Historie obce Nová Ves nad Lužnicí
O vesnici Ortweis jsou zmínky už v roce 1323. Později, do roku 1920, se jmenovala Erdweis. Až do roku 1945 byla osídlena především německým obyvatelstvem, z jednoho tisíce obyvatel bylo jen dvě stě Čechů. V Nové Vsi byla dvojtřídní škola německá a jednotřídní česká (30 dětí). Byla zde Národní jednota pošumavská a odbor baráčnické obce Vitoraz.Hasičský sbor a další spolky byly německé.Protože zde mělo výraznou převahu německé obyvatelstvo, Nová Ves se hned po Mnichovské dohodě stala součástí Německé říše. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vyhnáno, Nová Ves byla spojena s obcí Krabonoš.
Krabonoš je část Nové Vsi nad Lužnicí, oddělená řekou. Patřil až do roku 1920 do Dolních Rakous a jmenoval se Zuggers. Byla to jedna z nejstarších osad v oblasti Vitorazska (panství dolnorakouského hradu Weitra - česky Vitoraz), zmínky o zdejším kostele sv Jana Křtitele se objevují už v 8.století. Vesnice byla postižena nepřízní osudu, byla několikrát zcela zničena; nejdříve husity, za třicetileté války vypálena Švédy, v roce 1688 nikdo z jejích obyvatel nepřežil epidemii moru, rovněž tak v roce 1713. V roce 1920 se Krabonoš stal českou obcí, v níž žilo asi 450 obyvatel. V roce 1938 se stal součástí Německé říše, v roce 1945 se vrátil k Československu a německé obyvatelstvo bylo vystěhováno. Tragická historie byla dovršena po roce 1948, kdy se dostal do nepřístupného hraničního pásma, ale definitivní konec vesnice přišel v roce 1954, kdy bylo vyhnáno i české obyvatelstvo a prakticky celá vesnice městského, ulicového, typu byla zbořena. Zůstal jen kostel a hřbitov. Vedle kostela byla postavena kasárna pohraniční stráže.
