Historie obce Brno-Bystrc

První písemná zmínka dokládající existenci obce Bystrce pochází ze druhé poloviny 14. století a úzce se váže k významné postavě moravských dějin - markraběti Janu Jindřichovi (vládl v letech 1350-1375). Tento markrabě, syn Jana Lucemburského a mladší bratr císaře římského a krále českého Karla IV., daroval v roce 1373, tedy dva roky před smrtí augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše horu zvanou Hlubočec, nacházející se proti vsi Bystrci nad řekou Svratkou. Takto je tedy poprvé uvedeno jméno bystrcké obce na darovací listině Jana Jindřicha z 29. prosince roku 1373.

Ves Bystrc byla po dlouhou dobu zeměpanským majetkem, tedy majetkem panovníka, a spadala pod správu zeměpanského hradu Veveří. K trvalé změně majitele hradu a veverského panství došlo až roku 1424. Tehdy zastavil Zikmund Lucemburský hrad Veveří a k němu náležející korunní zboží, tedy i ves Bystrc, Petru Kutějovi. Po něm ves vlastnil známý odpůrce Jiřího z Poděbrad Václav Hecht z Rosic, který veverské panství držel až do roku 1446. S nástupem Jiříka z Poděbrad na český královský stolec přešlo veverské panství i s Bystrcí do vlastnictví Jiříkova přívržence, těšínského knížete Přemka, a po bouřlivém období česko-uherských válek se v roce 1482 na Veveří usadila na delší čas šlechtická rodina pánů z Ludanic, pocházející z Uher. Do doby vlády pánů z Ludanic na veverském panství, přesněji do roku 1531, spadá první připomenutí bystrckého farního kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana evangelisty, jehož patronátní právo příslušelo původně ke hradu Veveří. Od 60. let 16. století pak patronátní právo bystrckého kostela přešlo na klášter starobrněnských cisterciaček.

Po pánech z Ludanic se v držbě hradu, panství , a tedy i vsi Bystrce střídaly až do počátku 17. století významné moravské šlechtické rody, jakými byli Pernštejnové, páni z Lipé, Černohorští z Boskovic i Meziříčtí z Lomnice. V roce 1609 přešlo panství do vlastnictví šlechtického rodu Riefenbachů, pocházejícího původně ze Štýrska. Tehdy, na počátku 17. století, měla Bystrc 37 domů, ve kterých žilo okolo 250 obyvatel.

Velmi nepříznivě zasáhla do života obce třicetiletá válka. Zvláště citelně byla ves Bystrc postižena v průběhu druhého švédského obléhání Brna v květnu až srpnu roku 1645, kterému velel proslulý válečník oné doby, generál Leonard Torstenson. Jeho vojáci sice odtáhli po téměř čtyřměsíčním obléhání Brna a špilberské pevnosti s nepořízenou, za odcházejícími švédskými jednotkami však zůstaly zpustošené a poničené vsi a usedlosti v blízkém i širším okolí Brna, Bystrc a s ní i hrad Veveří vevyjímaje. Zdá se však, že obec se z válečných útrap vzpamatovala poměrně brzy, neboť již v roce 1668 se v souvislosti s daňovým šetřením v Bystrci uvádí 34 usedlostí. Ze 37 usedlostí před třicetiletou válkou zůstaly tedy pouze tři neobsazeny.

Po třicetileté válce přichází na veverské panství nová vrchnost. Po Tiefenbaších přešlo v roce 1668 panství, a tedy i Bystrc dědictvím do majetku hraběnky Marie Maxmiliány de Collalto a jejím ustanovením se od roku 1707 stal veverský velkostatek majetkem hrabat Sinzendorfů. Ti vlastnili panství až do roku 1802, kdy je koupí za 400 000 zlatých získal brněnský podnikatel a továrník svobodný pán Vilém Mundy. Od jeho syna Jana pak v roce 1830 odkoupil veverské panství švédský princ Gustav Vasa za 620 000 zlatých. V té době, v roce 1834, čítala Bystrc 643 obyvatel a 113 domů. Dodejme, že v roce 1790 se v souvislosti s Bystrcí uvádělo 567 obyvatel.

