Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Náchod
Správní obvod:Náchod
GPS souřadnice:50.394670N, 16.042763E
Nadmořská výška:284 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1238 (781 let)
Katastrální výměra:2 533 ha
Počet obyvatel:5 053
PSČ:552 03
Adresa URL:www.ceskaskalice.cz

Části obce Česká Skalice: Malá Skalice, Ratibořice, Spyta, Zájezd, Zlíč

Památky a zajímavosti Česká Skalice

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Venkovský barokní kostel známý především jako místo svatby rodičů Boženy Němcové, Jana Křtitele Pankla a Marie Magdaleny Terezie Novotné, i jako místo svatby Barunky Panklové s Josefem Němcem (12. září 1837). Také rodiče Barunky zde měli svatbu, a to 7. srpna 1820.
Kaple se na místě dnešního kostela připomíná už roku 1350. Sloužila oběma panským rodům v Malé i Velké Skalici. Církevní správu prováděli dva kněží, jeden byl ustanoven pro městečko, druhý pro venkov. Za války třicetileté byl zdejší farní úřad na čas přeložen do Náchoda.
Dnešní barokní podobu získal kostel rozsáhlou přestavbou dokončenou roku 1725 Annou Viktorií, rozenou Liebštejnskou z Kolovrat. Barokní věž kostela byla postavena roku 1715. Z vnitřního vybavení kostela je pozoruhodné řezbářské dílo Severina Stolaře z Moravské Třebové Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři z roku 1732. Vzácnou kulturní památkou je také cínová křtitelnice z roku 1490, jejíž nápis se jménem Česká Skalice je nejstarším dochovaným písemným záznamem.
Pod kostelem jsou dvě hrobky. V jedné odpočívají členové rodu Straků z Nedabylic, v druhé Zikmund Joachim Šmidl, majitel studnického panství. V kostele jsou tři pamětní desky. Dvě připomínají zemřelé vojáky v první světové válce. Vlevo od kaple Božího hrobu je ve zdi zasazena deska ozdobená jezdeckými odznaky, věnovaná poručíku Albertu rytíři Pithovi od 4. kyrysnického pluku, padlému u Vysokova, na protější straně je mramorová deska věnovaná Constantinu baronu Nádhernému z Borotína, kadetu 5. praporu polních myslivců, padlému u České Skalice. Prusko-rakouskou válku z roku 1866 připomínají také dělové koule v omítce na věži a na průčelí kostela, železný kříž a deska ve zdi na bývalém hřbitově. Na desce jsou jména vojínů zemřelých v českoskalickém lazaretu, kříž označuje jejich hrob.
Na hřbitov u kostela se přestalo pohřbívat roku 1863. Zrušen byl až roku 1891 a do dnešních dnů se z něho zachovala hřbitovní zeď a umrlčí kaple z roku 1725. U bočního vchodu do kostela je náhrobek pátera Josefa Myslimíra Ludvíka, který stával před hlavním vchodem do kostela, kde byli ve společném hrobě pohřbeni českoskaličtí faráři i zakladatel Jiřinkových slavností páter František Hurdálek.
Roku 1919 byla z náměstí ke kostelu přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1744, rokoková plastika vysoké umělecké ceny pocházející pravděpodobně z pražské Platzerovy dílny, a roku 1970 k ní přibyly dvě plastiky ze zrušeného parku Nový dvůr za Velkou Jesenicí. Socha arezského biskupa je označena iniciálami Matyáše Brauna, socha sv. Floriána pochází pravděpodobně z dílny jeho žáků a nese letopočet 1766.

