Obecní znak
Základní informace
Kraj:Středočeský
Okres:Příbram
Správní obvod:Příbram
GPS souřadnice:49.685432N, 13.998945E
Nadmořská výška:502 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1216 (801 let)
Katastrální výměra:3 345 ha
Počet obyvatel:32 397
PSČ:261 01
Adresa URL:www.pribram.eu

Památky a zajímavosti Příbram

Hlavními dominantami historického města Příbram je kostel sv. Jakuba a Svatohorský klášter, který ční na návrší nad městem. V Příbrami můžete najít následující památky a zajímavá místa:

  • známé poutní místo Svatá Hora - barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm.
  • Náměstí Tomáše Garrigua Masaryka:
  1. kostel sv. Jakuba (založený v roce 1298, s barokní lodí, novogotická věž z 19. století),
  2. budova bývalého soudu (sgraffita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy),
  3. budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy;
  • Městský úřad - neorenesanční budova z roku 1890, architekt Vojtěch Ignác Ulmann
  • Zámeček-Ernestinum - původně tvrz z 14. století, později arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františeka Drtikola, původní gotický arkýř
  • památník obětí první světové války (Akad. sochař Václav Šára), socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym)
  • Pražská ulice - městská zóna s obchody a restauracemi, na horním konci Václavské náměstí s kašnou a sochou sv. Václava (sochař Stanislav Hanzík)
  • Jiráskovy sady - park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami:
  1. konvikt (církevní škola), později budova rektorátu Vysoké školy báňské nebo sídlo Okresního národního výboru, architekt V. I. Ulmann,
  2. pomník literárnímu dílu Aloise Jiráska (sochař Václav Šára), busta generála Richard Tesaříka.
  • příbramský hřbitov - hrobky mnoha příbramských osobností, památník obětí požáru v Mariánském dole v r. 1892 (druhý stejný se nachází na zdabořském hřbitově), památník vojáků Rudé armády padlých v okolí města za druhé světové války;
  • busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží

Na tzv. sídlišti vybudovaném po roce 1945 se nachází:

  • Kulturní dům - postavený v roce 1959, architekt Václav Hilský, sídlo příbramského divadla Antonína Dvořáka
  • poblíž socha Antonína Dvořáka (sochař Josef Wagner)
  • socha Horníka (sochař L. Lošák) u příbramského gymnázia
  • Muzeum třetího odboje

Na Březových Horách se nachází:

  • pět historických dolů a další objekty Hornického muzea Příbram
  • kostel sv. Vojtěcha - neorenesanční, dokončen r. 1889
  • hornický kostelík sv. Prokopa - založen v 18. století na místě staré dřevěné zvonice
  • kostel sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra - postaven 1936

O výše uvedených památkách podrobněji:

Zámeček-Ernestinum

Jednou z historicky nejvýznamnějších staveb Příbrami je Zámeček-Ernestinum, původně dřevěná tvrz církevních majitelů panství, tyčící se několik desítek metrů od náměstí T. G. Masaryka. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek, jádro dnešního Zámečku - Ernestina, je věrohodně prokázána až od poloviny 14. století. Souvisí s činorodými aktivitami snad nejslavnějšího majitele panství arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Arnoštův nástupce arcibiskup Jan z Jenštejna nechal tvrz koncem 14. století obehnat zdí a hlubokým příkopem.

Tato významná dominanta Příbrami se podle zakladatele nazývala Ernestinum, později Marienburg, dlouhá léta byl zažitý název Zámeček a před několika lety se město vrátilo k původnímu pojmenováni. V současné době je oficiální název Zámeček-Ernestinum.

Stavba citelně utrpěla za husitských válek, dále v 16. století při nepokojích měšťanů namířených proti vrchnostenské správě, v době třicetileté války a také mnoha nevhodnými stavebními úravami. Do dnešního dne se proto dochoval pouze na východní straně gotický arkýř kaple s žebrovou klenbou a ještě několik dalších prvků.

