Obecní znak
Základní informace
Kraj:Plzeňský
Okres:Domažlice
Správní obvod:Domažlice
GPS souřadnice:49.455712N, 12.872699E
Nadmořská výška:451 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1325 (692 let)
Katastrální výměra:672 ha
Počet obyvatel:408
PSČ:344 01
Adresa URL:www.drazenov.cz

Historie obce Draženov

Třebaže je obcí nepochybně starší - název pochází pravděpodobně od "lidí Draženových", tedy obyvatel snad původně Draženova dvorce - první písemná zmínka se nachází podobně jako u ostatních chodských vesnic v opisu privilegia krále Jana Lucemburského z r. 1325. Draženovití pak sdíleli obdobné osudy jako jejich bližší i vzdálenější krajané na celém Chodsku, včetně let tíživých, kdy byly oklešťovány jejich svobody a dáváni do zástav vrchnosti šlechtické či městské. Jednou z nejranějších byla zástava Oldřichu z Miřkova v r. 1388. Závažnější a mnohem dramatičtější ovšem už byly spory chodských vesnic se Švamberky, vlivným rodem majícím državy v jižních a západních Čechách. Ti vstoupili do historie nejen Draženova o necelé století později za vlády jagellonské v r. 1482.
V Čechách se v této době situace postupně dramatizovala a po bouřlivých událostech souvisejících s vydáním majestátu Rudolfa II. a tzv. pasovském dobrodružství na počátku r. 1611 přišly osudné měsíce a roky stavovského povstání (1618-20). Až do poloviny třicátých let sedmnáctého století tedy panovala na Chodsku právní nejistota, poté vesnice připadly Wolfu Lammingenovi z Albenreuthu.
Další historie nejen Draženova probíhala tak, jak je známo z historických pramenů a do značné míry z krásné literatury, především ze známých Jiráskových Psohlavců.
Chodové jako i ostatně i jiní poddaní v mocnářství a nejen v uvedené době, spoléhali až příliš na císařskou spravedlnost jako nejvyšší pozemskou instanci. Realita byla ovšem značně drsnější, neboť hlavní vliv v tomto sporu měl samozřejmě Lammingen se svými šlechtickými přáteli. A tak na jedné straně byli odesláni chodští zástupci ode dvora do Prahy k místodržícím, údajně mající kompetenci jejich záležitosti vyřídit, na druhé straně ovšem byl vydán zároveň duvěrný, leč naléhavý příkaz k zatčení chodských předáků ihned po jejich příchodu do české metropole.
Pod novou vrchností (po Lammingenově smrti r. 1696 získávají koutskotrhanovské panství hrabata ze Stadionu), přišla léta třicátá s novými marši a přípřežemi ve zvýšené míře. Tehdejší Karel císař VI. stál opět ve válce s Francií, tentokrát s králem Ludvíkem XV. o tzv. dědictví polské (1733-35). Po nástupu jeho mladičké dcery Marie Terezie v r. 1740 pak císařská silnice zažila i pochody nepřátel, ať už to byli Francouzi v zimě roku 1741-42 (ti dokonce v jihozápadních Čechách, tj. i v chodských vsích, v této době leželi na kvartýrech) či bavorské oddíly.
Po vleklých napoleonských válkách byla postupně dodělávána spojnice mezi Domažlicemi a dále do Klatov vedoucí vesnicí k císařské cestě (započatá vlastně už v roce 1812).
Po zrušení poddanství i zklidnění bouřlivých dějů roku osmačtyřicátého přišel sice útlum celého desetiletí po roce 1850, ale s politickým uvolněním na počátku následující dekády se nebývale rozvíjí společenský, kulturní a hospodářský život v celých Čechách, Chodsko nevyjímaje. Vliv blízkých Domažlic byl nepochybný po všech stránkách, vždyť spojení bylo již od roku 1827 po řádné silnici a navíc státní spoj do Bavorska patřil stále k významným komunikacím v zemi.