 

Zámek Ratibořice

Zámek byl vybudován v letech 1702-1708 pro knížete Lorenza Piccolomini v barokním slohu. Počátkem 19.století jej pak Kuronští přebudovali ve formě středoevropského klasicismu a empíru. Zámecký park nechala vybudovat Kateřina Zaháňská kolem r. 1810. Rozkládá se na ploše 5,6 ha, má tvar elipsy a na okrajích plynule přechází do volného prostoru.

www.zamekratiborice.cz

Malá fara
Jednopatrová zděná barokní budova s šindelovou valbovou střechou a vnějším dvouramenným zděným schodištěm, pod nímž se vchází do přízemí, byla podle zápisu J. M. Ludvíka „vystavěna od kamene" roku 1731 pravděpodobně na místě původní staré fary. Stavba je projevem zlidovělého baroka, kombinuje slohové motivy s prvky lidovými.
Od počátku 19. století sloužila malá fara za obydlí duchovním ve výslužbě (fundatistům), kteří vykonávali nadační mše. Českoskalickou fundaci založil kněz Jan Karel Bernard Pfeyfer v částce 5000 K. Úroky z této částky připadly fundatistovi, který obýval první poschodí fary. V přízemí bydlel kostelník. Nová fara byla v tu dobu postavena při cestě do Ratibořic, dost daleko od kostela.
V první polovině 19. století bydleli na malé faře dva významní buditelé, P. František Hurdálek, pěstitel jiřin a zakladatel českoskalických Jiřinkových slavností, a P. Josef Myslimír Ludvík, proslulý kronikář Náchodska. Jejich jména jsou uvedena na pamětní desce v průčelí fary.
Po roce 1948 vlastnila malou faru městská Domovní správa. Až do roku 1974 bydleli v prvním poschodí staří osamělí nájemníci. Protože budova již nebyla dále vhodná k bydlení, byla se souhlasem Městského národního výboru roku 1975 předána Muzeu Boženy Němcové. Při rozsáhlé rekonstrukci, prováděné muzeem, bylo zjištěno, že přízemí je vystavěno z původního kamenného zdiva, kdežto poschodí bylo později obnoveno již z cihel buď po požáru, nebo cihly nahradily dřívější dřevěnou konstrukci. Dnešní podoba fary se již od dob P. Františka Hurdálka příliš nezměnila. Zadní dřevěná pavlač byla pravděpodobně rozsáhlejší a vcházelo se na ni přímo z pokoje v pravé části poschodí. V přízemí byla pec, vchod do sklepa a dvě místnosti, v levé části poschodí kuchyň s předsíňkou a spíží.
V nově upraveném interiéru fary mělo muzeum v prvním poschodí národopisné sbírky, v přizemí zbrojnici z prusko-rakouské války z roku 1866 a dílnu. Na základě restitučního zákona muselo muzeum sbírky narychlo vystěhovat a 31. ledna 1992 předalo faru římskokatolickému farnímu úřadu v České Skalici.

