Historie obce Ratiboř
První písemné záznamy o Ratiboři se nacházejí v latinsky psané kronice z roku 1306, kdy poslední Přemyslovec král Václav III. vydal listinu, v níž oznamuje, že na soutoku Bečvy a potoka Ratibořka zakládá cisterciácký klášter Tronus regis (Králův trůn). Král Václav III. však byl nedlouho po vydání listiny v Olomouci zavražděn a ke stavbě kláštera již nedošlo. Úmysl krále založit v Ratiboři klášter připomíná obecní znak, udělený roku 1998.
První škola v obci vznikla roku 1781. Do tehdejších "valašských povstání" se zapojili i zdejší občané a čtyři z nich za to zaplatili životem na popravišti v Brně. Občané obce se účastnili i bojů v čs. legiích v 1. světové válce i partyzánského odboje ve 2. světové válce, kdy na zdejším teritoriu operovala skupina "Clay Eva" partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Vzpomínkou na partyzány jsou pomníky v obci.
Obyvatelé obce byli původně především zemědělci. V Ratiboři se tkalo plátno, těžilo dříví, vyráběly kapesní nože a dřevěné nářadí, později metly, koše a špejle. V obci byla zřízena Thonetova parní loupárna proutí a výroba nábytku. S obživou zde zápasili i drobní živnostníci včetně muzikantů, kteří působili i v původní proslulé Pelárově kapele. Současná zaměstnanost směřuje především k vsetínské aglomeraci v oblasti strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví, dřevozpracujícímu průmyslu, službám a podnikatelskému sektoru. Úspěšně si vede i zdejší zemědělské družstvo, které kromě zemědělské výroby využívá své objekty k podnikatelským účelům a zaměstnává i občany z Hošťálkové, Kateřinic, Pržna a Jablůnky.