Důležitou roli hrála i škola, mající v obci a okolí již dlouholetou tradici, sahající až do dob panování Marie Terezie. V roce 1817 byla první školní budova postavena na katastru Hrubek na pomezí Ždánova (tehdy německého) a Draženova, s výukou německou a českou.
Ovšem za několik let byla obec postižena velikým požárem, který 18. července 1877 zničil šestnáct statků a osmnáct chalup. Obnova zpustošených stavení ale již znamenala významný krok ve změně zástavby, neboť nové domy byly již všechny cihlové a byly kryty pálenými taškami. Do velkého ohně totiž stávaly obytné i hospodářské objekty většinou dřevěné a kryté došky nebo šindelem jako prakticky všude na vesnici.
Významné postavení v duchovním a náboženském životě Draženova a nejširšího okolí zaujímá poutní místo Dobrá voda se zázračnou studánkou v lese na jih od vesnice. Malebné poutní místo dnes zalesněné bylo také inspiračním zdrojem četným osobnostem regionálního kulturního života, především vděčným výtvarným motivem řady malířů a grafiků - Jana Partoubka, Františka Michla, Karla Kuneše a dalších, mj. Václava Malého, autora velkých pláten jak s poutí u Dobré Vody, tak pouti vavřinecké.
Jedním z nejaktivnějších společenských sdružení - jako ostatně je tomu dodnes takřka všude na českém a moravském venkově - patřily a patří sbory dobrovolných hasičů. V Draženově byl hasičský sbor založen 4. září roku 1895, ustavující schůze byla za necelé dva měsíce 3. listopadu. Na svou dobu byla technická úroveň výzbroje a výstroje draženovských hasičů velmi kvalitní. Pro veřejnost také připravil zánovní hasičský sbor již 26. 1. 1896 v hostinci Josefa Příbka první hasičský bál, takzvaný věneček, a k jeho kulturně-osvětové činnosti pokračovalo hasičstvo i v letech následujících, když sehrálo roku 1909 divadelní ochotnické představení. Ovšem hlavní poslání sboru bylo naplňováno při likvidaci požáru, který zachvátil obec v červnu roku 1904 a zničil tři obytná stavení i s hospodáskými budovami.
Skutečně tíživý dopad však přineslo vypuknutí první světové války v roce 1914, prvního většího konfliktu (nepočítají-li se pacifikační kampaně v Bosně v letech 1878 a 1908) , který zasáhl nejen rakousko-uherskou monarchii. Poslední válku vedlo totiž ještě nerozdělené Rakousko v roce 1866.
Do vsi přicházeli uprchlíci z východní části monarchie, rodiny byly postihovány odvody svých blízkých a nejbolestněji pak zasahovány zprávami o jejich úmrtí na bojištích i v lazaretech.
Po porážkách na frontách a stupňujících se nepokojích v zázemí se centrální mocnosti zhroutily na podzim roku 1918 a 28. října byla vyhlášena samostatná Československá republika.
Pět let po válce byl na dražinovské návsi odhalen pomník obětem první světové války, kde byli uvedeni všichni padlí, zemřelí a nezvěstní rodáci. Po zadání návrhu pomníku akademickým sochařem V. Bretschneiderem tvůrci monumentu akad. Sochaři Blažovi byla emotivně působivá pískovcová skulptura mladé chodské matky s osiřelým synkem slavnostně odhalena za přítomnosti tehdejších předních reprezentantů společenského a kulturního života regionu, jako byl Jindřich Šimon Baar.
V roce 1925 také byla na konci roku dána obyvatelům Draženova k dispozici budova nové školy.
