Historie obce Ostrava

Pod bájným Landekem

Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Základ slova Ostrava znamená „ostře, rychle, bystře tekoucí řeku". Osídlení území, na kterém dnešní město leží, je poprvé doloženo už ve starší době kamenné. Asi před 25 tisíci lety měli na vrchu Landek svá tábořiště lovci mamutů, což dokládají četné archeologické nálezy. Nejvýznamnějším objevem byla v roce 1953 nalezená 48 mm vysoká soška, torzo ženské postavy z krevele, kterému se říká Petřkovická (Landecká) venuše. Archeologové našli důkazy o tom, že pravěcí lovci používali uhlí ze slojí vycházejících na povrch jako palivo. Jde o první doložené použití černého uhlí na světě. Na bájném vrchu Landeku vybudoval v 8. století jedno ze svých početných hradišť slovanský kmen Holasiců. Někdy ve druhé polovině 13. století tady založil kamenný hrad český král Přemysl Otakar II.

Zrození středověkého města

K nejstarším ostravským vsím patří Polská (dnes Slezská) Ostrava, která je zmíněna v jednom z dokumentů papeže Řehoře IX. již v roce 1229. Ke střežení hranice mezi polským a českým státem byl na ostrohu nad soutokem řeky Lučiny s Ostravicí vybudován Slezskoostravský hrad zaznamenaný v listině z roku 1297. Dnešní Moravské Ostravě, jejíž název je poprvé uveden v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v roce 1267, byl statut města udělen zcela jistě před rokem 1279. Nově budované město se stalo střediskem pro biskupské vesnice v okolí. Jeho jádro tvořilo čtyřúhelníkové náměstí (dnešní Masarykovo náměstí). V roce 1362 mu král a císař Karel IV. udělil právo konání 16denního výročního trhu. Privilegium znamenalo zvýšení prestiže Ostravy, díky němuž se město na levém břehu Ostravice mohlo ve 14. století proměnit v důležitý bod na mapě středověkých trhovců. Husitské války do života města příliš nezasáhly. V roce 1438 ho získal na krátkou dobu husitský hejtman Jan Čapek ze Sán a po něm válečník Jan Talafús z Ostrova. V roce 1437 pak byla Moravská Ostrava definitivně začleněna do hukvaldského panství, jehož osudy sdílela až do roku 1848.

Rozmach brzdily války a katastrofy

Jedinou kamennou budovou ve městě byl, spolu se zámkem (sídlem purkrabího), kostel sv. Václava (první písemná zmínka 1297). Základní soustava městských hradeb byla vybudována v letech 1371-1376. Budova radnice na dnešním Masarykově náměstí je poprvé připomínána v roce 1539. Prošla několika stavebními úpravami, současná podoba pochází z roku 1859. V roce 1564 je doložena existence dřevěného kostelíka sv. Kateřiny v Hrabové. V první polovině 16. století postavení Ostravy posílilo díky rozvoji řemeslné výroby, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství. Významnou složkou hospodářství se stalo výnosné rybníkářství. V roce 1533 město zakoupilo ves Čertovu Lhotu (dnešní Mariánské Hory) a v roce 1555 Přívoz. Do života Moravské Ostravy nepříznivě zasahovaly vedle vojenských tažení živelné katastrofy - povodně a požáry. Největší požár v roce 1556 prakticky zničil domy na náměstí. V roce 1625 zemřela asi polovina obyvatel v důsledku morové epidemie. Za třicetileté války patřila Moravská Ostrava k nejvíce postiženým městům v českých zemích. Okupovalo ji dánské vojsko, od roku 1642 ze slezské strany Švédové.

Nález uhlí a železárny otočily kola dějin

Oživení hospodářského života na Ostravsku přinesl objev uhlí v roce 1763 v údolí Burňa v Polské Ostravě. Jeho výskyt o čtyři roky později potvrdil báňský odborník Jan Jakub Lutz. Přesto s pravidelnou těžbou začal majitel panství František Josef hrabě Wilczek až v roce 1787. Připojení Haliče k monarchii v roce 1772 umožnilo rozšíření obchodu s dobytkem a částečně podnítilo hospodářský rozvoj. Prudký růst aglomerace nastartovalo v roce 1828 založení železáren ve vsi Vítkovice olomouckým arcibiskupem Rudolfem Habsburským. Napojení na Severní dráhu Ferdinandovu v roce 1847 prostřednictvím nádraží ve Svinově a Přívoze způsobily, že Ostrava se ve druhé polovině 19. století stala jedním z nejvýznamnějších průmyslových středisek rakousko-uherské monarchie. Rozkvět průmyslu vyvolal i příliv obyvatelstva. V roce 1830 žily v Moravské Ostravě necelé dvě tisícovky lidí, za padesát let přesáhl jejich počet 13 tisíc. Výrazně se zvýšil podíl německy a polsky mluvícího obyvatelstva. Hlavně přistěhovalci obsadili řadu dělnických kolonií v Polské Ostravě, Vítkovicích a dalších obcích. Společenský a kulturní život národností žijících ve městě se na přelomu 19. a 20. století soustřeďoval do českého Národního domu (dnes Divadlo J. Myrona), Německého domu (zničen na konci 2. sv. války), Polského domu a Městského divadla (dnes Divadlo A. Dvořáka). Nejvýznamnější církevní stavbou byla v roce 1889 dokončená bazilika Božského Spasitele. Po vzniku ČSR v roce 1918 si Ostrava díky železárnám a dolům uchovala významné hospodářské postavení a pomalu se přetvářela ve správní, společenské a kulturní centrum.

