Památky a zajímavosti Bzenec
Ve městě Bzenec najdeme několik významných historických staveb, patří k nim zámek, kostel sv. Jana Křtitele nebo židovský hřbitov. Starý hrad je název kopce, kde se zachovala zřícenina kaple sv. Floriána a Šebestiana, ale název dokládá dřívější existenci hradu.
Dále se ve městě Bzenec nachází několik významných měšťanských domů a drobných sakrálních památek.
Starý hrad
První bezpečná zmínka o Bzenci a hradu je z roku 1231, kdy byl Bzenec v držení královny Konstancie. Na počátku vlády Jana Lucemburského držel bzenecký hrad Jan z Vartenberka, roku 1316 jej byl ale nucen vrátit králi. Hrad s městem Bzenec odkázal v roce 1371 markrabě Jan Jindřich svému synovi Janu Soběslavovi, později měl Bzenec v držení markrabě Prokop. Od počátku 15. století byl hrad v zástavě šlechtických držitelů. Za husitských válek byl hrad dokonale zničen, snad v roce 1431, kdy probíhaly na jihovýchodní Moravě válečné operace. Roku 1435 se uvádí jako pustý a roku 1491 jako zbořeniště.
Na vrcholu kopce zůstala z hradu oválného půdorysu patrná pouze terénní vyvýšenina. Uprostřed tohoto areálu se dnes tyčí zbytky kaple sv. Floriána a Šebestiána, která byla v roce 1945 zničena ustupující německou armádou. K hradnímu jádru přiléhá zbytek původního předhradí. Předpokládá se, že dnešní Horní náměstí bylo dříve podhradí a jádro středověkého města. Archeologický materiál nalezený spíše náhodně na této lokalitě je vesměs datován do 14. a 15. století.
Kaple sv. Floriána a Šebestiána
Stavba kaple sv. Floriána a Šebestiána na místě bývalého hradu byla zahájena v roce 1703 z podnětu hraběte Erdmana z Proskova, který byl držitelem bzeneckého panství od roku 1701. Kaple byla během let několikrát poškozena. Poslední pohromu způsobila kapli ustupující německá vojska, která ji nejprve použila jako vojenskou pozorovatelnu a v dubnu 1945 ji vyhodila do vzduchu. V současnosti je kaple sv. Floriána a Šebestiána zrekonstruována.
Zámek
Kostel sv. Jana Křtitele
O existenci farní správy a kostela ve Bzenci již v první polovině 13. století lze soudit z listiny královny Konstancie z roku 1235, ve které se objevuje zmínka o bzeneckém faráři Absolonovi. Původní nevyhovující kostelní budova byla zbourána koncem 17. století a na jejím místě byl 3. května 1696 položen základní kámen dnešního kostela. Stavba byla dokončena v roce 1702.
Vchod barokního kostela s valenou klenbou je zdoben portálem s erbem Kryštofa Pruskovského z Pruskova a jeho manželky. Dnešní podoba věže je z roku 1746, tehdy byla do věžní báně vložena pamětní listina. Nezměněnou součástí původního kostela zůstaly krypty, které sloužily pro členy hraběcí rodiny a duchovní. Vnitřnímu vybavení kostela dominuje hlavní oltář se sloupovým retabulem z první poloviny 18. století s obrazem křtu Krista, při sloupech jsou rozmístěny figury evangelistů Matouše a Jana, figury Lukáše a Marka jsou posazeny na konzolách nástavce, na hlavní oltář navazují dřevořezby sv. Petra a Pavla. I další vybavení kostela pochází vesměs z 18 století. U kostela stojí sloup sv. Trojice z roku 1764.
Prostor kolem kostela byl využíván do roku 1812 jako hřbitov, později byl upraven na park. V roce 1812 byl zbudován nový, současný hřbitov.
Židovský hřbitov a synagoga
Na židovském hřbitově, který se nachází východně od náměstí, jsou umístěny cenné náhrobky barokního a klasicistního stylu. Nejstarší náhrobky pocházejí z počátku 17. století. Nejstarší stély na bzeneckém hřbitově jsou z pískovce, tyto se ale zachovaly jen zčásti. Z přelomu století pocházejí náhrobky ze žuly nebo mramoru. Dalším druhem náhrobku jsou tzv. tumby, sestavené zpravidla z několika kamenných desek, které připomínají svým tvarem antický sarkofág. Od poloviny 19. století se tvary židovských náhrobků přizpůsobovaly běžným typům náhrobních kamenů známých z křesťanských hřbitovů. Nápisy na náhrobcích bývaly do 19. století hebrejské, později se začaly objevovat dvojjazyčné hebrejsko-německé a po nich hebrejsko-české.
Před židovským hřbitovem byla ve druhé polovině minulého století postavena obřadní síň, opravena byla v roce 1985.