Na sklonku třicátých let končilo první desetiletí republiky za poměrné politické stability. Mezinárodní situace se od nástupu nacistů k moci dramaticky vyhrocovala po celá třicátá léta. Československo vůbec a pohraničí zvláště byly bezprostředně ohroženy Hitlerovými agresivními a postupně stále méně skrývanými plány a Draženov jako mnoho dalších českých vesnic a městeček na národnostním pomezí česko-německém byl nebezpečí nacistického vpádu vystaven velmi citelně. Ostatně celé Chodsko bylo od doby obrození vnímáno jako nejzápadnější slovanská výspa a jako v Čechách zcela ojedinilá živá národopisná oblast, mající své pevné místo v historickém vědomí. O to více to platilo ve motivně vypjatém čase druhé poloviny zmíněného desetiletí.
Již květnová mobilizace 22. 5. byla v obci pociťována s plnou odpovědností a podivuhodným klidem a odvahou - jako příklad je třeba uvést slova draženovského rodáka Štěpána Sladkého, který se loučil jako pravý potomek Kryštofa Hrubého a Jana Sladkého Koziny s manželkou a dětmi slovy: "Neplakat! Jdu za svou povinností! Když padnu pomodlete se za mne!" Záhy přišly armádní jednotky a zaujaly obranná postavení v příhodném terénu v okolí Draženova, např. na cestě do Závor, dále na obecních drahách, v Hoře a Háji. V Háji vojáci střežili přechod přes Čerchovku, na hlavní silnici na Klenčí byly vybudovány terénní zátarasy.
Za několik dnů po mobilizaci vyvrcholily výše zmíněné manifestační dny "Hold Chodska československé armádě a státu". 19. června se na staré chodské rychtě v Draženově
Ale za několik týdnů přišlo pro republiku vyvrcholení dramatického období, které mělo zejména na kraj pod Čerchovem osudný dopad.
Nadiktované hranice byly vytýčeny mezi Ždánovem a Hrubkem a nová linie státního rozdělení tehdy byla posunuta po obvodu katastru obce Draženova ke státní silnici na Horšovský Týn. Smutného čtyřiadvacátého listopadu se rozeznily zvony na násilně rozděleném Chodsku a téhož dne na rozcestí do Klenčí a Postřekova byly postaveny závory.
Dobrá Voda už byla v německém záboru, obraz Chodské madony byl převezen na obecní úřad do Draženova. Přesto bylo záhy jednáno o revizi hranic v prostoru tohoto poutního místa a hranice byla později posunuta.
Období druhé republiky skončilo nacistickou okupací 15. března 1939. Předzvěst války znamenaly četné kolony německých vojenských vozidel projíždějících toho léta Draženovem. Po vypuknutí války přišel přídělový systém a následovaly těžké doby hitlerovského útlaku se všemi důsledky, známými ostatně v celém tzv. protektorátě.
Druhá světová válka pro Draženov skončila 5. května 1945, kdy půl hodiny po poledni vpochodovali do obce američtí pěšáci, nadšeně vítaní draženovskými obyvateli.
Po válce osídlili draženovití sousední bývalé německé obce, především Ždánov, Hrubek, dále Pařezov, Březí, Meclov a Otov.
Následné politické a společenské změny v Československu znamenaly v zemědělském Draženově založení JZD v roce 1949, později sloučeného se Ždánovem (v roce 1960) i s Luženicemi a Újezdem (1975) v jeden hospodáoský komplex. V komunálním místním dění bylo navázáno na elektrifikaci obce z počátku roku 1939 po patnácti letech v roce 1954 postupným rozšířením inženýrských sítí - zprvu kanalizací, vodovodem v roce 1980-1983 a ještě před tím pokrytím komunikací asfaltovým kobercem v roce 1965. V souvislosti s vybudováním obchvatu po silnici I/26 v roce 1994 byla postavena čerpací stanice KMG spol. s r.o. a spedice (dokončena 1997). Plynofikace obce byla zahájena v roce 1998. Vedle toho se v posledních desetiletích značně změnila tvářnost obce výstavbou bytových jednotek, požární zbrojnice i kulturních zařízení, nicméně přesto zůstávají draženovití nadále sebevědomě zakotvení v bohaté historické tradici své obce.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Draženov

