Historie obce Vlkov
Pravděpodobně už v průběhu 6. století n. l. osídlili zdejší krajinu Slované. Ve východních Čechách se usadili Charvati. Později tuto lesnatou krajinu vlastnili Slavníkovci a po sjednocení Čech od konce 10. století Přemyslovci, čímž se stala součástí vznikajícího českého státu.
Ve 12. století zdejší region pravděpodobně pokrývaly ještě souvislé lesní porosty, poněkud rozrušené nevelkými odlesněnými poli, lukami a pastvinami. Na Jaroměřsku roste les na mladších čtvrtohorních naplaveninách, na aluviu a na úrodných spraších. Při soutoku řek Labe, Úpy a Metuje se ještě nacházely bažiny. Lesy tu byly především listnaté, dubiny a bory. Vždyť les Rasošky, poprvé připomínaný k roku 1406 (LE V, 42), je pojmenován podle rozsochatých borovic (Rozschocha - odtud Rasocha - Rasošky). (Dále o lese Rasošky se zmiňuje trhová listina k r. 1500, resp. 1546, v Deskách zemských větších (DZV 6, F 8).)
Od října 1918 do května 1945
Jaký ohlas měl vznik státní samostatnosti v říjnu 1918, vznik demokratické Československé republiky (ČSR), nelze uvést, protože původní kronika obce podle vzpomínek pana Karla Jandíka čp. 2 existovala a je toho času nezvěstná, nebyla-li záměrně zničena.
Podle školní kroniky Vlkova 1904-1931 (strana 65) na paměť vzniku samostatnosti školní mládež o tzv. stromovém dnu, tj. jarní slavnosti, byl dne 13. dubna 1919 poblíž školy zasazen stromek pojmenovaný Lípa svobody. Projev tehdy pronesl učitel Fr. Jiřička, byly zazpívány hymny a provolána sláva prezidentovi ČSR T.G.Masarykovi.
V červnu 1919 se konaly první poválečné volby do obecních zastupitelstev v ČSR. Tehdy starostou obce Vlkova v r. 1919 byl asi rolník Jan Uždil čp.52.
Podle sčítání lidu z 15.2.1921 obec Vlkov měla stále rozlohu 526 ha, 85 domů, 118 bytů, 518 přítomného obyvatelstva, z toho pohlaví mužského 235 a ženského 283, 515 národnosti československé a jen 3 cizozemci. Podle náboženského vyznání 254 římskokatolického, 18 evangelického, 239 nově založené r. 1920 církve česko-slovenské husitské, 1 jiné a 6 bez vyznání (in: Statistický lexikon obcí v Čechách. 2. vyd. Praha 1924, s. 121). Tehdy soudní okres Jaroměř měl 48 místních obcí a (i Vlkov) patřil k politickému okresu Dvůr Králové n.L.
Také ve Vlkově bylo ve 20. letech založeno tzv. elektrárenské družstvo, resp. Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech. Podle pamětníků elektřina - (elektrifikace) - byla zavedena do obce poměrně brzo, už v roce 1921.
Dne 16. říjne 1927 se konaly další volby obecního zastupitelstva podle zásady poměrného zastoupení. Voleb se zúčastnilo celkem 293 voličů, odevzdáno 288 platných voleb a 5 hlasů neplatných, z toho připadlo agrárníkům, tj. Republikánské straně 120 hlasů (6 mandátů), Čsl. socialistické straně národní 139 hlasů (8 mandátů) a Čsl. straně lidové 29 hlasů (1 mandát). Starostou obce byl opět zvolen rolník Jan Uždil čp.52 za stranu Čsl. národně socialistickou a náměstkem Josef Veverka čp. 22 za stranu republikánskou (Kronika školy s. 98).
Dne 27. října 1928 se v obci uskutečnily oslavy 10letého trvání ČSR. Žactvo i občané se večer zúčastnilo průvodu ke strážnému ohni na kopci Chumbarky zapálenému TJ Sokol Vlkov. Na programu byl proslov, básně, zpěvy a hymny (Kronika školy s. 111).
