Historie obce Suchá Loz
Název obce Suchá Loz (od suchého vrbového či vinného proutí) se postupně vyvíjel: Suchalusi 1261, Sucholzuy 1493, V Suchey Hlozii 1507, Sucholossa 1720, Suchaloza 1906, Sucha Loz 1924, Rebendorf 1939 až po současný název, používaný již roku 1924.
Obecní pečeť má v barokním zdobeném štítě křížem položeny radlice a krojidlo, opis PECET DIEDINY SUCHE LOSI 1687.
Suchá Loz je prvně připomínána ve falzu zakládací listiny vizovického kláštera z r. 1261. Poté se připomíná jako součást statku Strání, kdy ji r. 1423 král Zikmund zastavil spolu s okolními obcemi a spolu s Bánovem byla součástí uherskobrodského panství. Při tatarském vpádu z Uher v r. 1663 bylo v obci zabito 50 osob, částečně zničena a vypleněna byla obec rovněž r. 1638, 1704 a 1705. Roku 1843 se většina osob zaměstnávala zemědělstvím, současně místní obchodovali se sušeným ovocem, kořením a jinými plodinami.
Koncem 19. století byly v obci v provozu tři mlýny a působily tady tři kováři. Od roku 1907 byly v obecním kamenolomu vyráběny dlažební kostky. Počátkem 20 st. tvořili většinu obyvatel drobní rolníci. Nemajetní obyvatelé odcházeli během zimního období za podomním obchodem se zeleninovými semeny do alpských zemí a Uher, přes léto se věnovali hospodářství. V r. 1960 místní JZD obhospodařovalo 739 ha zemědělské půdy. V r. 1976 bylo sloučeno s JZD Bánov.
V letech 1957–59 působila v obci Strojní a traktorová stanice. Na celém katastru obce jsou vysázeny větrolamy, které zabraňují větrné erozi půdy při jarních jižních větrech. Obec totiž patří mezi místa s největší větrnou erozí v republice. Daří se zde všem plodinám. Pověstná je obec pěstováním jarního česneku, který je velmi uznáván svou kvalitou.
