Okolí a příroda Abertamy
Rudní žíly v okolí Abertam se nacházejí v sz. části jáchymovského rudného revíru, v němž tvoří relativně samostatné pole. Na východě je abertamské ložisko omezeno Centrálním zlomem - nejvýznamnější zlomovou strukturou oblasti probíhající směrem SZ-JV, v minulosti označovanou jako pásmo Bludné, na západě Malým jižním zlomem téhož směru SZ-JV, na jihu žulami karlovarského masívu a na severu krušnohorskými žulami blatenského masívu. Žíly se vyskytují v metamorfovaných horninách svrchně proterozoického až spodno paleozoického stáří, které se podle terminologie geologů Jáchymovských dolů dělí na
podložní jáchymovské souvrství, budované hlavně dvojslídnými svory, barborské souvrství, tvořené převážně křemitými biotitickými svory s polohami amfibolitů a nejsvrchnější potůčkovské souvrství složené z fylitů s vložkami amfibolitů a kvarcitů. Podloží přeměněných hornin tvoří vyvřeliny karlovarského žulového masívu, které se nacházejí v hloubkách přes 400 metrů od povrchu. Se vznikem tohoto masívu jsou spojeny četné žíly žulových porfyrů, které na mnoha místech prorážejí nadložní metamorfity.
Rudní žíly v Abertamech jsou dvojího směru:
- stříbronosné žíly, které byly předmětem zájmu středověkých horníků, mají převládající směr V-Z, v menší míře i SZ-JV, kromě rud stříbra obsahují i rudy kobaltu, niklu, bismutu a arsenu (takzvaná pětiprvková formace),
- uranové zrudnění je vázáno téměř výhradně na žíly směru SZ-JV, které jsou rovnoběžné s hlavními zlomovými strukturami.