Zcela mimořádný význam v moderních dějinách Zámečku-Ernestina sehrál rok 1849, kdy se po rozsáhlé přestavbě stala tato budova prvním sídlem montánního učiliště, později báňské akademie a Vysoké školy báňské, která tady existovala až do školního roku 1945–1946.

V současné době se zde nachází Galerie Františka Drtikola. Dále zde najdete Muzeum třetího odboje, které provozuje Konfederace politických vězňů ČR.

V roce 2002 město osadilo před Zámečkem-Ernestinem pískovcovou sochu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jejím autorem je ak. sochař Ivar Kodym.


Radnice

V severovýchodním rohu náměstí T. G. Masaryka, na místě někdejšího slavného hostince U Heroltů (sílo vlasteneckého spolku Měšťanská beseda), který zde vznikl v lokalitě původní jezuitské rezidence ze 17. století, nechal v roce 1890 vybudovat příbramský starosta Karel Hail reprezentativní objekt spořitelny a radnice. Vyznačuje se bohatě členěnou fasádou v módním novorenesančním slohu podle návrhu architekta V. I. Ulmanna z ateliéru B. Münzebergera. Právě stavbou radnice korunoval pravděpodobně nejvýznamnější starosta v historii Příbrami Karel Hail své záslužné dílo ve prospěch města.


Knihovna

Uprostřed západní strany náměstí T. G. Masaryka je hlavní budova Knihovny Jana Drdy. Vznikla v místě, kde stával snad nejstarší příbramský měšťanský dům, datovaný k r. 1379, který údajně patřil rychtáři Janu z Michalovic. Tento původně gotický objekt byl v době 30leté války vypálen a později přestavěn barokně, s dvojicí štítů a podloubím. Své místo zde měl známý zájezdní hostinec U Černého orla. V 70. letech 19. století došlo k zásadní přestavbě, při které bylo zazděno podloubí a byly odstraněny charakteristické štíty. Po 1. světové válce pak byla budova do základů rozbořena. V roce 1922 ji vystřídal dům okresního zastupitelstva s architekturou, která se dochovala do současnosti. Od 80. let 20. století zde má sídlo Knihovna Jana Drdy.


Svatá Hora

Nejvýznamnější pozoruhodností Příbrami je národní kulturní památka Svatá Hora. Toto známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem ve výšce cca 590 m již víc než 300 let. Počátky kultu milostné sošky Panny Marie Svatohorské se podle pověstí vážou s dobou působení arcibiskupa Arnošta z Pardubic v polovině 14. století. Ten měl dle známé legendy sošku Panny Marie sám vyřezat z hruškového dřeva.

Rozhodující význam měl v historii Svaté Hory rok 1647, kdy do té doby poměrně málou známou kapli získali jezuité a podle plánů Carla Luraga a P. Benjamina Šlajera ji začali od roku 1658 velkoryse přeudovávat na honosný chrám. Hlavní výstavba komplexu proběhla v letech 1658–1675. Postupně se zde zrodilo jedno z nejslavnějších českých poutních míst a významné centrum mariánského kultu v Evropě. Tuto mimořádně cennou památku českého baroka 17. století vyzdobila řada umělců v čele se světoznámým sochařem J. Brokoffem, malířem P. Brandlem a dalšími.

Svatá Hora se vyznačuje především nádhernou střední chrámovou stavbou baziliky Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské, tyčící se na terase s balustrádou, obklopenou ambity s lunetovými obrazy a dalšími uměleckými prvky. Chloubou chrámu je i hlavní oltář - celý ze stříbra.

U severovýchodního nároží stojí patrová rezidence a na téže straně je také vchod do svatohorských schodů, které jsou dlouhé 450 m a spolují chrám s městem. Toto původně odkryté schodiště, prvně připomínané roku 1685, bylo později zastřešeno a na jeho konečné architektonické podobě z let 1727–1728 se podílel K. I. Dienzenhofer.

K areálu Svaté Hory patří také několik památek stojících bezprostředně u poutního místa, např. kamenný sloup se zlacenou sochou P. Marie Svatohorské, sousoší Kalvárie z roku 1692, Svatohorský dub, Mariánská studánka a Křížová cesta.

