Historie obce Čenkov u Bechyně
Obec rozdělená tokem Židovy strouhy na dvě části byla původně dvěmi osadami. Větší severní část současné obce se nazývala Černkov, menší, jižní, Černkovec. Původní tvar názvu Černkov znamenal Černkův, tj. dvůr jistého Črnka, Černkovec = malý Černkov.
Nejstarší písemná zmínka o Černkovu je z r. 1412, o Černkovci z r. 1437. Již v historii náležely tyto dvě části vždy odděleně jednotlivým panstvím, severní část Dobronicím jako součást blízké obce Březnice a jižní Týnu nad Vltavou. V roce 1543 byl Črnkov majetkem Čabelických ze Soutic, zástavních držitelů hradu a panství Týn nad Vltavou. Název Čenkov se poprvé objevuje až v roce 1623. Po konci třicetileté války (1648) je v obci uváděna pouze jedna chalupa tzv. Baštovská, a 5 gruntů: Hojovský, Cikanovský, Krejčovský, Brázdovský a Kuntovský. Obec byla za války celá vypálena a ještě v roce 1698 je zapsána jako pustá pouze s jednou opravenou chalupou v níž žil Vojtěch Baba a třemi novými staveními: Jana Ďoupala, Martina Jiráka a Tomáše Horáčka, postavenými nákladem vrchnosti. Stejný stav byl zaznamenán r. 1775, až na tyto čtyři chalupy byl Čenkov "celý spálený". O deset let později zde již bylo 14 stavení s usedlíky: Tomášem Smíškem, Jakubem Pickou, Martinem Maškem, Václavem Hlaváčem, Pavlem Kosem, Václavem Ťoupalem, Václavem Ryšavým, Františkem Kubíčkem, Františkem Davidem, Vojtěchem Kosem, Janem Suchanem, Martinem Kolářem a šestnáctým číslem popisným byla obecní pastouška. V roce 1842 zde bylo již 18 domů se 130 obyvateli. U obce bývaly původně 2 rybníky. V 19. století byla protržena hráz jednoho z rybníků. K jeho obnovení již nedošlo, hráz byla osázena stromovím. Pod hrází druhého rybníka, na konci katastru obce, stával mlýn čp. 17, který byl při povodni smeten a znovuobnoven o cca 150 m severně již na katastru obce Smilovice. Rybníky již nebyly opraveny a zanikly.
Obec zůstala rozdělena i při vzniku nových územních samosprávních celků - okresů, v polovině 19. století. Severní část obce náležela okresu Bechyně, jižní část okresu Týn nad Vltavou. V první polovině 19. století byl rozšířen Malý Čenkov, začalo se zde říkat "V nových chalupách".
V roce 1901 byla postavena kaple a zasvěcena Nejsvětější Trojici.
První světová válka zasáhla do osudu čenkovských obyvatel, zahynulo 6 mladých mužů, jejichž jména jsou uvedena na pomníku padlých v nedalekých Žimuticích: František Trávníček, Jan Bárta, Jan Burian, František Kojetín, František Zmrhal, František Trantina.
Vesnice se postupně rozrůstala, v roce 1923 zde uvádí pamětní kniha již 23 domů. Čenkov usiloval o odtržení od obce Březnice a vlastní samostatnost. Žádosti byly několikrát zamítnuty, problém se táhl 5 let. Teprve v listopadu r. 1923 byl Čenkov osamostatněn. Prvním starostou se stal pan František Dudlíček, rolník z čp. 15, který se o osamostatnění velmi zasloužil. Po něm se představitelé obce střídali podle výsledků voleb: František Kolář jako stoupenec sociálních demokratů nebo František Dudlíček za republikány.
V roce 1923 je jako rarita uváděna informace, že v obci nechovají vůbec žádného koně, jen 49 krav, 32 kusů mladého dobytka, 9 koz a 45 vepřů. V roce 1927 byla do obce zavedena elektřina, r. 1929 zde byl založen Sbor dobrovolných hasičů.
Po dobu 2. světové války zastával funkci starosty pan Václav Kolář z čp. 20, syn bývalého starosty Františka Koláře. Po druhé světové válce r. 1946 se do pohraničí odstěhovalo 5 rodin: Škaloudova, Trantinova, Maškova, Černých a Heřmanova.
Po roce 1948 se stal předsedou Národního výboru Jan Dudlíček, rovněž syn bývalého starosty Františka Dudlíčka a zastával tuto funkci až do roku 1959.
V obci bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo v roce 1957. Čtyři místní zemědělci do družstva nevstoupili.
V roce 1970 byla vybudována silnice Čenkov - Záhoří, její stavba byla dokončena v srpnu r. 1971. Ve stejném roce začala obcí projíždět první autobusová linka. V roce 1972 byla v obci dokončena stavba požární nádrže,ta však byla v roce 2000 zavezena,jelikož byla neustále na suchu,neměla žádný přítok vody.
Po Františku Dudlíčkovi se stal předsedou Národního výboru Václav Toman, působil v této funkci až do zániku samostatné obce r. 1971, kdy byl Čenkov sloučen s Březnicí a Záhořím a zanedlouho ještě s dalšími obcemi - Hodětínem, Blatcem, Novou Vsí, Jamníkem a Hodonicemi. Čenkov se stal osadou obce Březnice, funkci předsedy občanského výboru zastával František Jiříček z čp. 9 a po něm Jan Jiříček z čp. 3. Tento svazek trval do r. 1991, kdy vznikly samostatné obce Březnice, Hodonice, Hodětín, Čenkov u Bechyně a Záhoří. V Čenkově se stal starostou pan Jan Jiříček, soukromý zemědělec, od r. 1994 je starostou pan František Suchan z čp. 16.