Steidlerův hostinec U bílého lva
Bývalá zájezdní hospoda, vystavěná roku 1824 Josefem Steidlerem na rozvalinách opuštěné maloskalické tvrze při nově postavené císařské silnici, je široký kamenný jednopatrový dům s klasicistní úpravou průčelí, krytý taškami. Na dvoře stávala na čtyřech mohutných kamenných sloupech otevřená kočárovna s dvěma vjezdy a s maštalí pro dvacet koní. Roku 1836 přistavěl Josef Steidler k přední části hostince nad kočárovnou sál a na žádost nově založeného Jiřinkového spolku jej věnoval Jiřinkovým slavnostem.
V roce 1836 provedl Josef Steidler další rozsáhlé úpravy přilehlých zařízení svého hostince, přestavěl maštale, kůlny, lednice a nad Úpou postavil prosklený zahradní pavilon s výhledem k městu.
Na začátku druhé poloviny 19. století začala obliba hospody slábnout vlivem zahájeného provozu na železniční trati z Josefova do Malých Svatoňovic a později do Trutnova, a když začal provoz na trati Choceň-Náchod-Vratislav, prodal zakladatelův syn Václav Steidler 30. listopadu 1877 hostinec jeptiškám řádu Uršulinek, vypovězeným ze slezské Svídnice. Slavná česká hospoda byla postupně upravena v klášter s německým výchovným ústavem a školou. Od ulice ho dělila vysoká zeď, byla přistavěna budova nad řekou a nad bývalou věží a sklepením tvrze nedaleko mostu přes řeku postavena roku 1888 kaple. V lednu roku 1919 koupil od řádu klášter včetně bývalého Šteidlerova hostince továrník Zdeněk Böhm. Ve dvacátých letech dal kapli zbourat, přistavěl mohutnou věž spojující dvě dosud samostatné budovy a celý objekt přestavěl v rozsáhlé pohodlné podnikatelské sídlo.
Po druhé světové válce změnil celý komplex budov několikrát majitele, až ho jako znárodněný majetek převzal textilní závod TIBA 03 v České Skalici. Vlastní budova Steidlerova hostince se po nákladné rekonstrukci a adaptaci pro účely Muzea Boženy Němcové stala majetkem města. Zmíněná rekonstrukce byla 27. května 1962 zakončena slavnostním otevřením muzea u příležitosti 100. výročí úmrtí Boženy Němcové, připomínaného tehdy jako světové kulturní výročí. Budova bývalého hostince včetně Jiřinkového sálu byla pietně upravena, z bývalé kočárovny v přízemí vznikla výstavní síň a po vybourání klášterní zdi mezi muzeem a farou byl založen Jiřinkový park. V roce 1970 byl v parku u příležitosti Jiřinkových slavností odhalen bronzový pomník sedmnáctileté Barunky Němcové-Panklové, dílo akad. sochařky Marie Uchytilové-Kučové, aby připomínal Barunčinu účast na prvním Jiřinkovém bále roku 1837.
Po dohodě města s tehdejším národním podnikem Tiba Dvůr Králové nad Labem začal tento významný textilní podnik v roce 1980 adaptovat budovu bývalého kláštera nad řekou pro účely Textilního muzea, které čekalo řadu let na vhodné umístění a bylo nevhodně „uloženo" v provizorních prostorách závodu na Slovanech ve Dvoře Králové nad Labem. Bylo šťastným řešením, že mohly být ohrožené sbírky postupně zachraňovány. Otevření Textilního muzea, partnersky úzce spojeného se sousedním Muzeem Boženy Němcové, bylo připravováno k 150. výročí založení českoskalického závodu TIBA 03 (první přádelny bavlny na Náchodsku). Celé nově upravené muzeum však nemohlo být k tomuto výročí otevřeno, protože 28. prosince 1986, těsně před plánovaným otevřením, způsobila technická závada na nově instalovaném elektrickém kabelu zkrat a obě sousedící muzea nešťastně vyhořela. K zmíněnému výročí bylo symbolicky na krátkou dobu otevřeno jen nepoškozené křídlo Textilního muzea nad řekou včetně nové galerie akad. malířky Julie W. Mezerové. Obě muzejní budovy byly velmi rychle spojeným úsilím města, textilního podniku TIBA a všech pracovníků obou muzeí za tři a půl roku opraveny a po reinstalaci a instalaci expozic na počátku turistické sezóny v květnu 1990 slavnostně otevřeny. Obě muzea od té doby úzce spolupracují a společně slouží odborné i turistické veřejnosti.

Steidlerova kovárna
Původně jednopatrová barokní budova, kovárna Josefa Steidlera, byla později upravena jako měšťanský dům v empírovaném slohu. Spolu s bývalým klášterem nad Úpou, se zbytky maloskalické tvrze, Muzeem Boženy Němcové (původně Steidlerův hostinec), kostelem a malou farou architektonicky dotváří vzácný urbanistický celek maloskalických památek. Škoda, že jako nájemní dům zejména v posledních letech značně chátrá.

