Historie obce Kamenický Šenov
První písemná zmínka o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352, tehdy ves založili Lužičtí Srbové pod jménem Sonov, jméno se pak postupně měnilo. Patřila k panství Hynka Berky z Dubé, v roce 1427 obec převzali páni z Vartenberka. V 17. století panství koupil Radoslav Kinský z Vchynic, a místo se stává hlavně díky jemu centrem sklářství. V té době se používají sklářské techniky jako např. malba, broušení a rytí skla. Dodnes zde existuje i sklářská škola, jejíž předchůdkyně byla založena roku 1856. Zdejší obchodníci dokázali proniknout se sklem do zahraničí již od roku 1623. Na městys byla obec povýšena roku 1849. První sklářská huť vznikla roku 1886. V tomto roce byla do města přivedena i železnice. V roce 1900 byl Kamenický Šenov povýšen na město. V roce 1945 bylo německé obyvatelstvo, které dosud tvořilo vetšinu, vyvlastněno a vyhnáno, a to na základě Benešových dekretů.
Mezi slavné rodáky počítáme J. F. Kreybicha, zakladatele sklářského exportu, Jana Dvořáčka, jenž byl zakladatelem a ředitelem první sklářské školy, dále Josef Palmeho, prvního zdejšího průmyslového výrobce skla, díky němuž město proslulo i lustrařskou tradicí; posledním významným rodákem byl F. F. Palme, který založil zdejší sklářské muzeum.