Sen o Velké Ostravě se naplnil

K 1. 1. 1924 byla vytvořena tzv. Velká Ostrava, která přinesla sloučení sedmi moravských obcí v jeden celek (Moravská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory, Vítkovice, Hrabůvka, Nová Ves a Zábřeh nad Odrou). To významně ovlivnilo stavební vývoj města. Vyrostla řada obchodních domů, bank, administrativně správních budov. Nejvíce pozornosti připoutala 28. října 1930 slavnostně otevřená Nová radnice s kvadratickou 75 m vysokou prosklenou věží. Život města ovlivnila v letech 1929-1934 výrazně světová hospodářská krize. Po Mnichovské dohodě na podzim 1938 a odstoupení pohraničních území Německu, vyvrcholila tragédie Masarykova Československa 15. března 1939 nacistickou okupací zbytku republiky. Jednotky německé wehrmacht vpochodovaly do Moravské Ostravy ještě o den dříve. Největší průmyslové podniky jako Vítkovické horní a hutní těžířstvo nebo Severní dráha Ferdinandova se dostaly do správy řískoněmeckého koncernu Göringových závodů a přeorientovaly se na válečnou výrobu. Blížící se konec války přinesl v srpnu 1944 nálety anglo-amerických spojenců, které město vážně poškodily. Ostrava a její obyvatelé se dočkali osvobození 30. dubna 1945. Vojska 4. ukrajinského frontu Rudé armády spolu s 1. čs. samostatnou tankovou brigádou tak završila těžké a krvavé boje v rámci Ostravsko-opavské operace.

Ocelovým srdcem republiky

Po roce 1945 a v průběhu padesátých let 20. století se Československo orientovalo na rozvoj hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu. Jeho centrem se stala Ostrava, v té době nazývana „město uhlí a železa" nebo také „ocelové srdce republiky". V roce 1949 se začalo se stavbou rozsáhlého průmyslového komplexu Nová huť v Ostravě-Kunčicích. Masivní podpora těžkého průmyslu znamenal příliv nových pracovních sil do Ostravy a okolí. V tehdejších okrajových čtvrtích města vyrostla řada nových sídlišť, především Poruba, Zábřeh, Hrabůvka, později Výškovice a Dubina. Ostrava se stala v roce 1945 sídlem Vysoké školy báňské (přeložena z Příbrami) a pobočky Pedagogické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Ta se osamostatnila v roce 1959 a v roce 1991 byla začleněna do nově vzniklé Ostravské univerzity. Kulturní a společenský život zajišťovaly dvě stálé scény dnešní Divadlo Antonína Dvořáka (od r. 1945 Zemské divadlo, 1949-1990 Divadlo Zdeňka Nejedlého) a Divadlo Jiřího Myrona (Národní dům, 1945-1954 Lidové divadlo). Oblibě hlavně mezi mladými diváky se těší Divadlo Petra Bezruče (založené r. 1948 jako Divadlo mladých) a Komorní scéna Aréna (od roku 1951 Divadlo hudby). Pro malé diváky byla v roce 1946 otevřena amatérská loutková scéna s názvem Dřevěné království, od roku 1953 profesionální Divadlo loutek. V roce 1954 začala svou koncertní činnost dnešní Janáčkova filharmonie Ostrava.

