Okolí a příroda Vysoké Veselí
Vysoké Veselí je malé město rozkládající se ve východní části České tabule a podél toku řeky Cidliny. V jižní části města a u západního okraje jsou rybníky a výpíná se zde vrch U Liščích děr (286 m n.m.). Jihovýchodním směrem nedaleko Vysokého Veselí se rozkládá Veselský les a v jeho oblasti je chráněné území přírodní památky Veselský háj a rybník Smrkovák.
Přírodní památka Veselský háj a rybník Smrkovák zahrnuje lesní celek jihovýchodně od městečka Vysoké Veselí na hranici okresu Jičín a okresu Hradec Králové.
Katastrální území: Vysoké Veselí, Velešice, Staré Smrkovice.
Výměra: 106, 15 ha
Nadmořská výška: 250 - 286 m
Datum vyhlášení: 26.9.1990 (vyhlásil ONV Jičín, bez č.j.)
Datum přehlášení: 1.2.1999 (přehlásil OkÚ Jičín, Nař. č. 3/1999)
Předmětem ochrany území je rozsáhlý lesní porost charakteru dubohabřiny a kyselé doubravy se vzácnou teplomilnou květenou. Součástí přírodní památky je i rybník, který je bohatou ornitologickou lokalitou.
Geologie - Mírně zvlněný terén v severozápadní části geomorfologického okrsku Novobydžovská tabule (součást Východolabské tabule) na sedimentech české křídové pánve - vápnitých jílovcích a slínovcích březenského souvrství (coniak). Ve střední části (např. na mírném severním svahu návrší se zachovaly reliktní štěrky pleistocenní terasy, povrch v jižní části území je překryt pleistocenními hlinitopísčitými deluviálními (zejména soliflukčními) sedimenty a sprašovými hlínami. V nejnižších polohách se vyvinula černozem černicová, v okrajových částech území asociace šedozemě typické a černozemě hnědozemní. Pokryv štěrkové terasy zaujímá kambizem arenická.
Květena - Zachovalý lesní porost má dřevinné složení velmi blízké přirozené skladbě. Převažujícím společenstvem je dubohabřina svazu Carpinion, přecházející místy do porostů charakteru acidofilní doubravy svazu Quercion robori-petraeae. Výsadby jehličnanů (smrk, modřín, borovice) a cizích listnáčů, např. dubu červeného (Quercus rubra), jsou omezeny na malé plochy. Do chráněného území patří i rybník Smrkovák severně od silnice, který byl v 1994 obnoven a jeho porosty nejsou dosud stabilizované.V lese rostou dymnivka dutá (Corydalis cava), d. bobovitá (C. intermedia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), jahodník truskavec (Fragaria moschata), hrachor černý (Lathyrus niger), h. jarní (L. vernus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), strdivka zbarvená (Melica picta), srpice barvířská (Serratula tinctoria), kostival český (Symphytum bohemicum), vikev lesní (Vicia sylvatica), u rybníčku najdeme oměj pestrý (Aconitum variegatum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a řimbabu chocholičnatou (Pyrethrum corymbosum).
Zvířena - V dubohabrových porostech hnízdí např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), brhlík lesní (Sitta europaea) a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), v rákosinách rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), r. obecný (A. scirpaceus) a cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). V břehových porostech splétá svá hnízda moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
Lesnictví - Zdravotní stav lesa je dobrý, porosty dosud odolávají i žíru obaleče dubového. V porostech se hojně projevuje přirozené zmlazení.