Svatá Hora je slavné poutní místo a je významným centrem mariánského kultu v Evropě.


Kostel sv. Jakuba

Původně gotický kostel sv. Jakuba představuje pravděpodobně nejstarší architektonickou památku ve městě. Její vznik ve 13. století nám přibližuje například zajímavá listina datovaná k 6. červnu 1298.

V 18. století došlo k zásadním barokním úpravám. Hlavní oltář z roku 1750 byl zhotoven z mramoru a je prací Josefa Lauermanna. Pochází z kláštera v Mariánské Týnici, po jehož zrušení v roce 1785 byl oltář přenesen do Příbrami. S ohledem na svoji výšku byl zapuštěn základem asi 4 m níže do původní gotické krypty. Z Týnice pocházejí rovněž torza tepaných mříží a balustry, dva další oltáře se sochami cisterských světců a také kazatelna. K nejcennějším památkám se řadí původní příbramská cínová křtitelnice z roku 1511. Současná podoba stavby pochází z roku 1869. Kostel tvoří dominantu náměstí T. G. Masaryka.


Kostel sv. Vojtěcha

Kostel sv. Vojtěcha je nejvýznamnější stavbou na náměstí J. A. Alise v Příbrami VI - Březových Horách. Byl vybudován v novorenesančním slohu v letech 1887–1889 podle plánů renomovaného architekta B. Münzbergera. Má pilířové stejnolodí, obdélníkový presbytář s apsidou a hranolovitou věž. Okna se vyznačují pseudorenesanční malbou od J. Z. Quasta, která představuje Pannu Marii Bolestnou. V průčelí se nachází polychromovaný reliéf znázorňující Ježíška držícího v rukou březovou větvičku - symbol Březových Hor a zdejších dolů. Chrám byl zasvěcen patronu horníků sv. Vojtěchu, což je patrné i na hlavním oltářním obraze. V levé lodi se vyjímá oltář Panny Marie, v pravé oltář sv. Václava.


Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra

Nejnovější církevní stavbou na Březových Horách je sbor Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra. Byl postaven v Prokopské ulici v roce 1936 podle návrhu architekta S. Vachaty. Objektu vévodí 30 m vysoká věž zakončená drouramenným křížem. Na vrcholu věže je ochoz sloužící jako rozhledna. Do sboru se vstupuje mramorovým kolumbáriem, které osvětlují barevná okna s nápisy "Pokoj vám" a "Pravda vítězí". Autorem tohoto výtvarného řešení byl ak. sochař Václav Šára. Jeho dílem jsou i reliéfy u oltáře a sousoší s názvem "Práce" a "Svoboda" v rozích sboru. V kněžišti za oltářem spočívá na kamenech z březohorského dolu Vojtěch a z města Stříbra svítící dvouramenný kříž. Na bohoslužebném stole je svícen v podobě sepjatých rukou nad horou Říp a nápis: "Modlitba za vlast". Pod kůrem je druhé kolumbárium, zasklené. Je zde rovněž celoročně vystavený hornický betlém od místního havíře a hudebníka Emanuela Trnky.


Kostel sv. Prokopa

Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice situovaná na vrchol Březové hory. Stála zde již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z roku 1580. Ten je nyní v expozici Hornického muzea. Podnět k přestavbě dřevěné zvonice v kamennou kapli dal hormistr Jiří Tomáš Pusch. Roku 1732 byla kaple dostavěna a v den sv. Prokopa, patrona horníků, v roce 1733 vysvěcena. Postupem let se však kaple byla malá s ohledem na množství havířů, kteří se v okolí usazovali.

Roku 1835 byl proto nejprve ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a byla v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela.

Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v západní části. Má obdélníkový presbytář. Hlavní oltář je portálový, sloupový s obrazem sv. Prokopa a barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový, se soškami sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.