Na cestě ke svobodě a demokracii

K výrazným politickým a hospodářským změnám došlo po roce 1989. Ostrava se stala statutárním městem v čele s primátorem, městskou radou a zastupitelstvem voleným ve svobodných a demokratických volbách. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla razantním způsobem utlumena důlní činnost. Poslední vozík uhlí vyvezený 30. června 1994 z jámy Odra v Přívoze (dříve Důl František) ukončil více než dvě století trvající dějiny aktivního důlního podnikání v Ostravě. Vítkovické vysoké pece, které tvoří výraznou městskou dominantu, vyhasly v roce 1998. Ve Vítkovicích se začali orientovat na strojírenskou výrobu. Na území města se ocelářství soustředilo do Nové huti (dnes Arcelor Mittal). Papežskou bulou Ad Christifidelium spirituali vydanou Janem Pavlem II. dne 30. května 1996 se Ostrava stala sídelním městem ostravsko-opavské diecéze. Bazilika Božského Spasitele byla povýšena na katedrálu. Do života města a mnoha jeho obyvatel dramaticky zasáhla povodeň z července roku 1997, označovaná jako „tisíciletá voda". Škody způsobené nejrozsáhlejší povodní v historii Ostravy byly odhadnuty na více než čtyři miliardy korun. Od roku 2000 se Ostrava stala sídelním městem nově vzniklého Ostravského, dnes Moravskoslezského kraje.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Ostrava

Počasí meteostanice Ostrava - Martinov

Vzdálenost meteostanice od obce Ostrava: 7 km

Poslední data: 20.8.2017 00:20

Umístění: 250 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Ostrava - Martinov

Teplota
14,2
°C
Zdánlivá teplota
15,3
°C
Rosný bod
13,5
°C
Vlhkost
95,5
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1019,3
hPa
Směr větru
Z
Rychlost větru
0,0
m/s
Nárazový vítr
0,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Ostrava - Martinov

Dnes
11/21
°C
Zítra
11/20
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Ostrava se také nachází

Antošovice

Antošovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Bartovice

Bartovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Bělský Les

Bělský Les

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Bobrovníky

Bobrovníky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Děhylov

Děhylov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 729

/
Dubina

Dubina

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Heřmanice

Heřmanice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Hlučín

Hlučín

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (SZ)
Počet obyvatel: 14 085

/
Horní Datyně

Horní Datyně

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Hošťálkovice

Hošťálkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 633

/
Hošťálkovice

Hošťálkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Hrabová

Hrabová

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (SV)
Počet obyvatel: 3 714

/
Hrabová

Hrabová

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Hrabůvka

Hrabůvka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Hrušov

Hrušov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Hulváky

Hulváky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 1 km (Z)

/
Koblov

Koblov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Kunčice

Kunčice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Kunčičky

Kunčičky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 350

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Ludgeřovice

Ludgeřovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 4 856

/ /
Mariánské Hory a Hulváky

Mariánské Hory a Hulváky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 1 km (SZ)
Počet obyvatel: 11 862

/
Markvartovice

Markvartovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 1 994

/
Martinov

Martinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 134

/
Martinov

Martinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Michálkovice

Michálkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 3 363

/
Michálkovice

Michálkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (V)

/ /
Moravská Ostrava a Přívoz

Moravská Ostrava a Přívoz

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 1 km (SV)
Počet obyvatel: 37 147

/
Muglinov

Muglinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Nová Bělá

Nová Bělá

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 1 982

/
Nová Bělá

Nová Bělá

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 698

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Ostrava-Jih

Ostrava-Jih

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (J)
Počet obyvatel: 102 781

/
Petřkovice

Petřkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 3 138

/
Petřkovice

Petřkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Petřvald

Petřvald

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 7 223

/
Plesná

Plesná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 439

/
Plesná

Plesná

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Polanka nad Odrou

Polanka nad Odrou

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 4 958

/ /
Poruba

Poruba

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 64 937

/
Poruba

Poruba

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Přívoz

Přívoz

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Proskovice

Proskovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 218

/
Proskovice

Proskovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Pudlov

Pudlov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Pustkovec

Pustkovec

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 1 277

/
Pustkovec

Pustkovec

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Radvanice

Radvanice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Radvanice a Bartovice

Radvanice a Bartovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 6 332

/
Rychvald

Rychvald

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 7 293

/
Šenov

Šenov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 6 347

/
Slezská Ostrava

Slezská Ostrava

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 3 km (SV)
Počet obyvatel: 20 784

/
Slezská Ostrava

Slezská Ostrava

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Stará Bělá

Stará Bělá

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 4 091

/
Stará Bělá

Stará Bělá

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Svinov

Svinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 4 368

/
Svinov

Svinov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Třebovice

Třebovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 1 867

/
Třebovice

Třebovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Václavovice

Václavovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Vítkovice

Vítkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 1 km (JV)
Počet obyvatel: 7 617

/
Vítkovice

Vítkovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 1 km (JV)