Muzeum Boženy Němcové
Předchůdcem dnešního Muzea Boženy Němcové bylo českoskalické městské vlastivědné muzeum, založené jako v jiných českých městech z podnětu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze pořádané v roce 1895. Vlastnímu otevření muzea roku 1902 předcházelo několikaleté období nadšeného shromažďování sbírek. Vůdčí osobností těchto průkopnických snah se stal řídící učitel Josef Chládek. První sbírky, ukázky lidových krojů a nábytku, zbraně z roku 1866, Kancionál literátského spolku z roku 1567, městská privilegia a jiné listiny, cechovní památky, zbytky první veřejné knihovny na Náchodsku založené učitelem Josefem Arnoštem Koliskem, byly nejprve umístěny v radnici, v místnosti za zasedací síní městského zastupitelstva.
Když roku 1919 zakoupil nově založený Klub českých turistů v České Skalici pro muzeum pozůstalost Boženy Němcové od její dcery Dory, vznikla myšlenka založit literární muzeum. Klub turistů zakoupil pozůstalost na radu ředitele brněnského gymnázia a životopisce Boženy Němcové Vincence Vávry, rodáka z Vestce, po té, co byl vzácný soubor památek nejprve nabídnut Národnímu muzeu v Praze, které však koupi zamítlo. Památky po Boženě Němcové zůstaly řadu let veřejnosti nepřístupné, byly krátce vystaveny v tělocvičně měšťanské školy v roce 1920 u příležitosti položení základního kamene k ratibořickému pomníku. Na podzim roku 1930 se z přízemí radnice odstěhoval okresní soud do nově postavené státní budovy a v uprázdněných místnostech mohl první správce muzea, řídící učitel Jan Krtička, instalovat literární expozici. Slavnostní otevření prvního českého literárního muzea se konalo v neděli 24. května 1931. K nejcennějším památkám muzea patří pozůstalost Boženy Němcové: různé listinné dokumenty, dopisy, fotografie i osobní rodinné památky, spisovatelčin psací stůl, prádelník a některé její oblíbené obrázky a předměty, například bohatě zdobený vějíř, dar Vojtěcha Šembery za Slovanského bálu ve Vídni roku 1848, první a druhé vydání Babičky podepsané autorkou apod. Součástí rozsáhlé muzejní knihovny je torzo veřejné české knihovny Josefa Arnošta Koliska, knihovna starých tisků obrozeneckých a časopisů, česká, slovenská a cizojazyčná vydání děl Boženy Němcové, regionální knihovna, knihovna spisovatele Václava Řezníčka a soubor knih o válečných událostech války prusko-rakouské roku 1866.
V období první republiky se muzeum soustředilo na rozšiřování literárního archivu, na veřejných aukcích získávalo cílevědomě, často i za značně vysoké náklady další spisovatelčiny rukopisy i rukopisy jejích přátel, navazovalo kontakty s potomky Boženy Němcové, s předními českými literárními historiky, spisovateli, umělci, nakladateli, založilo sbírku českých i cizojazyčných vydání spisovatelčiných děl a začalo shromažďovat literaturu a články hodnotící její dílo a život. Klubu turistů, který muzeum spravoval, nestačily často na tuto rozsáhlou činnost finanční prostředky, proto pořádal různé kulturní akce a z jejich výtěžku díky zájmu veřejnosti muzeum převážně financoval. Jednou z těchto akcí byla Celostátní výstava v roce 1935 k 80. Výročí prvního vydání Babičky, v roce 1920 se muzeum zasloužilo o odhalení bronzové pamětní desky akad. sochaře Quida Kociana nazvané Hold dětí Boženě Němcové na staré dřevěné škole, ve stejném roce organizovalo položení základního kamene a o dva roky později odhalení Gutfreundova sousoší Babička s dětmi v Ratibořicích, v roce 1925 se postaralo o založení tradice vzpomínkových Jiřinkových slavností, v roce 1937 a 1947 bylo iniciátorem Celostátních jiřinkových slavností. Významným mezníkem v historii Muzea Boženy Němcové bylo jeho přestěhování a otevření nových expozic v rekonstruovaném Steidlerově hostinci 27. května 1962. V březnu téhož roku byla pro veřejnost otevřena Barunčina škola, rozšířena roku 1981 o nově vzniklý památkový areál, 13. září 1970 byl v parku před muzeem odhalen už vzpomínaný bronzový pomník Barunky Němcové-Panklové. Toto budovatelské období bylo ukončeno rekonstrukcí muzea po požáru v roce 1986 a otevřením nových expozic literárního a sousedního textilního muzea.

