Historie obce Velichov
První zmínka o Velichově sahá až do r. 1142. Od této doby až do r. 1336 patřila vesnice Doksanskému klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenstein (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před r. 1578.
Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Od tohoto roku velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi. Další zpráva z r. 1565 uvádí jako držitele Velichova Lorenze Langera, který již manské povinnosti nevykonával. Roku 1578 prodali Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov, již jako samostatný statek s tvrzí, své příbuzné Lukrécii Šlikové, rozené ze Salmu. Celkově drželi Šlikové Velichov do r. 1651. Na začátku třicetileté války, v r. 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem.
V r. 1651 koupil Velichov se statkem a již opravenou tvrzí Oliver Wallis. Tento irský šlechtic vstoupil r. 1622 do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. a většinu třicetileté války strávil na různých bojištích. Po válce se již do Irska nevrátil a zůstal v Čechách, kde r. 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. On a jeho manželka Agnes Marie, rozená z Guttensteinu, byli tehdy pohřbeni v rodinné hrobce z r. 1668 v bývalém kostele. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství r. 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti r. 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.