Konvikt

K původně církevním stavbám se řadí někdejší arcibiskupský konvikt v novorenesančním francouzském slohu z roku 1892, dílo slavného českého architekta V. I. Ulmanna, situovaný do Jiráskových sadů. Od roku 1922 do roku 1946 (mimo nacistickou okupaci) v konviktu sídlil rektorát Vysoké školy báňské a poté objekt využíval až do roku 1990 okresní národní výbor.


Dům Holých a Modrý Hrozen

Dům Holých a hotel pojmenovaný Modrý hrozen na jižní straně náměstí T. G. Masaryka stojí v místech původní středověké zástavby města Příbram. Podle doposud probádaných prostor dvoupodlažních sklepení, ve kterých byla i studna s dochovanými staršími gotickými klenbami, je možné usuzovat, že se jednalo o právovárečné domy.

Na objektu Holých jsou dodnes patrné stopy i po dalších stavebních úpravách, včetně podloubí. To bylo na této straně náměstí postupně odstraněno ve 30.–40. letech 19. století. Vlevo býval hotel Modrý hrozen s restaurací na místě domu, který zde barokně vystavěl v letech 1680–1684 kupec Jan Jakub František Pivec, na parcelách dvou původních gotických stavení i na částech gotického zdiva. Novodobé úpravy zaznamenal tento objekt roku 1865. Naposledy byl Modrý hrozen od základů rekonstruován v roce 1994. Hostinec s oblibou navštěvoval na přelomu 19. a 20. století například i génius světové hudby Antonín Dvořák pobývající tehdy často v nedaleké Vysoké u Příbramě. To dokumentuje pamětní deska vpravo od vchodu do budovy.

V současné době zde již není hotel, ale budova slouží potřebám ČSOB.


Hornické muzeum

www.muzeum-pribram.cz

Hornické muzeum Příbram, nyní příspěvková organizace Středočeského kraje, vzniklo v roce 1886. Rozlohou areálu a počtem expozic je největším hornickým muzeem v České republice. V roce 2004 nabízí ke shlédnutí 35 stálých expozic situovaných v historických objektech Ševčinského, Anenského, Vojtěšského a Drkolnovského dolu v Příbrami, v budově Mincovny v Novém Kníně, v Muzeu vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci a v Památníku Vojna - bývalém vězeňském zařízení z období komunistické diktatury. O šachetní věži Ševčinského dolu z roku 1879 se uvažuje, že by mohla být navržena mezi technické památky UNESCO. Muzeum je známé tím, že jeho návštěvníci mohou sfárat i do historického podzemí zdejších stříbrorudných dolů.

Jednotlivé expozice v Příbrami - Březových Horách prezentují veřejnosti dějiny zdejšího hornictví a hutnictví od pravěku (doby Keltů) až do současnosti, seznamují s báňským národopisem a zároveň nabízejí prohlídku unikátních mineralogicko-geologických vzorků z březohorského stříbrorudného revíru, příbramského uranového ložiska a podbrdské železářské oblasti.

K nejvzácnějším exponátům se řadí státem chráněné technické památky - parní těžní stroj Vojtěšské šachty z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914, důlní kompresor z dolu Generál Štefánik z roku 1928 a vodní kolo dolu Drkolnov z 19. století, montánní památka mezinárodního významu. Prohlídka všech expozic trvá 3 hodiny, je možné si však vybrat i jednotlivé výstavnické celky. Mezi největší atrakce patří možnost vstoupit do podzemí a projet důlním vláčkem přes 260 m Prokopskou štolou až k ústí nejhlubší jámy v březohorském rudním revíru - Prokopské jámy z roku 1832 hluboké 1600 m, která zároveň patří k nejhlubším ve střední Evropě.

Dále je možné absolvovat podzemím 330 m dlouhou Vodní štolou Anna z 18. století úsek mezi dolem Anna a Vojtěch. Na odvalu Ševčinské šachty prezentuje muzeum expozici důlní techniky Uranových a Rudných dolů Příbram, používané od 2. poloviny 20. století do současnosti.

Nejnovější atrakcí je prohlídka vodního kola v podzemí dolu Drkolnov z 19. století (info z roku 2013).