Textilní muzeum
Textilní muzeum v České Skalici je jediným muzeem v České republice specializovaným na historii textilní výroby. Jeho provozovatelem a zřizovatelem je akciová společnost Tiba, Dvůr Králové nad Labem. Muzeum bylo založeno roku 1936 u příležitosti "Textilní a krajinské výstavy" ve Dvoře Králové nad Labem.
Spoluzakladatelem muzea, jeho dlouholetým správcem a do roku 1949 také majitelem podstatné části muzejních sbírek byl Alsasan Marius Stadler (1884-1964), ředitel kreslírny královédvorské textilní firmy Josef Sochor.
Sbírkový fond muzea, jedinečný soubor dokladů vývoje domácí i zahraniční textilní výroby, tvoří zejména potištěné textilie, látky ozdobené primitivními zušlechťovacími technikami, trojrozměrné sbírky technického rázu, výtvarné návrhy dezénů, otisky reliéfů forem, manipulační předpisy, receptáře barviv a tiskařů a další písemnosti, doklady ke spolupráci výtvarníků s textilní výrobou, fragmenty koptských textilií, obsáhlá sbírka vzorníků, soubor fotografií, publikace a časopisy odborné knihovny. Ve Dvoře Králové nad Labem byly muzejní sbírky veřejnosti zpřístupněny v letech 1937-42, 1950-59 a 1965-69 v expozicích, postupně vybudovaných na třech různých místech. V letech 1949-52 byly majetkem královédvorského Městského národního výboru, v letech 1953-62 Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a od roku 1963 o ně pečuje královédvorská Tiba. V letech 1980-90 byla pro provizorně uskladněné a zkáze postupně podléhající sbírky zrekonstruována část bývalého kláštera v České Skalici, v letech 1987-90 vybudována a v květnu 1990 veřejnosti zpřístupněna rozsáhlá muzejní expozice.
Expozice Textilního muzea na ploše cca 400 m2 má pět částí. Jsou věnovány textilním surovinám, přehledu vývoje výroby a zušlechťování tkanin, výrobě forem, válců a šablon pro textilní tisk, modrotisku, hlavním druhům mechanizovaného textilního tisku, tradicím bavlnářské výroby a historii textilních tiskáren ve východních Čechách, spolupráci výtvarných umělců (M. Alše, J. Čapka, K. Svolinského, A. Fišárka, J. Trnky. F. Kysely, A. Wachsmana a Z. Seydla) s textilním tiskem, fragmentům tkanin Koptů (křesťanských potomků starých Egypťanů) a dělnickému hnutí v kartounkách a textilních tiskárnách v letech 1781-1897.
Pozoruhodnou součástí expozice jsou mimo jiné zařízení dílen vzorkaře - výrobce forem pro ruční tisk, modrotiskaře a rytce tiskacích válců, provozuschopný ruční tkalcovský stav, perotina, válcový tiskací stroj a stůl pro mechanizovaný filmový tisk.