Počasí meteostanice Újezd

Vzdálenost meteostanice od obce Draženov: 2 km

Poslední data: 21.8.2017 08:36

Umístění: 499 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Újezd

Teplota
13,3
°C
Zdánlivá teplota
11,0
°C
Rosný bod
7,2
°C
Vlhkost
66,9
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
196,7
W/m2
Atmosférický tlak
1022,9
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
2,2
m/s
Nárazový vítr
2,7
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Újezd

Dnes
8/20
°C
Zítra
9/23
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Draženov se také nachází

Babylon

Babylon

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 285

/ /
Blížejov

Blížejov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 1 471

/
Bořice

Bořice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Bozdíš

Bozdíš

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Březí

Březí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Capartice

Capartice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Černá Řeka

Černá Řeka

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Česká Kubice

Česká Kubice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 663

/
Chodov

Chodov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 754

/
Chrastavice

Chrastavice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 389

/
Díly

Díly

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 367

/ /
Domažlice

Domažlice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 10 420

/
Filipova Hora

Filipova Hora

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Havlovice

Havlovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (JV)

/ /
Horšov

Horšov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Horšovský Týn

Horšovský Týn

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 4 843

/
Hvožďany

Hvožďany

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 34

/
Jeníkovice

Jeníkovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Jindřichova Hora

Jindřichova Hora

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Klenčí pod Čerchovem

Klenčí pod Čerchovem

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 267

/
Lazce

Lazce

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Luženice

Luženice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (SV)

/
Luženičky

Luženičky

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (V)
Počet obyvatel: 368

/
Malé Předměstí

Malé Předměstí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Mašovice

Mašovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Meclov

Meclov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 1 112

/
Medná

Medná

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Město

Město

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Město

Město

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Milavče

Milavče

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 600

/
Mlýnec

Mlýnec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (Z)

/
Mnichov

Mnichov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 226

/
Mračnice

Mračnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Mrákov

Mrákov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 1 145

/
Mrchojedy

Mrchojedy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Nahošice

Nahošice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Němčice

Němčice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Nevolice

Nevolice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 192

/
Nová Pasečnice

Nová Pasečnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Nový Kramolín

Nový Kramolín

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 214

/
Nový Pařezov

Nový Pařezov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Ohnišťovice

Ohnišťovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Otov

Otov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 103

/
Pařezov

Pařezov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 165

/
Pasečnice

Pasečnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 211

/
Pec

Pec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 226

/
Pelechy

Pelechy

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 75

/
Petrovice

Petrovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (JV)

/
Pila

Pila

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Poběžovice

Poběžovice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 509

/
Podhájí

Podhájí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Polžice

Polžice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Postřekov

Postřekov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 1 133

/
Radonice

Radonice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Sedlec

Sedlec

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Sedlice

Sedlice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Šitboř

Šitboř

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Smolov

Smolov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Šnory

Šnory

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Spáňov

Spáňov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 184

/
Srby

Srby

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 438

/
Stará Huť

Stará Huť

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Stará Pasečnice

Stará Pasečnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Starý Klíčov

Starý Klíčov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Starý Pařezov

Starý Pařezov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Stráž

Stráž

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (JV)
Počet obyvatel: 221

/
Svatá Anna

Svatá Anna

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Tlumačov

Tlumačov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (JV)
Počet obyvatel: 432

/
Třebnice

Třebnice

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Trhanov

Trhanov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 526

/ /
Újezd

Újezd

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 2 km (J)
Počet obyvatel: 412

/
Valdorf

Valdorf

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Velké Předměstí

Velké Předměstí

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Vlkanov

Vlkanov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 136

/
Výrov

Výrov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Zahořany

Zahořany

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 968

/
Zámělíč

Zámělíč

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Ždánov

Ždánov

Kraj: Plzeňský
Vzdálenost: 1 km (SZ)
Počet obyvatel: 153


Reklama
Víte že?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Ke dni 1.1.2016 měl Plzeňský kraj rozlohu 7 561 km2 a hustota osídlení činila 76 obyvatel na 1 km2?

