Historie obce Meziměstí
Je málo míst v naší vlasti, kde známe přesně datum založení. U celé řady míst můžeme uvést jen datum, kdy se to, či ono místo připomíná poprvé. Tento případ je právě u Meziměstí. První písemnou zprávu máme ze dne 29.října r. 1408, kdy do desek zemských byl učiněn zápis zemana, čili rytíře Jana z Menšího (někde uváděno Dolního) Vižňova, jenž se později stal Meziměstím.
Počátky dějin
V prvním tisíciletí po Kristu byla krajina na Broumovsku neobydlená, snad až na jednotlivé nouzové příbytky lovců, kteří sem pravděpodobně pronikali z vnitrozemí, pokrytá hustým lesem, který tvořil přirozenou hranici království. Celá tato oblast tedy byla na počátku 13. století stále ještě neosídlená, ale měla výhodnou polohu v blízkosti obchodních cest. Podle dochované listiny z roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. břevnovskému klášteru „... újezd v širé pustině mezi lesy a horami zvaný Police ...". Podle ní pak bylo osídlováno území Policka. Kromě území Policka však dostal opat Kuno od krále Broumovsko, snad i území dnešního Teplicka a Adršpašska. Tento rozsah zůstal až do roku 1253 zjevně neporušen, ale pak se některá území jako Vižňov, Stárkov, Skály a Adršpach dostaly do držení příslušníků rodu erbu Třmene. Řádné osídlení zde začíná s jistotou poprvé ve 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. pozval do zdejší krajiny německé kolonisty.
Vznik názvu Meziměstí
Meziměstí - vesnice a obec bývalého klášterního panství Broumova, později obec okresu Broumov, poté město v okrese Náchod a nyní město v tzv. malém okresu Broumov. V roce 1434 bylo poprvé nazváno: „z půl města k půli města". Rozumí se zřejmě na půl cestě mezi městy Broumov a Friedland (dnešní Mirošov v Polsku). V roce 1556 se uvádí statek nebo stateček Halbstat, 1556 Halbstadt, 1558 Halbestadt, Halbstadt. Od roku 1923 úředně česky Meziměstí. Název také mohl znamenat „půl místa" ve smyslu nivy nebo role, protože obec stojí na polovině půdy, která dříve náležela k obci Vižňov. Meziměstí je současný název pro bývalý „Dolní Vižňov", kde se od roku 1408 nalézalo panství „de Wysnowa minori". V roce 1434 koupil, jak je patrné ze zápisu z 13. září 1434 v kronice města, vižňovský statek s Meziměstím opat Herman. V 16. století, za opata Jana z Chotova, se Meziměstí proměnilo ve vesnici. Obec ale byla příliš malá. V daňovém výpisu z roku 1653 je uvedeno devět usedlostí.
Počátky osídlení
V době, kdy ostatní území Broumovska s Policí obdržel břevnovský opat, lesnatá krajina od dnešního Vižňova přes Vernéřovice, s oblastí Teplic a příhraničním krajem k Mirošowu /Friedland/, náležela vladykovi Sezemovi. Území, na kterém se nachází nynější Vižňov, Meziměstí a Starostín, tedy původně nebylo v držení klášterního panství jako ostatní část Broumovska. Česká šlechta zde představovala královskou moc a měla za úkol střežit hranice království. Obec Vižňov byla později rozdělena na dvě části. Horní Vižňov s vlastním panstvím a Dolní Vižňov s panským dvorem a tvrzí. Dolní Vižňov vytvořil jádro pozdějšího Meziměstí.