Barunčina škola
Podle pověsti vznikla skalická farní škola již ve 13. století při blíže nedoloženém klášteru pod dnešní Barunčinou školou. Kdy byla postavena původní dřevěná školní budova, není známo. První písemná zmínka o skalické farní škole je z roku 1407. Roku 1639 vypálili školu Švédové. Nová dřevěná škola, z níž se do dnešních dnů dochovala menší přední část, byla postavena roku 1643. Letopočet zachovaný na zdi uvnitř školy připomíná pravděpodobně rok opravy.
Kronikář Josef Myslimír Ludvík zaznamenal, že „roku 1771 učitel Jan Skala měl dětí do školy patřících 288, ale sotva chodilo jich 80". Do roku 1790 byla skalická farní škola jednotřídní. Když do ní chodila Barunka Panklová, v letech 1824-33 nejprve šest let pravidelně každý den a v letech 1830-33 na nedělní opakovací hodiny, byla již dvoutřídní. Z prostorné široké přízemní roubené budovy, kryté mansardovou dřevěnou střechou, se zachovala toliko menší část, kdysi učitelský byt, přeměněný roku 1851 učitelem J. A. Koliskem v přípravnou čili elementární třídu. Dvě prostorné třídy byly v zadní části školy, která po roce 1864 vyhořela.
Ve škole se učilo do konce července roku 1864, neboť 28. září téhož roku byla v nově postavené radnici na náměstí otevřena nová škola. Bývalá dřevěná škola byla prodána za 2000 zlatých kožešníku Josefu Kolářskému ze sousedního domu čp. 10 nad školou. Josef Kolářský postavil později na někdejší školní zahradě nad řekou přízemní domek z kamene čp. 282, dnes součást areálu Barunčiny školy.
Roku 1919 byla na torzu dřevěné skalické školy zasazena bronzová pamětní deska akad.sochaře Quida Kociana, nazvaná Hold dětí Boženě Němcové. Škola sloužila ještě dlouhá léta k bydlení a býval zde i mlékařský krámek. Roku 1962 byla dřevěná budova rekonstruována a v bývalém učitelském bytě byla upravena školní třída z třicátých a čtyřicátých let 19. století, jak ji popsala Božena Němcová v povídce Pan učitel. Dnešní areál Barunčiny školy vznikl podle návrhu akad. arch. Vladimíra Labského v letech 1972-81 po vybourání domu čp. 10. Je oddělen od rušné ulice zdí se srubem a lomenicí, malou brankou a těžkými dřevěnými vraty. Podloubí ze starých krovů kryté šindelem - atrium - ohraničuje malou zahrádku.Ve zdi ochozu atria je pět nik s keramickou výzdobou akad. malíře Jiřího Škopka, zobrazující ideální výjevy ze školního dne Barunky Panklové a jejích spolužáků. Niky jsou chráněny dřevěnými okenicemi s malbami a citáty z povídek Boženy Němcové Pan učitel a Babička. Upraven byl i nízký kamenný dům postavený pravděpodobně v šedesátých letech minulého století kožešníkem Kolářským na bývalé školní zahrádce nad řekou. Je v něm umístěna expozice dějin města České Skalice. Její součástí jsou i vojenské památky z bitvy u České Skalice za prusko-rakouské války v roce 1866.

Pomník Boženy Němcové
Při vjezdu do Babiččina údolí, v parčíku u křižovatky ve Zliči, stojí od roku 1975 sem přemístěný figurální pomník Boženy Němcové. Je dílem sochaře Františka Vejse z Hořic a představuje sedící spisovatelku s knihou. Pomník dal roku 1912 postavit v upomínku na vítězství balkánských Slovanů nad Turky v zahradě své vily ve Zlíči továrník Morávek. Pomník později stál před bývalou zlíčskou školou, odkud byl po restaurování v hořické kamenické škole převezen na dnešní místo.

Mariánský sloup
Na Husově náměstí upoutá pozornost mariánský sloup z počátku 18. století. Na vysokém pseudokorintském pískovcovém sloupu stojí pozlacená socha Panny Marie na zeměkouli a hadu. Na podstavci sloupu jsou pískovcové reliéfy světců: sv. Florián, sv. Vít, sv. Jan Křtitel a sv. Josef a letopočty s iniciálami "1825. W.W. 1889". Druhý letopočet připomíná pravděpodobně rok opravy sloupu.

Kaplička Nejsvětější trojice
Na rozhraní tereziánských silnic k Náchodu a Červenému Kostelci byla pravděpodobně roku 1731 postavena trojboká kaplička nejsvětější Trojice s pilastry na rozích a římsami nad výklenky. Výklenky kapličky zdobí tři olejomalby na plechu: Zavraždění sv. Václava, Nejsvětější Trojice a Sv. Florián. V roce 1994 byly původní malby restaurovány a uloženy v muzeu. Do výklenků kapličky byly osazeny kopie obrazů provedené výtvarníky-restaurátory, manželi J. a R. Vašinovými z Pardubic.