Princ Vasa, dobrodinec bystrcké školy, ale i dalších škol v okolí, si podržel panství téměř patnáct let a v roce 1844 je za 710 000 zlatých prodal řecké rodině Siny, představované svobodným pánem Jiřím Sinou. Právě u této vrchnosti se po zrušení poddanství v roce 1848 bystrcká obec vykoupila ze svých břemen za peněžní částku 11 672 zlatých a 26 krejcarů. Počínaje první polovinou 19. století průmyslový rozmach Brna, zejména rozvoj výroby textilní, přiblížil zemskému hlavnímu městu řadu předměstských obcí. Podobně i v Bystrci přibývalo obyvatel, kteří za prací docházeli do brněnských textilek a dalších závodů. Součastně se Brno stávalo také pro Bystrc přirozeným bydlištěm zemědělských a potravinářských produktů, z nichž nejznámějším a nejvíce žádaným se na brněnských tržištích již od 18. století stal bystrcký chléb. Lepšího spojení Bystrce s Brnem bylo dosaženo silnicí vedoucí z Brna přes Veveří dále k Tišnovu, která byla zbudována v letech 1829-1846.

Postupná liberalizace společenského a politického života v habsburském mocnářství v průběhu druhé poloviny 19. století přinesla mimo jiné i rozvoj živností a drobného podnikání spolu s rozvojem kulturně a osvětově zaměřené spolkové činnosti i v menších městech a obcích. tak tomu bylo rovněž v Bystrci, kde řemesla a živnosti představovaly pestrou paletu nabídky a kde od počátku 70. let minulého století začala vznikat celá řada spolků různého zaměření. Tak například v roce 1870 byl v Bystrci založen potravní spolek Blahodar, o pět let později pak vznikl Spolek vysloužilců sv. Václava, sdružující místní vojenské veterány. V roce 1900 zahájil v Bystrci svou prospěšnou činnost Sbor dobrovolných hasičů. Tělocvičná jednota Sokol byla v obci založena již v 90. letech 19. století, ovšem pro nezájem občanů se jednota na jistou dobu odmlčela a její činnost byla obnovena až roku 1912. Před první světovou válkou vznikly v Bystrci další tělocvičné jednoty - sociálnědemokraticky orientovaná DTJ a na přelomu let 1913/14 katolická tělocvičná jednota Orel. Z dalších spolků vzniklých a činných v obci před válkou dlužno uvést alespoň Sdružení venkovské omladiny, Sdružení rybářů, Okrašlovací spolek a Spolek záloženský. V době před první světovou válkou, podle posledního sčítání lidu v Rakousku-Uhersku v roce 1910, žilo v Bystrci 1535 obyvatel. Obecní výstavbu představovalo 260 domů. Zda touto předválečnou Bystrcí projížděl tehdy čtyřiatřicetiletý britský politik Winston Churchill, nelze dnes s určitostí potvrdit. Jisté však je, že Churchill se svou chotí Clementinou Hozierovou strávil na podzim roku 1908 část své svatební cesty na hradě Veveří, kam mladý manželský pár pozvala spřátelená rodina baronů De Forestů, původem z Anglie. De Forestové, vlastnící veverské panství od roku 1896, byli posledními pány na Veveří, neboť hrad v roce 1925 přešel do vlastnictví čs. státu.

 

V Bystrci se 23. prosince 1882 narodil slavný český malíř a sochař Jakub Obrovský, pozdější profesor a rektor Akademie umění v Praze. tento nejznámější bystrcký rodák vystavoval svá výtvarná díla v hlavních městech celé Evropy a mj. byl jmenován i členem Národní společnosti krásných umění v Paříži. Mezinárodního věhlasu dosáhl Jakub Obrovský také jako sportovec - šermíř. Na olympijských hrách konaných roku 1924 v Paříži získal pro Československou republiku stříbrnou medaili.

První světová válka zasáhla neblaze i do života bystrckých obyvatel. V obci tehdy žilo jen málo pamětníků posledního válečného střetnutí, prusko-rakouské války z roku 1866, kdy i Bystrc utrpěla vojenskými rekvizicemi, a hlavně cholerovou nákazou, zavlečenou do obce pruským vojskem. Choleře tehdy podlehlo 26 místních obyvatel. Světová válka let 1914-1918 ovšem představovala nepoměrně větší utrpení. Z Bystrce se jí s "orlíčkem" na čepici zúčastnilo 240 mužů, z nichž se 43 již nevrátilo. Čtrnáct bystrckých občanů se aktivně zúčastnilo Masarykova zahraničního odboje, a jako příslušníci československých legií měli tak i oni svůj podíl na vzniku Republiky československé.