Pro geology (amatéry i profesionály) pořádá muzeum ve svém areálu na odvalu Ševčinské šachty sběr mineralogicko-geologických vzorků (za úplatu).


Rozhledna nad Orlovem u Příbrami

Rozhlednička Orlov nabízí daleké výhledy, ale bohužel pouze ve směru SV, V a JV. Nádherně je vidět třeba na Hrby, Příbram, Březové Hory, Svatou Horu, směrem severním a západním je výhled omezen okolními stromy.

Malá dřevěná rozhledna připomínající spíše myslivecký posed se nachází nad osadou Orlov u Příbrami v lokalitě Výsluní. O její vybudování se zasloužilo město Příbram, které poskytnulo pozemek a materiál a lidé z osady Orlov. Ti se ujali vlastní realizace stavby. Rozhledna byla postavena z dotace EU na jaře 2009.

Tipy na výlet v obci Příbram a jejím okolí.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Příbram

Počasí meteostanice Olešná

Vzdálenost meteostanice od obce Příbram: 17 km

Poslední data: 22.8.2017 11:17

Umístění: 495 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Olešná

Teplota
16,8
°C
Zdánlivá teplota
15,4
°C
Rosný bod
7,6
°C
Vlhkost
56,8
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
223,2
W/m2
Atmosférický tlak
1025,2
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
1,2
m/s
Nárazový vítr
1,7
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Olešná

Dnes
9/20
°C
Zítra
12/25
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Příbram se také nachází

Bohutín

Bohutín

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 720

/
Bratkovice

Bratkovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 312

/
Brod

Brod

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Buk

Buk

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Buková u Příbramě

Buková u Příbramě

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 370

/
Bytíz

Bytíz

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Dlouhá Lhota

Dlouhá Lhota

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 396

/ /
Drahlín

Drahlín

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 543

/
Drásov

Drásov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 422

/
Drsník

Drsník

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Dubenec

Dubenec

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 270

/
Dubno

Dubno

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (V)
Počet obyvatel: 288

/
Háje

Háje

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (V)
Počet obyvatel: 436

/
Havírna

Havírna

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Hluboš

Hluboš

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 602

/
Jerusalem

Jerusalem

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Jesenice

Jesenice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Káciň

Káciň

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Kamenná

Kamenná

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Kardavec

Kardavec

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Konětopy

Konětopy

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Kotenčice

Kotenčice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 200

/
Kozičín

Kozičín

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Láz

Láz

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 617

/
Lazec

Lazec

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Lazsko

Lazsko

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 206

/
Lešetice

Lešetice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 183

/
Lhota u Příbramě

Lhota u Příbramě

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 484

/
Líha

Líha

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Milín

Milín

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 2 112

/
Modřovice

Modřovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 86

/
Mýšlovice

Mýšlovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Narysov

Narysov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 272

/
Občov

Občov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 161

/
Obecnice

Obecnice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 259

/
Orlov

Orlov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Oseč

Oseč

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Ostrov

Ostrov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 121

/
Palivo

Palivo

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Pičín

Pičín

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 622

/
Podlesí

Podlesí

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 072

/
Příbram I

Příbram I

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (SV)

/
Příbram II

Příbram II

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Příbram III

Příbram III

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (V)

/
Příbram IV

Příbram IV

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 0 km (SV)

/
Příbram IX

Příbram IX

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (V)

/ / /
Příbram VII

Příbram VII

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (J)

/
Příbram VIII

Příbram VIII

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 1 km (J)

/
Radětice

Radětice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 186

/
Rtišovice

Rtišovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Sádek

Sádek

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 219

/
Skalka

Skalka

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Stěžov

Stěžov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Strýčkovy

Strýčkovy

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Suchodol

Suchodol

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 362

/
Tisová

Tisová

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Třebsko

Třebsko

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 256

/
Trhové Dušníky

Trhové Dušníky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (S)
Počet obyvatel: 462