Vojenský hřbitov z roku 1886
Na vojenském hřbitově při silnici do Zlíče (Ratibořic) byla v roce 1866 pohřbena většina padlých v bitvě u České Skalice. Jejich památce se 2. listopadu téhož roku na hřbitově poklonil rakouský císař František Josef I. Na hřbitově jsou společné i jednotlivé hroby s pomníky a kříži. Deskou na vysokém balvanu je označen společný hrob 480 rakouských vojáků a velitele brigády generálmajora Gustava Fragnera.
Při stavbě úpského přivaděče pro přehradu Rozkoš byly na přední část hřbitova v roce 1965 přemístěny některé pomníky a hroby.
Od roku 1989 se o vojenský hřbitov i o hroby a pomníky, které zůstaly na původních místech bojiště, stará vzorně českoskalická historická jednotka 5. praporu polních myslivců.

Tipy na výlet v obci Česká Skalice a jejím okolí.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Česká Skalice

Počasí meteostanice Brzice

Vzdálenost meteostanice od obce Česká Skalice: 8 km

Poslední data: 17.2.2019 18:30

Umístění: 438 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Brzice

Teplota
4,0
°C
Zdánlivá teplota
0,6
°C
Rosný bod
-1,4
°C
Vlhkost
75,1
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1026,4
hPa
Směr větru
Z
Rychlost větru
1,7
m/s
Nárazový vítr
1,9
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Brzice

Dnes
1/10
°C
Zítra
1/9
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Česká Skalice se také nachází

Bakov

Bakov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Bohuslavice

Bohuslavice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 1 006

/
Bražec

Bražec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Brod

Brod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Brzice

Brzice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 234

/
Čáslavky

Čáslavky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Černčice

Černčice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 483

/
Červená Hora

Červená Hora

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 199

/
Červený Kostelec

Červený Kostelec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 8 297

/
Chlístov

Chlístov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Chvalkovice

Chvalkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 737

/
Dolany

Dolany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 656

/
Dolní Radechová

Dolní Radechová

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 763

/ /
Dolsko

Dolsko

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Doubravice

Doubravice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)

/ /
Heřmanice

Heřmanice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 439

/
Hořenice

Hořenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 144

/
Hořičky

Hořičky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 560

/
Horní Rybníky

Horní Rybníky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/ /
Hostinka

Hostinka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/ /
Jaroměř

Jaroměř

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 12 294

/
Jasenná

Jasenná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 750

/
Kleny

Kleny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Končiny

Končiny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Kopaniny

Kopaniny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Krabčice

Krabčice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Kramolna

Kramolna

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 1 079

/
Krčín

Krčín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Křižanov

Křižanov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Lhota

Lhota

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Lhota pod Hořičkami

Lhota pod Hořičkami

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 285

/
Lhotky

Lhotky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Lipí

Lipí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Litoboř

Litoboř

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 110

/
Malá Bukovina

Malá Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Malá Skalice

Malá Skalice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 1 km (Z)

/
Mečov

Mečov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Městec

Městec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Mezilečí

Mezilečí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 140

/
Miskolezy

Miskolezy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Mstětín

Mstětín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Náchod

Náchod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 19 358

/
Nahořany

Nahořany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 571

/
Nové Město nad Metují

Nové Město nad Metují

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 9 399

/
Nový Dvůr

Nový Dvůr

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Olešnice

Olešnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Posadov

Posadov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/ /
Přibyslav

Přibyslav

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 204

/
Proruby

Proruby

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Provodov

Provodov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Provodov-Šonov

Provodov-Šonov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 1 208

/
Ratibořice

Ratibořice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)

/ /
Říkov

Říkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 219

/
Rohenice

Rohenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 274

/
Roztoky

Roztoky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Rychnovek

Rychnovek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 637

/
Rýzmburk

Rýzmburk

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Sebuč

Sebuč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Šeřeč

Šeřeč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Šestajovice

Šestajovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 175

/
Slatina nad Úpou

Slatina nad Úpou

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 294

/
Slavětín nad Metují

Slavětín nad Metují

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 263

/ /
Spyta

Spyta

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 1 km (J)

/ /
Starkoč

Starkoč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Starý Ples

Starý Ples

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Stolín

Stolín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)

