Historie obce Valy
O vzniku obce existují dvě verze, při čemž obě se vztahují k třicetileté válce. Ačkoliv údolí samo, tzv. Kynžvartský pas, bylo odedávna významným orientačním bodem na zemské cestě mezi Planou a Chebem, zůstávalo neobydleno.
Jako rok vzniku zdejšího osídlení je uváděn rok 1618 v obou verzích.
Podle první verze tu postavili v roce 1618 tehdejší páni na Kynžvartě panskou rybárnu u potoků, bohatých na ryby. Panství Kynžvart vlastnil tehdy Kryštof Henrych von Zedtwitz und Kynygswart. Panství mělo 280 poddaných. Když v roce 1621 Kryštof Henrych z Cedviců zemřel, jeho panství bylo zkonfiskováno a prodáno v roce 1622 pěti bratřím z Metternichu. Roku 1627 byly k panství připojeny ještě obce Hleďsebe a část Tří Seker, zabavených Hansi Bartoloměji Šyrntygarovi. Listina z roku 1670 potvrzuje existenci této panské rybárny se strážným, zde bydlícím a dohlížejícím na rybolov na kynžvartském panství.
Podle druhé verze souvisel vznik sídla s počátkem třicetileté války. Když v roce 1618 přišla z Prahy zpráva o defenestraci, jakýsi Niklas von Globen byl jmenován císařským místodržitelem z Prahy novým hejtmanem Loketského kraje. S jedním falckým praporčíkem a ozbrojenci obsadil Kynžvartský pas, dal v královském lese pokácet silné kmeny, postavit zátarasy a pevný vojenský srub k obraně tohoto místa. Podle této druhé verze byl tento vojenský srub prvním stavením v údolí.
V této době byla obec Valy známa jako Stará Šance (Alte Schanz), a to až do roku 1848, kdy se z názvu vytratilo slovo „Stará" a zůstala jen „Šance". Až v roce 1947 se v rámci poválečného dění přejmenovala obec na „Valy".
