Historie obce Holasice
Nejstarší známá písemná zmínka o Holasicích je z roku 1349. Kronika obce, založená v roce 1772 vypovídá o zajímavé a bohaté historii. Dominantou obce od jejích počátků býval svobodný dvůr, možná ještě s charakterem obranné výspy, čemuž odpovídají tzv. lochy, poměrně rozsáhlé, dnes již zavalené podzemní úkryty lidí, vybudované zřejmě v polovině 13. století, resp. v době tatarských nájezdů na toto území. Sloužily místním obyvatelům za úkryty i za války Švédů, Napoleona a v dochovaných částech i ve zdejších frontových bojích za II. světové války.
Z dějepisné literatury se vesměs dočítáme, že prvopočátky obce Holasice jsou spojeny s již dříve existujícím rajhradským klášterem Benediktinů, založeným dle vůle českého knížete Břetislava I. v roce 1048 na místě starého hradiště a s nímž pak sdílely po staletí společné osudy.
Holasická pečeť (SIGILUM DEDINA HOLASITZ 1674) měla znakem radlici mezi dvěma krojidly. Snad z té doby, možná něco pozdější, pochází i objekt na holasickém území, jakožto předpolí rajhradského kláštera, vystavěný původně asi jako zemanský dvorec s výsadou poddanských svobod, označovaný pak jako "svobodný dvůr" a též "panský dvůr". S ním je osídlování jeho okolí a tedy i vznik obce spjato asi bezprostředněji, než s klášterem samým. Alespoň v počátcích. Zatím neprokázaně, ze zápisů kronikáře plyne, že svobodný dvůr v Holasicích a 6 domků pro podruhy vznikly někdy v letech 1200–1250, to jest za vlády Přemysla Otakara I. (1197–1230) nebo jeho syna, krále Václava I. (1230–1253).
Tato doba však nebyla příznivá pro rozvoj obce. Naopak. Brzy nato přišly doby, kdy byl kraj drancován a pustošen, co stálo bylo poničeno a vypalováno, lidé vražděni, a to v roce 1253 za v pádu Kumánů, v roce 1278 vojsky Rudolfa Habsburského při pochodu z Moravského pole, v roce 1286 za loupežného přepadu Gerharda z Obřan. Tyto pohromy zasahahovaly rajhradský klášter a všechny jeho okolní vsi. Přesto jádro Holasic nevymizelo.
