Památky a zajímavosti Klenčí pod Čerchovem
K památkám v městysi Klenčí pod Čerchovem řadíme středověký kostel sv. Martina, který je v Klenčí poprvé připomínán v roce 1481, dále fara s barokní bránou datovaná letopočtem 1754, jež se nachází pod kostelem při hlavní silnici. V obci také najdeme Muzeum Jindřicha Šimona Baara.
Kostel sv. Martina
Středověký kostel je v Klenčí poprvé připomínán v roce 1481.
Jeho podobu přibližuje kresba F. B. Wernera datovaná do roku 1752 a vyhotovená zřejmě podle starší předlohy.
Tento kostel byl v roce 1743 zbořen a na jeho místě, pod patronací Filipa Stadiona, dokončen v roce 1746 nový kostel, zasvěcený sv. Martinovi.
Jednolodní barokní stavba doplněná mohutnou věží, prostornou lodí a trojboce uzavřeným presbyteriem, obsahuje mobiliář zhotovený většinou v 18. století. Pod presbyteriem je umístěna šlechtická hrobka, ve které jsou uloženi členové rodiny Stadionů i Lamingenů (známý Lomikar neboli Wolf Maxmilián Lammingern z Albenreuthu).
Vstup do hrobky kryje Lomikarův náhrobník se znakem rodiny Lamingenů.
Další náhrobníky zasazené v kostelní dlažbě náleží vrchnostenským úředníkům, celníkům a měšťanům.
Fara s barokní bránou – datovaná letopočtem 1754 – se nachází pod kostelem, při hlavní silnici.
Muzeum Jindřicha Šimona Baara
Jindřich Šimon Baar (1869–1925) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a katolické moderny. Studoval gymnázium v Domažlicích, po maturitě teologii v Praze.
Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Poté působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, následně v letech 1895–1897 a 1909–1919 byl farářem v Ořechu a v letech 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné vsi.
Po jeho smrti v Klenčí založeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara.
Rozhledna Čerchov
Kamenná rozhledna se nachází na stejnomenném vrcholu (1041 m n. m.) na území CHKO Český les.
Původní dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1984, v roce 1897 k ní byla přistavěna horská chata s názvem Pasovského chýše. Pro velkou návštěvnost však brzy přestala vyhovovat, a tak byla v roce 1905 postavena rozhledná nová, kamenná, tzv. Kurzova věž. V roce 1927 byla k objektům přistavěna ještě jedna turistická chata. Po okupaci byly objekty zabrány německou armádou a po válce zase naším vojskem. Místo bylo již v pohraničním pásmu, a tak nebylo přístupné. Chaty byly armádou zbořeny a ochoz rozhledny byl upraven. Kolem byly přistavěny vojenské objekty a radarová věž. V nedávné době byla rozhledna zpět předána KČT a je postupně opravována. Přístupná je od 16. července 2000, kdy byla znovu slavnostně otevřena.
