Sloupsko-šošůvské jeskyně leží v severní části CHKO Moravský kras, nedaleko od města Blansko, na jižním okraji městečka Sloup. Jeskyně jsou významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny a další živočichové). V jeskyni Kůlna byly nalezeny části lebky neandrtálského člověka asi 120 000 let staré.
První písemné zmínky o jeskyních pocházejí již z roku 1669. Na konci 19. století začal aktivně působit v Moravském krasu profesor Karel Absolon, který pokračoval ve výzkumné činnosti svého děda dr. J. Wankela. Šošůvské jeskyně byly objevovány v letech 1889–1914. Od roku 1881 byly postupně propojovány a zpřístupňovány veřejnosti.
Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Nejznámější Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou také charakteristické křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou.
Jeskyně jsou podzemním tokem Sloupského potoka spojeny s největší českou jeskyní – Amatérskou. Spolu s ní pak tvoří jeskyní systém o celkové délce téměř 35 km. Při rekonstrukci v roce 1997 byla přemostěna Stupňovitá propast a návštěvníkům se tak otevřel nový netradiční pohled. Propast Nagelova, hluboká 80 m, je nejmohutnější podzemní propastí svého druhu v České republice. Pro návštěvníky je zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. Zážitková trasa Po stopách J. A. Nagela je přístupná celoročně pro fyzicky zdatné skupiny 2–10 lidí starších 10 let.
Propast Nagelova je pojmenovaná po svém objeviteli – matematik a fyzik J. A. Nagel, který ji objevil již roku 1748.
Na konci roku 1999 byla vyhlášena v místě jeskyní i v jeho přilehlém okolí přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně. Cílem ochrany je udržení stávajícího charakteru území, ochrana povrchových a podzemních krasových jevů, ochrana zimovišť netopýrů a ochrana unikátních paleontologických nalezišť.