 

V letech 1918-1939 došlo rovněž v Bystrci ke společenskému a hospodářskému vzestupu. Obec se komunikačně ještě více přiblížila zemskému hlavnímu městu, tak zvanému Velkému Brnu, a to jak v roce 1925zřízenou autobusovou dopravou na trati Veverská Bitýška - Bystrc - Brno, tak také pravidelnou autobusovou linkou Bystrc - Žabovřesky, zavedenou v roce 1930. Dodejme jen, že přímého spojení s Brnem se Bystrci dostalo v květnu roku 1948 v podobě pouliční elektrické dráhy. Největší událostí, která se v době první republiky na bystrckém katastru udála, byla bezpochyby výstavba Kníničské přehrady. Projekt přehrady, která se měla stát zdrojem elektrické energie, zásobárnou vody, regulačním prvkem vodního toku Svratky i rekreačním zázemím Brňanů, vypracovali inženýři J. Mazel, K. Lossman, S. Kratochvíl a A. Homola. Po architektonické stránce na podobě přehrady, vystavěné v letech 1936-1940, spolupracoval architekt Jaroslav Grunt. Dílo v hodnotě 59 milionů korun provedla firma Müller a Kapsa spolu s Českomoravskými strojírnami v Blansku a Vítkovickými železárnami. v dubnu roku 1945, na samém konci druhé světové války, byla hráz přehrady podminována ustupujícím nacistickým vojskem. Avšak osobní statečností hrázného Františka Šikuly, jeho spolupracovníků i postupem osvobozující sovětské armády bylo nacistům zabráněno v odpálení náloží, které by bylo způsobilo nedozírnou katastrofu. Stalo se tak 26. dubna 1945. O den později byla Bystrc osvobozena. V bojích o obec a Mniší horu, kde nacisté vzdorovali až do konce války,padlo 74 sovětských vojáků. Kníničská (či Brněnská) přehrada je jednou z atrakcí, patřících již neodmyslitelně k Bystrci. Druhou zdejší pozoruhodnost představuje zoologická zahrada na Mniší hoře, s jejíž výstavbou bylo započato v roce 1950, a to podle koncepce ing. arch. Otty Fischera. Zoologická zahrada byla slavnostně otevřena 30. srpna 1953 a od té doby její vstupní branou prošlo téměř deset milionů návštěvníků.

 

Stále větší provázanost Bystrce s Brnem vyústila ve sloučení obce s moravskou metropolí. Bystrcký katastr byl k městu připojen ve dvou etapách. První etapa nesla datum 1. červenec 1957, druhá pak 1. červenec 1960. Od té doby se bystrcká obec, čítající v roce 1961 1543 obyvatel, stala součástí města Brna. Na území obce se od 70. let uskutečnila rozsáhlá, především bytová výstavba, která nezvratně změnila vesnický charakter Bystrce v jeden z největších sídlištních celků na okraji Brna. Po listopadové revoluci se i Bystrc dočkala širšího samosprávného postavení, neboť také ona se po obecních volbách na podzim roku 1990 stala jednou z devětadvaceti brněnských městských částí s vlastním voleným zastupitelstvem a radou.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Brno-Bystrc

Počasí meteostanice Brno-Kníničky

Vzdálenost meteostanice od obce Brno-Bystrc: 1 km

Poslední data: 11.12.2017 10:32

Umístění: 235 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Brno-Kníničky

Teplota
3,4
°C
Zdánlivá teplota
1,0
°C
Rosný bod
1,0
°C
Vlhkost
83,8
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
9,8
W/m2
Atmosférický tlak
993,5
hPa
Směr větru
Z
Rychlost větru
0,6
m/s
Nárazový vítr
1,6
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Brno-Kníničky

Dnes
4/13
°C
Zítra
1/7
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Brno-Bystrc se také nachází