/
Vratimov

Vratimov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 7 263

/
Vrbice

Vrbice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Vřesina

Vřesina

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 2 885

/
Výškovice

Výškovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Zábřeh

Zábřeh

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/ /
ZOO Ostrava

ZOO Ostrava

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/ / / / / / / / /
Zámek Frýdek

Zámek Frýdek

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 16 km (J)

/ / / / / / /

Reklama
Víte že?
Událost

Sporťáček Ostrava 2017

V sobotu 2. září 2017 se v Ostravě na Městském stadionu koná náborový sportovní festival Sporťáček 2017

Událost

Havířovské slavnosti 2017

Havířovské slavnosti 2017 se uskuteční ve dnech 8. a 9. září 2017 v areálu Městské sportovní haly v Havířově

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Moravskoslezského kraje evidováno: 3 CHKO, 7 národních přírodních památek, 11 národních přírodních rezervací, 68 přírodních památek a 76 přírodních rezervací?

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad je ve vzdušné vzdálenosti 3 km od obce Ostrava?

Dvoupalácový hrad s věží vznikl nad soutokem Ostravice a Lučiny ve Slezské Ostravě, v letech 1534–1548 byl přebudován na renesanční zámek.

Událost

Nostalgické jízdy městem Karviná

Ve dnech 30. června – 26. srpna 2017 se v Karviné jezdí kočárem

Zámek Frýdek

Zámek Frýdek je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Ostrava?

Frýdecký zámek je původně gotický hrad. Nachází se ve Frýdku-Místku, konkrétně u Zámeckého náměstí, na vyvýšenině nad řekou Ostravicí.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Moravskoslezském kraji 300 obcí , z toho se statutem města 42?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Ostrava jsou: Nováková (779x), Novák (726x), Konečná (415x), Svobodová (412x), Sýkorová (404x), Svoboda (380x), Konečný (380x), Sýkora (374x), Němcová (366x), Holubová (356x), Holub (341x), Novotná (339x), Novotný (328x), Kučera (328x), Horváth (327x)?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Přehrada Žermanice

Přehrada Žermanice je ve vzdušné vzdálenosti 18 km od obce Ostrava?

Vodní nádrž Žermanice byla vybudovaná v letech 1951–1957 na řece Lučině. Hráz je vysoká 31,5 m a dlouhá 500 m. Vodní nádrž slouží k vodohospodářským a rekreačním účelům včetně možnosti provozování plachetních sportů.

Zámek Olomouc

Zámek Olomouc je ve vzdušné vzdálenosti 76 km od obce Ostrava?

V kroměřížském zámku, který dříve sloužil jako reprezentační sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, dnes sídlí Arcidiecézní muzeum Kroměříž. Roku 1998 byl společně s komplexem zahrad zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Dnes má svátek Bernard a ve správním obvodu obce Ostrava se toto jméno vyskytuje přibližně 24x?

Ostrava-Jih

Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel je Ostrava-Jih s 102 781 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 3 km?

Městský obvod Ostrava-Jih se rozkládá na území tří původních obcí – Zábřeh nad Odrou, Výškovice, Hrabůvka a tvoří ho ještě další dvě části – sídliště Dubina a Bělský Les.

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Ostrava snížil o 6 190?

Název obce Ostrava se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Ke dni 1.1.2016 měl Moravskoslezský kraj rozlohu 5 427,6 km2 a hustota osídlení činila 224 obyvatel na 1 km2?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Moravskoslezském kraji 1 213 311 obyvatel, z toho 594 412 mužů a 618 899 žen?

Archeopark Chotěbuz-Podobora

Archeopark Chotěbuz-Podobora je ve vzdušné vzdálenosti 24 km od obce Ostrava?

Archeopark Chotěbuz se nachází na archeologické lokalitě hradiště Podoborav lesích nedaleko Českého Těšína. Archeopark byl jako replika slovanského hradiska průběžně budován již od roku 2001.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejvyšším bodem v Moravskoslezském kraji je Praděd (1 491 m n.m.) v pohoří Jeseníky, nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m n.m.).

Událost

Frýdecké historické slavnosti 2017

V sobotu 26. a neděli 27. srpna 2017 se ve Frýdku-Místku konají Historické slavnosti 2017

Výročí 750 let

V roce 2017 slaví obec Ostrava výročí 750 let od první písemné zmínky 1267.

Nejčastější jména ve správním obvodu Ostrava jsou: Petr (8 889x), Jiří (8 607x), Jan (8 062x), Jana (7 459x), Tomáš (6 581x), Martin (6 024x), Marie (5 775x), Pavel (5 477x), Eva (4 716x), Anna (4 370x), Miroslav (4 357x), Kateřina (4 219x), Jaroslav (3 927x), Hana (3 739x), Lucie (3 726x)?

Reklama