Historie obce Hať
První zmínka o obci je z roku 1250 a tomto období byla majetkem velehradského kláštěra. V roce 1439 byl majitelem obce pan Čeněk ze Tvorkova a v roce 1468 Bernarda Bírka z Násile. Nedlouho po té přešla obec do majetku pánů z Benešova, kteří nechali v obci postavit tvrz. V roce 1517 byla obec připojena k hlučínskému panství a v roce 1567 k panství patřící k Šilheřovicím. Jelikož obec již nebyla panským sídlem zdejší tvrz byla pustá a později zcela zanikla. V roce 1625 byla obec Hať prodaná Bernardu Lichnovskému z Voštic. V roce 1632 je obec majetkem hraběte Šlika. V roce 1567 byla na území obce postavena fara a v roce 1576 byla v jejím sousedství vybudována škola. V roce 1674 bylo šilheřovické panství včetně Hatě prodáno opavské jezuitské koleji. Jezuité nechali v roce 1731 v obci postavit barokní kostel svatého Matouše. K tomuto kostelu byla v roce 1894 přistavěna přístavba. Po zrušení jezuitského řádu je šilheřovické panství majetkem Karla Laryše, který jej ještě v tomtéž roce prodává Fridrichovi Eichendorffovi. Od roku 1844 přechází panství včetně obce do majetku Rothschildů. V roce 1920 byla obec Hať připojena k Československu. V letech 1938 až 1945 byla Hať společně s okolními obcemi součástí Německa. V obci se dochovala památka lidové architektury a to šprýchar.