ZOO Plzeň

ZOO Plzeň je ve vzdušné vzdálenosti 49 km od obce Draženov?

Nejzápadnější z českých zoologických zahrad se nalézá v Plzni. Vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce a v dnešním jednadvacetihektarovém areálu na Lochotíně působí od roku 1963.

Domažlice

Nejbližší obec nad 10 000 obyvatel je Domažlice s 10 420 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 5 km?

Domažlice jsou tradiční centrum regionu Chodsko. Jeho zástavba má protáhlý tvar, ve východo-západním směru měří 4 km, od severu k jihu potom jen asi 1,5 km. Je vzdáleno 53 km jihozápadně od Plzně a 14 km severovýchodně od hraničního přechodu Folmava/Furth im Wald.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Název obce Draženov se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Plezeňského kraje evidováno: 1 národní park, 4 CHKO, 5 národních přírodních památek, 6 národních přírodních rezervací, 96 přírodních památek a 89 přírodních rezervací?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Plzeňském kraji 576 616 obyvatel, z toho 285 647 mužů a 290 969 žen?

Skanzen Jivjany

Skanzen Jivjany je ve vzdušné vzdálenosti 21 km od obce Draženov?

Keltský skanzen v Jivjanech je zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné. Ještě není zcela dokončen, ale průběžně se na něm usilovně pracuje.

Nejčastější jména ve správním obvodu Domažlice jsou: Marie (1 734x), Josef (1 487x), Jan (1 355x), Jiří (1 282x), Václav (1 268x), Anna (1 238x), Jana (1 110x), Petr (984x), Pavel (811x), Jaroslav (696x), Miroslav (633x), Martin (600x), Tomáš (585x), Karel (574x), Jaroslava (477x)?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Domažlice jsou: Černá (159x), Váchalová (144x), Váchal (135x), Černý (130x), Pivoňka (112x), Pivoňková (106x), Svoboda (101x), Svobodová (99x), Ticháčková (89x), Němec (89x), Hrušková (89x), Němcová (85x), Benešová (84x), Ticháček (82x), Sladký (82x)?

Koněpruské jeskyně

Koněpruské jeskyně je ve vzdušné vzdálenosti 100 km od obce Draženov?

Koněpruské jeskyně leží ve středních Čechách 7 km jižně od Berouna v chráněném území CHKO Český kras nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn.

Dnes má svátek Johana a ve správním obvodu obce Domažlice se toto jméno vyskytuje přibližně 8x?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Draženov zvýšil o 18?

Rotunda sv. Jana Křtitele ve Zborovech

Rotunda sv. Jana Křtitele ve Zborovech je ve vzdušné vzdálenosti 47 km od obce Draženov?

Původně románská rotunda sv. Jana Křtitele ve Zborovech, ve východní části klatovského okresu, byla vystavěna okolo roku 1200

Nejvyšším bodem v Plzeňském kraji je Velká Mokrůvka (1 370 m n.m.), pohoří Šumavy, nejnižším bodem je údolí Berounky (250 m n.m.) v místě, kde řeka opouští území kraje?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Plzeňském kraji 501 obcí, z toho se statutem města 57?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Rozhledna Šibeniční vrch

Rozhledna Šibeniční vrch je ve vzdušné vzdálenosti 10 km od obce Draženov?

Rozhledna Šibeniční vrch se nachází pod stejnojmenným vrchem (459 m) nedaleko od Horšovského Týna, zhruba 10 km severně od Domažlic. Jde o dřevěnou hranolovou věž s vnitřním schodištěm s 66 schody a jediným vyhlídkovým ochozem ve výšce 13 m.

Reklama