Bohunice

Bohunice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Bosonohy

Bosonohy

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Brno

Brno

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 376 877

/
Brno-Bohunice

Brno-Bohunice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 12 894

/
Brno-Bosonohy

Brno-Bosonohy

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 2 390

/
Brno-Černovice

Brno-Černovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 6 925

/
Brno-Ivanovice

Brno-Ivanovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 1 691

/
Brno-Jehnice

Brno-Jehnice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 1 049

/
Brno-Jih

Brno-Jih

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 7 607

/
Brno-Jundrov

Brno-Jundrov

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 4 100

/
Brno-Kníničky

Brno-Kníničky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 026

/
Brno-Kohoutovice

Brno-Kohoutovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 12 346

/
Brno-Komín

Brno-Komín

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 2 km (V)
Počet obyvatel: 7 374

/
Brno-Královo Pole

Brno-Královo Pole

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 23 388

/
Brno-Maloměřice a Obřany

Brno-Maloměřice a Obřany

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 5 279

/
Brno-Medlánky

Brno-Medlánky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 5 337

/
Brno-město

Brno-město

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Brno-Nový Lískovec

Brno-Nový Lískovec

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 10 013

/
Brno-Ořešín

Brno-Ořešín

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 561

/
Brno-Řečkovice a Mokrá Hora

Brno-Řečkovice a Mokrá Hora

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 14 388

/
Brno-Sever

Brno-Sever

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 42 882

/
Brno-Starý Lískovec

Brno-Starý Lískovec

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 12 564

/
Brno-Střed

Brno-Střed

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 82 874

/
Brno-Vinohrady

Brno-Vinohrady

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 12 292

/
Brno-Žabovřesky

Brno-Žabovřesky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 19 398

/
Brno-Žebětín

Brno-Žebětín

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 4 257

/
Brno-Židenice

Brno-Židenice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 19 368

/
Bystrc

Bystrc

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 0 km (SZ)

/
Černá Pole

Černá Pole

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Černovice

Černovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Česká

Česká

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 998

/
Chudčice

Chudčice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 925

/
Horní Heršpice

Horní Heršpice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Husovice

Husovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Hvozdec

Hvozdec

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 308

/
Ivanovice

Ivanovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Jehnice

Jehnice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Jinačovice

Jinačovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 702

/
Jundrov

Jundrov

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Kníničky

Kníničky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 1 km (S)

/
Kohoutovice

Kohoutovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Komárov

Komárov

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Komín

Komín

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Královo Pole

Královo Pole

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Kuřim

Kuřim

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 10 789

/
Lelekovice

Lelekovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 1 832

/
Lesná

Lesná

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Maloměřice

Maloměřice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Medlánky

Medlánky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Mokrá Hora

Mokrá Hora

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Moravany

Moravany

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 2 554

/
Moravské Knínice

Moravské Knínice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 933

/
Nebovidy

Nebovidy

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 711

/
Nový Lískovec

Nový Lískovec

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Obřany

Obřany

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Omice

Omice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 776

/
Ořešín

Ořešín

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Ostopovice

Ostopovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 1 654

/
Ostrovačice

Ostrovačice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 701

/
Pisárky

Pisárky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Ponava

Ponava

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Popůvky

Popůvky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 454

/
Řečkovice

Řečkovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Říčany

Říčany

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 2 006

/
Rozdrojovice

Rozdrojovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 991

/
Sadová

Sadová

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Soběšice

Soběšice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Staré Brno

Staré Brno

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Starý Lískovec

Starý Lískovec

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Stránice

Stránice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Střelice

Střelice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 2 894

/
Štýřice

Štýřice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Trnitá

Trnitá

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Troubsko

Troubsko

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 2 194

/
Veveří

Veveří

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Veverská Bítýška

Veverská Bítýška

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 3 130

/
Veverské Knínice

Veverské Knínice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 931

/
Žabovřesky

Žabovřesky

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Zábrdovice

Zábrdovice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Žebětín

Žebětín

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Židenice

Židenice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (V)

ZOO Brno

ZOO Brno

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 1 km (SV)

/ / / /
Hrad Veveří

Hrad Veveří

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/ /
Hrad Špilberk

Hrad Špilberk

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 6 km (JV)