/ /
Studnice

Studnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 1 096

/
Světlá

Světlá

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Svinišťany

Svinišťany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Třtice

Třtice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Trubějov

Trubějov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Újezdec

Újezdec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Václavice

Václavice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/ /
Velká Jesenice

Velká Jesenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 739

/
Velký Třebešov

Velký Třebešov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 325

/
Veselice

Veselice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Vestec

Vestec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 184

/
Větrník

Větrník

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Vlčkovice v Podkrkonoší

Vlčkovice v Podkrkonoší

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 367

/
Volovka

Volovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Vrchoviny

Vrchoviny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Vršovka

Vršovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 144

/
Všeliby

Všeliby

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Výhled

Výhled

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Vysokov

Vysokov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 508

/
Zábrodí

Zábrodí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 575

/
Zájezd

Zájezd

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Zblov

Zblov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Žďár

Žďár

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Žernov

Žernov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)
Počet obyvatel: 276

/
Zlíč

Zlíč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (SV)

/
Zvole

Zvole

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/ / /
Zámek Náchod

Zámek Náchod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/ / / / / / /
Zámek Opočno

Zámek Opočno

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 15 km (J)

/ / / / /

Reklama
Víte že?

Praha

Nejbližší obec nad 100 000 obyvatel je Praha s 1 131 535 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 120 km?

Praha je hlavní a zároveň největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj není jeho součástí.

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejčastější jména ve správním obvodu Náchod jsou: Jiří (2 072x), Jan (1 781x), Petr (1 734x), Jana (1 672x), Josef (1 589x), Jaroslav (1 226x), Marie (1 222x), Pavel (1 205x), Tomáš (1 116x), Martin (1 116x), Hana (988x), Eva (963x), Věra (838x), Zdeněk (830x), Michal (782x)?

Rozhledna Žernov

Rozhledna Žernov je ve vzdušné vzdálenosti 4 km od obce Česká Skalice?

Dnes má svátek Miloslava a ve správním obvodu obce Náchod se toto jméno vyskytuje přibližně 182x?

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 86 dřevěných kostelů a kaplí celé České republiky?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Zřícenina hradu Rýzmburk

Zřícenina hradu Rýzmburk je ve vzdušné vzdálenosti 4 km od obce Česká Skalice?

Pozůstatky hradu Rýzmburk stojí na zalesněném ostrohu nad údolím řeky Úpy západním směrem od Žernova, nedaleko Babiččina údolí.

Hrad a zámek Trutnov

Hrad a zámek Trutnov je ve vzdušné vzdálenosti 21 km od obce Česká Skalice?

V objektu někdejšího trutnovského hradu, později přestavěného na zámek, dnes sídlí Muzeum Podkrkonoší v Trutnově.

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově je ve vzdušné vzdálenosti 12 km od obce Česká Skalice?

Kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově, nedaleko Nového Města nad Metují, byl postaven v roce 1553 Janem Koltačkou.

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Ke dni 31.12.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Název obce Česká Skalice se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Na portále Místopisy.cz jsou komplexní informace o všech městech a obcích ČR, kterých je v současnosti celkem 6 258?

Na portále Místopisy.cz jsou dohledatelné všechny podobce, osady a městské části, spadající pod dané města a obce?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Náchod jsou: Novák (246x), Nováková (223x), Hanušová (212x), Nývltová (172x), Vlčková (166x), Hanuš (166x), Jirásková (165x), Balcar (163x), Nývlt (157x), Jirásek (153x), Balcarová (153x), Vlček (151x), Prouza (150x), Prouzová (146x), Škodová (142x)?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Druhy pozemků - statistika

Ke dni 31.12.2017 bylo v Královéhradeckém kraji evidováno 2 ha vinic, 4 239 ha ovocných sadů, 148 277 ha lesních pozemků a 7 640 ha vodních ploch?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Zámek Náchod

Zámek Náchod je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Česká Skalice?

Původně raně gotický hrad na hranici mezi Českou republikou a Polskem, stojící na kopci nad městem Náchod, je typickou a nejznámější dominantou městské památkové zóny a národní kulturní památkou.

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Česká Skalice snížil o 91?

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 268 zámků, hradů a zřícenin celé České republiky?

Ke dni 31.12.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 550 804 obyvatel, z toho 270 981 mužů a 279 823 žen?

Reklama