Romantickou zříceninu hradu Pravda z bílé opuky najdete uprostřed hlubokých lesů Džbánské vrchoviny, asi 16 km jižně od Loun poblíž vesnic Pnětluky a Domoušice. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.
O počátcích hradu není prakticky nic známo, nejasný zůstává i původ jména, které se po celý středověk nikde nevyskytuje. Podle archeologických nálezů i některých dochovaných architektonických článků však vznikl nejpozději v první polovině 14. století, možná v době posledních Přemyslovců. První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1523, kdy Jan z Kolovrat prodal Pravdu Děpoltovi z Lobkovic. Již Děpoltův vnuk Litvín, který hrad zdědil po svém otci Janovi roku 1538, na Pravdě nesídlil a ponechal jej svému osudu. Už v roce 1593 je uváděn jako "zámek pustý, který slove Pravda".
Ve 2. polovině 15. století se ale na hradě stavělo a z této doby pochází jeho současná podoba, včetně unikátního obranného systému s mohutným okružním valem plnícím úlohu štítové zdi, který reagoval na rychlý rozvoj válečnictví za husitských válek, zejména rozmach palných zbraní a dělostřelby.
Roku 1681 připadl pustý hrad do divického panství, s nímž roku 1802 přešel do majetku Schwarzenbergů. V druhé polovině 19. století se stal hrad Pravda, zřejmě i kvůli symbolické síle svého názvu, jedním z poutních míst českého národního obrození a konaly se zde tábory lidu, například 12. července 1868 za účasti několika tisíc lidí. V dnešní době se hrad stal cílem turistů a trampů, kteří na nádvoří často táboří, a místem konání různých setkání a festivalů.
Během 20. století se stav hradu výrazně zhoršil, Společnost hradu Pravda se pokoušela ho stabilizovat.
K zřícenině vedou z okolních vesnic značené turistické cesty. V současné době jsou patrné dva obranné valy, příkop okolo celého hradu, po téměř celém obvodu jsou zachovány hradby, částečně je zachována dělová věž u vstupu do hradu a dochovaly se i části zdiva hradního paláce. Patrná je také podzemní chodba, která se táhne od hradu východním směrem, místy je však již propadlá.
