Historie obce Janovice
Na základě tehdy již existujících okolních obcí lze předpokládat vznik Janovic někdy ve 13.-14. století. V roce 1447 se v zápise farního úřadu Dobrozemnice (dnes obec Dobrá) uvádějí Janovice jako osada. Ta byla součástí frýdeckého panství spravovaného v rámci těšínského knížectví. Roku 1573 bylo panství odštěpeno a koupeno Matoušem z Lohova. Z té doby pochází také první písemná zmínka o obci. Součástí panství bylo přibližně patnáct obcí, včetně Janovic - v dochované listině jsou uváděny jako dědina. O 7 let později vznikl první známý urbář frýdeckého panství, podle něj je uváděno v Janovicích 38 osadníků. Osadníci měli povinnost odvodů vrchnosti, o robotě se urbář ještě nezmiňuje.
Roku 1636 jej koupil hrabě Jiří Oppersdorf, vlastník Horního Hlohova ve Slezsku. Byla zavedena i jakási robotnická povinnost. Hrabě zemřel r. 1651 a panství začal spravovat hrabě Pražma, poručník syna zesnulého hraběte.
Stopy po třicetileté válce, neúroda, nemoci, zvyšování roboty a platových povinností přispěly k selským pozdvižením. Prvním průkopníkem byl Ondráš (1680 - 1715), zbojník, syn janovického fojta, který se se svou družinou proti těmto nespravedlnostem postavil. V květnu 1766, došlo k prvním selským bouřím, poddaní zastavili robotu. Zprávy o nepokojích se dostaly až do české královské dvorské kanceláře ve Vídni a Gubernálnímu úřadu v Opavě bylo nařízeno prošetření stížností poddaných.
Roku 1848 po zrušení nevolnictví začíná v Janovicích nová etapa svobodného vývoje území. Přelomem v historii byla 1. světová válka a následné zrození samostatného československého státu. Během 2. světové války zahynulo několik místních občanů v koncentračních táborech.