/
Velcí

Velcí

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Vrančice

Vrančice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 149

/
Vysoká Pec

Vysoká Pec

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Vysoká u Příbramě

Vysoká u Příbramě

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 338

/
Zavržice

Zavržice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Žežice

Žežice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Životice

Životice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)


Reklama
Víte že?
Událost

Dobříšský festival vína 2017

V sobotu 2. září 2017 se bude konat 3. ročník Dobříškého festivalu vína, který se zaměřuje na českou i mezinárodní vinařskou scénu

Dřevěná kaple sv. Huberta u Rukávce

Dřevěná kaple sv. Huberta u Rukávce je ve vzdušné vzdálenosti 37 km od obce Příbram?

Dřevěná lesní kaple sv. Huberta byla vystavěna v roce 1903. Nachází se v Květovské (Rukávečské) oboře, poblíž Milevska.

Aquapark Příbram

Aquapark Příbram nabízí krytý i venkovní bazén, čímž se stává vhodný pro jakékoliv roční období. Aquapark je vhodný k odpočinku i ke sportovní činnosti.

Koněpruské jeskyně

Koněpruské jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 26 km od obce Příbram?

Koněpruské jeskyně leží ve středních Čechách 7 km jižně od Berouna v chráněném území CHKO Český kras nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn.

Ke dni 1.1.2016 bylo ve Středočeském kraji 1 145 obcí, z toho se statutem města 83?

Ke dni 1.1.2016 žilo ve Středočeském kraji 1 326 876 obyvatel, z toho 654 935 mužů a 671 941 žen?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Příbram jsou: Černý (261x), Černá (224x), Novotný (213x), Novotná (209x), Nováková (202x), Novák (183x), Dvořáková (159x), Svoboda (155x), Procházková (155x), Dvořák (152x), Poláková (146x), Polák (142x), Svobodová (136x), Procházka (135x), Kadlec (134x)?

Dnes má svátek Bohuslav a ve správním obvodu obce Příbram se toto jméno vyskytuje přibližně 88x?

ZOO Plzeň

ZOO Plzeň je ve vzdušné vzdálenosti 47 km od obce Příbram?

Nejzápadnější z českých zoologických zahrad se nalézá v Plzni. Vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce a v dnešním jednadvacetihektarovém areálu na Lochotíně působí od roku 1963.

Nejčastější jména ve správním obvodu Příbram jsou: Marie (2 378x), Jiří (2 139x), Jana (1 887x), Jan (1 838x), Petr (1 809x), Josef (1 772x), Pavel (1 507x), Václav (1 499x), Martin (1 291x), Jaroslav (1 223x), Tomáš (1 164x), František (1 076x), Miroslav (1 037x), Hana (1 025x), Eva (965x)?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Příbram 15 513 mužů a 16 884 žen?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Rozhledna Vojna

Rozhledna Vojna je ve vzdušné vzdálenosti 5 km od obce Příbram?

Rozhledna je umístěna v areálu bývalého tábora Vojna, který byl pojmenován po nedalekém vrchu.

Nejvyšším bodem ve Středočeském kraji je vrchol brdských hřebenů Tok (862 m n.m.), nejnižším bodem je řečiště Labe u Dolních Beřkovic (158 m n.m.).

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Středočeského kraje evidováno: 5 CHKO, 21 národních přírodních památek, 13 národních přírodních rezervací, 163 přírodních památek a 81 přírodních rezervací?

Název obce Příbram se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části 2x?

Název obce Příbram v jednotlivých krajích: Středočeský: 1x, Ústecký: 1x.

Ke dni 1.1.2016 měl Středočeský kraj rozlohu 11 016,1 km2 a hustota osídlení činila 120 obyvatel na 1 km2?

Rokycany

Nejbližší obec nad 10 000 obyvatel je Rokycany s 13 430 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 30 km?

Rokycany jsou okresní město v západních Čechách. Leží na soutoku říčky Klabavy a Holoubkovského potoka, 17 km východně od Plzně a 45 km západně od Berouna. Město se skládá z částí Nové Město a Plzeňské Předměstí.

Reklama