Historie obce Slavkov u Brna
Původní osada vznikla na křižovatce kupeckých stezek, vedoucích od Brna na Bučovice, Hodonín a Vyškov. Nejstarší písemná zmínka se objevuje v listině krále Václava I. z roku 1237. Dalším důležitým mezníkem v historii Slavkova je rok 1416, kdy král Václav IV. udělil tomuto městu pečeť a znak, jenž je nejstarším znakovým privilegiem v českých zemích.Město Slavkov u Brna - známé ve světě jako Austerlitz (poněmčelá podoba názvu někdejší osady Novosedlic) - vešlo ve známost také díky Bitvě tří císařů, která se zde odehrála 2. prosince 1805. Francouzská armáda pod Napoleonovým velením v ní porazila spojenecká rusko-rakouská vojska. Toto vítězství je považováno za jeden z největších úspěchů francouzského císaře, symbolem oslnivého triumfu pro celou Francii. Jak nasazenými silami kolem 160 000 vojáků, tak počtem mrtvých a raněných se až do bitev u Borodina a pak u Lipska stala slavkovská řež nejkrvavějším a největším střetnutím napoleonských válek. Ač sám početně slabší, dokázal Napoleon porazit spojenecké armády rakouského císaře a ruského cara. Mistrná taktika a strategie, kterou zde použil, se učí dodnes na všech vojenských školách. K výročí bitvy se každoročně ve Slavkově pořádají vzpomínkové a pietní akce a vojenská historie se prezentuje i v polovině srpna při Napoleonských dnech, kdy se Bonapart narodil. Další památníky bitvy se nacházejí v okolí města - Mohyla míru, Santon, Žuráň, Stará pozořická pošta. Slavkovské bojiště je jedním z mála napoleonských bojišť ve střední Evropě, které nebylo k nepoznání zasaženo moderní výstavbou a právem tak patří k turisticky nejpřitažlivějším lokalitám jižní Moravy. Roku 2005 se naplňuje 200 let výročí Bitvy tří císařů. Připomínku zastřešuje projekt Austerlitz 2005. Aktivity na slavkovském bojišti nejsou žádnou oslavou militarismu nebo válek. Jsou naopak trvalou připomínkou základní hodnoty života v místech urputných bojů, propagují poznávání evropské historie a její úzké propojení s naší zemí na pozadí malebné moravské krajiny. Nedílnými součástmi slavkovské historie jsou i další významné budovy, které lze spatřit při procházce městem. Náměstí uzavírá ze severní strany klasicistní kostel Vzkříšení Páně od Ferdinanda Hetzendorfa z Hohenberku, vybudovaný v letech 1786 - 1789. Jde o technicky náročnou stavbu, postavenou v bažinatém terénu na dubových pilotech. Renesanční radnice z roku 1592 ve svých zdech dosud uchovává bývalou městskou šatlavu. Z Husovy ulice je viditelný renesanční portál zazděného vchodu.
