Historie obce Boleradice
Ve světle archeologických nálezů je přítomnost člověka na území obce od starší doby kamenné. O osídlení v době Velké Moravy svědčí pohřebiště z 9. století s hrobem bojovníka. První písemná zpráva o obci je z roku 1141 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Kostel sv. Jana Křtitele je rovněž jeden z nejstarších a v roce 1287 byl již farním i pro dvě okolní obce. Dávno před rokem 1373 nad obcí stával kamenný hrad a jeho majitelé byli příslušníci významných moravských šlechtických rodů. Dnes jsou z něho jen mohutné příkopy a archeologové i historici si s jeho výjimečným tvarem a rozlohou neví rady. V roce 1537 byly Boleradice povýšeny na městys a před bělohorskou katastrofou měly 120 domů a 630 obyvatel, prožívaly nebývalý rozkvět. Třicetiletá válka je přivedla téměř k zániku a teprve až ve 2. polovině 19. století zaznamenaly rozvoj. Na jeho sklonku dva osvícení buditelé kněz a učitel položili základy kulturnímu i hospodářskému rozkvětu a první polovina dvacátého století je pro obec druhou renesancí. Počet obyvatel se zvýšil na 1400 osob proti dnešním necelým 900 osob. V roce 1925 byl změněn název obce z Poleradice na původní Boleradice.