/ /
UNESCO - Brno

UNESCO - Brno

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 7 km (V)

/ /
Rozhledna Komec

Rozhledna Komec

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/ /
Rozhledna Zlobice

Rozhledna Zlobice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 11 km (S)

/ / /
Zámek Rosice

Zámek Rosice

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 11 km (JZ)

/ / / / /
Jeskyně Výpustek

Jeskyně Výpustek

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 16 km (SV)

/ /
Aquapark Blansko

Aquapark Blansko

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 17 km (SV)

/ /
Rozhledna Réna

Rozhledna Réna

Kraj: Jihomoravský
Vzdálenost: 18 km (JZ)

/ / / /

Reklama
Víte že?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aquapark Blansko

Aquapark Blansko je ve vzdušné vzdálenosti 17 km od obce Brno-Bystrc?

Aquapark Blansko je otevřen pouze v letní sezoně. Pro návštěvníky všech věkových kategorií je k dispozici 25m bazén,skluzavka, divoká řeka, tobogan, skokanské můstky, dětský bazének a chrliče vyhřívané vody.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Jihomoravském kraji 673 obcí, z toho se statutem města 49?

Rotunda Nanebevzetí Panny Marie v Plaveči

Rotunda Nanebevzetí Panny Marie v Plaveči je ve vzdušné vzdálenosti 46 km od obce Brno-Bystrc?

Plavečská rotunda, stojící v areálu zámku v obci Plaveč, byla vystavěna ve 12. století.

ZOO Brno

ZOO se nachází nedaleko Brněnské přehrady, v části Brna zvaná Bystrc. Brněnská ZOO je zaměřená na kopytníky, ale chová i tradiční zvířata jako v jiných zoologických zahradách, například lední medvědy, tygry nebo opice. Prohlédnout si můžete přes 200 druhů živočichů.

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Brněnská přehrada

Brněnská přehrada s hydroelektrárnou byla vybudovaná v letech 1936–1940. Přehrada slouží jako zásobárna vody a také k rekreaci, vodním sportům, rybaření a plavbě.

Botanická zahrada PřF MU Brno

Botanická zahrada PřF MU Brno je ve vzdušné vzdálenosti 5 km od obce Brno-Bystrc?

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně je otevřena celoročně, venkovní expozice jsou volně přístupné, do skleníků se dostanete po zazvonění na zvonek u vchodu

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Brno jsou: Svobodová (1 346x), Svoboda (1 291x), Krejčí (996x), Nováková (985x), Novotný (979x), Novotná (974x), Dvořáková (973x), Novák (923x), Dvořák (869x), Procházková (828x), Kučerová (722x), Procházka (697x), Kučera (679x), Pokorný (637x), Pokorná (628x)?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Jihomoravském kraji 1 175 025 obyvatel, z toho 575 536 mužů a 599 489 žen?

Dnes má svátek Dana a ve správním obvodu obce Brno se toto jméno vyskytuje přibližně 2 390x?

Brno

Nejbližší obec nad 150 000 obyvatel je Brno s 376 877 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 7 km?

Brno, krajské město Jihomoravského kraje, leží v centrální části Evropy. Je druhým největším městem České republiky. Statutární město Brno je rozděleno do 29 městských částí:

Název obce Brno-Bystrc se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejvyšším bodem v Jihomoravském kraji je hora Čupec (819 m n.m.), okres Hodonín, nejnižším bodem je soutok řek Moravy a Dyje (150 m n.m.).

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Ke dni 1.1.2016 měl Jihomoravský kraj rozlohu 7 195,1 km2 a hustota osídlení činila 163 obyvatel na 1 km2?

Nejčastější jména ve správním obvodu Brno jsou: Jiří (10 684x), Jan (9 853x), Petr (9 585x), Jana (9 212x), Marie (7 892x), Pavel (7 206x), Martin (6 911x), Tomáš (6 673x), Eva (6 523x), Hana (5 875x), Michal (5 207x), Zdeněk (4 772x), Jaroslav (4 670x), Josef (4 600x), Lenka (4 444x)?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Brno-Bystrc zvýšil o 337?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Jihomoravského kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 16 národních přírodních památek, 17 národních přírodních rezervací, 215 přírodních památek a 96 přírodních rezervací?

Reklama