V té době za řídícího učitele Aloise Grufy školní mládež a ochotníci několikrát sehráli divadelní hry v hostinci u Adamírů (28.10.1928 pohádkovou hru Sen od A. Hanušové; 4.11.1928 sehrály sdružené spolky ve Vlkově divadelní hru Revoluce, 3 aktové drama ze života čs. legií na Rusi, od Josefa Kopty).
V lednu až únoru 1929 nastaly kruté mrazy (až -34,50C), které těžce postihly zvěř, ptactvo i ovocné stromoví. Napadlo hodně sněhu a byly vysoké závěje sněhu i sněhové bouře. Od 18.2. do 1.3. 1929 se ve škole nevyučovalo. Dne 29.7. 1929 odhalila TJ Sokol ve Vlkově za součinnosti místního občanstva a Čsl. obce legionářské ve školní květinové zahrádce pomník padlým legionářům - hrdinům Gustavu Duškovi (1891-1918) a 17 obětem světové války z obce Vlkova krásný a důstojný pomník, dílo sochaře Jaroslava Samka z Hradce Králové. Památník je vytesán z tvrdého pískovce a stál 12 000 Kč.
V neděli 27.10.1929 se v obci konaly volby do Národního shromáždění. V obci Vlkov se zúčastnilo do poslanecké sněmovny 314 voličů, do senátu 265 voličů. Zvítězili národní socialisté (102+81 hlasů) a republikáni (agrárníci) (101+87 hlasů).
V roce 1930 Vlkov čítal 529 obyvatel žijících v 99 domech. V obci byla dvojtřídní obecná škola, elektrárenské družstvo, dva peněžní ústavy (Občanská zá-ložna ve Vlkově, z.s.r.o., a Spořitelní a záložní spolek pro Vlkov, z. sp. n.r.), dále dva hostince (Jan Adamíra a Václav Hájek), 1 kovář (František Šlejhar), 1 obuvník (Václav Sahánek), velký rolník (Bohuš Adamíra), 1 řezník (Václav Potůček), 1 obchod se smíšeným zbožím (Václav Pozník), 1 trafika (Františka Toušková) a 1 truhlář (František Vopinka) (Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Vyd. Rudolf Mosse. Svazek 1. Národohospodářská část, seznam adres Čech. Praha, Rudolf Mosse 1930, s.1763.)
V r. 1934 starostou obce Vlkov byl Jaroslav Veverka, obec měla 527 obyvatel a 109 domů. Z obchodů, živností a jiných řemesel se uvádějí: 2 hostince (Josef Hájek čp. 42 a Jan Konečný čp. 19), 1 dodávání písku (Josef Felcman čp. 46), 1 kovářství (Fr. Šlejhar čp. 68), 1 mlékařství (Fr. Vognarová), 1 obuvnictví (Josef Neumann), 2 smíšené obchody (Fr. Ráliš, Kateřina Rezková), 1 řeznictví (Václav Potůček čp. 36), 2 truhlářství (Václav Černý a Antonín Tauchmann čp. 55), 1 zelinářství (Bohumír Adamíra čp. 21) a 1 trafika (Fr. Toušková čp. 28). (J. Pfanner, Adresář pro politický okres Dvůr Králové n.L. se soudními okresy Dvůr Králové n.L. a Jaroměř. Dvůr Králové 1934,s.99.)
Podle sčítání lidu z r. 1930 bylo napočítáno 99 domů, v nichž žilo 529 obyvatel, z nich 521 Čech a 8 cizozemců. Podle náboženského vyznání se hlásilo 253 k římskému katolictví, 17 evangelíků, 236 československých, 1 jiné a už 22 bez vyznání.
Pokud se týče rozlohy k 31.12.1932, Vlkov měl výměru 351,8420 ha rolí, 140,4561 ha luk, 6,8560 ha zahrad, 3,4883 ha pastvin, 5,7645 ha lesů, dále 6,0490 ha zastavěné, 0,7757 ha neplodné a 11,0356 ha daní nepodrobené plochy. Celková výměra katastru obce Vlkova činila 526,2672 ha. (Příloha čas. Pod Zvičinou, 1937, Politický okres Dvůr Králové n.L. I. část, Popis.)
