Historie obce Chuchelná
V písemných pramenech se Chuchelná poprvé vyskytuje v roce 1349, a to hned Velká (Magna Chucheln) a Malá Chuchelná (Parva Chucheln). Malá Chuchelná se nacházela severně od dnešní obce v katastru obce Křenovice (dnes Polsko). Rozlišení velký a malý mělo původně obdobný význam jako starý a nový, i když ze zprávy z roku 1349 je zřejmé, že v tomto případě byl rozdíl i v počtech osídlenců. Písemným pramenem s prvým historickým údajem o obci je opavský rejstřík mostného, který uvádí téměř sedm desítek míst, které musely Opavě odvádět tzv. mostný osp.
Později byla Velká Chuchelná zřejmě od Bořutína odloučena a stala se pravděpodobně samostatným statkem, který někdy na počátku 15. století získali páni Břízkové. Vystřídali se i další majitelé - Šamařovští z Rohova ču Lichnovští z Voštic.
Vraťme se však o několik desítek let zpět. V roce 1740 zahájená válka o habsburské dědictví přinesla o dva roky později zásadní změnu v rozložení politických sil ve střední Evropě, změnu, na které nejvíce profitoval pruský král Bedřich II. a na niž doplatila císařovna Marie Terezie, která jako česká královna musela po bojích postoupit Prusku hrabství Kladsko a velkou část Slezska, včetně Chuchelné. Na této ztrátě pak nic nezměnily ani další války o Slezsko, probíhající v různých intervalech a ukončené roku 1779 uzavřením Těšínského míru. Boje mezi císařskou a pruskou armádou se odehrávaly i na území Opavska a Hlučínska, jako např. u Strahovic r.1742, či Guntramovic 1758. Šlo však spíše o drobné šarvátky než rozsáhlé bitvy a neměly žádný význam pro další vývoj konfliktu.
Chuchelná je od roku 1742 součástí pruského království a je nejprve administrativně přičleněna k Hlubčicím a do počátkem 19. století k bližší Ratiboři. S ní a s celým Pruskem je pak obyvatelstvo úzce svázáno až do počátku roku 1920.
