Historie obce Fulnek
Za zakladatele města jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První doložená písemná zmínka o městě pochází z roku 1293. Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se zčásti počeštilo. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 1618 - 1621 ve Fulneku pobýval. Třicetiletá válka zanechala na životě města i panství negativní stopy. Po válečných útrapách vzrostlo v polovině 17. století robotní i platové zatížení poddaných. Na vesnicích se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Přesto již během válečných let (1632), kdy město bylo v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly projevovat četné stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18. stol. V tomto období byla kompozice města výrazně obohacena a přetvořena v jeden z nejhodnotnějších a nejmalebnějších barokních sídelních celků na Moravě.
Před 1. světovou válkou se stal Fulnek významnou základnou radikálně zaměřené německé nacionální dělnické strany. Po vzniku ČSR se vedení města zapojilo do silného německého nacionálního hnutí, které požadovalo odtržení našeho pohraničí. Postavení české menšiny ve Fulneku bylo proto na počátku 1. republiky velmi složité. Značnou podporu pro ni znamenalo posílení fulneckých úřadů českými úředníky. Ve 2. polovině 20. let se ve městě poněkud uklidnily národnostní rozpory, ale v letech 30. pod dojmem růstu nacismu v Německu začala národnostní otázka v životě obyvatel města opět převládat. Po mnichovském diktátu byl sice Fulnek obsazen německým vojskem až mezi posledními městy (říjen 1938), ale zdejší henleinovci měli v té době město již zcela ve svých rukou. Fulnek se stal později až do jara 1945 hlavním řídícím centrem germanizačních přesídlovacích akcí v celém pohraničí, které bylo okupováno Německem.
Během osvobozovacích bojů na konci války (květen 1945) bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Později byl střed města po zničení obnoven podle projektu brněnského architekta Sedláčka z roku 1948.
Poválečné budování nového Fulneku bylo současně doprovázeno i postupným rozšiřováním jeho katastru. Jako první se již v září 1947 připojily sousední Jerlochovice. Další integrační vlna nastala v polovině 70. let. V roce 1992 byla historická část Fulneku prohlášena městskou památkovou zónou, čímž by do budoucna mělo být toto malebné barokní město před podobnými zásahy uchráněno.
