Historie obce Potůčky
Samotné Potůčky vznikají až v roce 1654 podél Černého a Hraničního potoka. Roku 1899 byla uvedena do provozu železnice, vedoucí z Karlových Varů. Ta přinesla Potůčkům nový rozmach.
Oblast kolem obce kolísala v 15. a 16. století mezi Čechami a Saskem. Do roku 1459 ji držel král Jiří z Poděbrad, poté se však od České koruny odtrhla a přešla do rukou saských kurfiřtů. Místní krajinu tak začali osidlovat horníci z blízkého Saska. Podle pražské dohody ze 14. října 1546 však tuto oblast získal Ferdinand I. Habsburský a stala se tak opět součástí Českého království. Po bitvě na Bílé hoře (1620) Habsburkové přistoupili k tvrdé rekatolizaci a protestanty vysídlili. Část vystěhovalců se však usadila podél jednoho ze zdejších potoků, v místech dnešních Potůčků.
Od poloviny 16. století se začíná rozvíjet důlní činnost, vznikají nové doly, tavírny a úpravny rud. V okolí se těží především cín, stříbro a železná ruda. V místě dnešní obce vznikají roku 1570 mlýn na kobalt a výrobna modré kobaltové barvy na keramiku a sklo. Přesto stále zůstává beze jména. Za datum vzniku dnešních Potůčků lze považovat rok 1654, kdy se začínají množit další domky horníků a tavičů podél Černého a Hraničního potoka. Sídliště však stále zůstává bez názvu. Teprve od roku 1723 pojmenoval kronikář Engeeschal ze saského Johanngeorgenstadtu tuto obec Breitenbach. Okolo roku 1850 žilo na území obce kolem 1 100 obyvatel, v roce 1890 dokonce o 300 více.
Velkým přínosem pro obec s rozvíjejícím se průmyslem byla stavba železnice z Karlových Varů, zprovozněná roku 1899. V roce 1911 je dokončena stavba kostela, na kterou navazuje rozsáhlá výstavba v následujících letech.
Roku 1948 je obec přejmenována na Potůčky. Ty se díky otevření hraničního přechodu Potůčky-Johanngeorgenstadt po roce 1989 začínají rozrůstat a stávají se významným turistickým střediskem.
