Okolí a příroda Deštná
O objevu pramene roku 1599, svázaného se zajímavou pověstí, se dozvídáme od Mikuláše Dačického z Heslova v jeho Pamětech z r.1600.
Tehdy, přesně v den sv. Kateřiny (25. listopadu) se vracela vdova Kateřina Urbancová (jinde Urbanová) z vesničky Světce do městečka Deštná, odkud pocházela. Již dlouho trpěla bolestmi hlavy, ale žádný lékař jí nepomohl. Před deštnou viděla nějakou záři. Na mírném návrší, v místech, kde dnes stojí kaple sv. Jana Křtitele, spatřila klečícího starce, oděného v kněžské roucho. Vedle něho stál asi tříletý chlapeček, oděný v bílý šat a oběma rukama držel hořící pochodně. Udivená žena poklekla a začala se modlit. Třikrát se zablesklo na obloze a stařec se třikrát sklonil čelem k zemi (jinde udáváno, že udeřil 3x holí do země). Pak obě postavy zmizely. Vdova přistoupila k místu, na němž stály, a zjistila, že tu vytryskly tři prameny, které tu dříve nebyly. Umyla si hlavu touto vodou a bolesti rázem ustaly. Zpráva se dostala k majiteli pozemku Vilému Ruthovi na Dírné a N. Cerekvi. Žena přísahou potvrdila své vidění a událost se rychle roznesla po kraji. Následovala nesčetná uzdravení chorých. Lidé chodili k prameni a uzdravovali se. Traduje se, že jeden nevěřící sedlák měl slepého koně. Říkal, když je voda tak zázračná, ať prohlédne i můj kůň. Postříkal koňovi oči, ten prohlédl, ale sedlák oslepl.
Brzy na to, na samém začátku 17. století pak zbudovali na tomto místě deštenští občané a tehdejší majitel Deštné rytíř Vilém Ruth z Dírné, hejtman bechyňského kraje, pán na Dírném a N. Cerekvi, malý renesanční kostelík sv. Jana Křtitele na obdélníkovém půdorysu, trojboce uzavřený.
