Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Rychnov nad Kněžnou
Správní obvod:Dobruška
GPS souřadnice:50.294408N, 15.999013E
Nadmořská výška:265 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1356 (661 let)
Katastrální výměra:524 ha
Počet obyvatel:228
PSČ:517 71
Adresa URL:www.kralovalhota.cz

Historie obce Králova Lhota

Nejstarší období existence obce souvisí s kolonizačními snahami panovníků. Původně byla oblast od Hradce Králové až k pohraničním horám majetkem panovníka. Majetkem velikým, ale bezcenným, neboť se jednalo o území pokryté hlubokými hvozdy, táhnoucími se až k hranicím, které protínaly pouze obchodní stezky a jinak byly zcela pusté. Král zde rozhodoval o udělování lén a jednou z jeho hlavních snah bylo tato rozsáhlá území osídlit. V době vlády Přemysla Otakara I. (1197-1230) probíhala na území východních Čech tzv. první kolonizační vlna. Jejím úkolem bylo zakládání osad a hospodářské využití těchto lokalit na pokraji pohraničního hvozdu a u významných zemských stezek. V naší oblasti vycházely tyto snahy především z Hradce Králové a také z Opočna, které bylo tehdy vůbec nejvzdálenějším osídleným místem v tomto hvozdu. Celé území mezi řekami Labem, Metují, Orlicí a Dědinou pokrýval v té době hvozd, který se jmenoval Království. Právě na pokraji tohoto hvozdu se usadili první osadníci a založili dnešní vsi Starý Ples, Újezd Skalice(Česká Skalice), Roztoky, Šestajovice, Černilov a Jasennou. Zvláštní místo mezi těmito sídly zaujímá klášter Svaté Pole, dnes Klášter nad Dědinou, který byl mimo jiné velkým střediskem pro druhou kolonizační vlnu směrovanou odtud do nitra Orlických hor. V druhé vlně tzv. vnitřní kolonizace pronikali osadníci dovnitř hvozdu. Tato kolonizace probíhala za Přemysla Otakara II.(1253-1278), který povolal osadníky z německých zemí a osadil je lokačně na těchto územích. Kolonizace vyvrcholila v době vlády Václava II. na přelomu 13. a 14. století. V královském hvozdu a při zemských stezkách, na jejich křižovatkách a při brodech vymýtili kolonisté lesy a na vydobyté půdě počali hospodařit. Nově vzniklé obce nesly původně německá jména, obec Königswald (Králův Les) prvně doložená kol roku 1300 je dnešní České Meziříčí. Ves Königsfeld (Královo Pole)je dnešní Králova Lhota, jenž byla založena osadníky z Horního Saska před rokem 1346. Z důvodu malých výnosů Němci brzy vesnice opustili a na jejich místo přišli lidé z okolí. Písemně je Králova Lhota poprvé doložena roku 1356 v souvislosti s vykonáváním patronátního práva ke zdejšímu kostelu panem Hynkem z Dubé. Kostel sv.Zikmunda stál již tehdy pravděpodobně ve stejné podobě, jak jej známe dnes. Střílnová okénka v prvém i druhém patře věže svědčí o tom, že kostel měl mimo jiné i funkci útočiště. Kostel byl zasvěcen sv. Zikmundovi, světci, jehož ostatky přivezl do Prahy císař Karel IV. To nám dává představu o přibližném datu dobudování kostela, neboť tento světec byl v době panování "Otce vlasti" v Čechách, jak by se dnes řeklo, velmi populární. Roku 1641 kostel vyhořel, ale již roku 1644 byl obnoven a byly zavěšeny tři nové zvony. Ty přetrvaly málem tři staletí, žel první světovou válku nikoliv. V té byly dva zvony zrekvírovány vojskem, rozbity a odvezeny. Dnes má kostel pouze jeden zvon. V roce 1999 byla provedena generální oprava šindelové krytiny věže a v roce 2000 bylo nainstalováno halogenové osvětlení, jehož reflektory nasvětlují tuto krásnou dominantu obce v noci a činí z ní bod viditelný z velké vzdálenosti. První známý držitel Královy Lhoty byl Hynek z Dubé, jenž postoupil některé své majetky jako věno své manželce Jitce z Meziříčí . Potomci Hynka z Dubé vládli ve Lhotě až do začátku 15. století, kdy část majetků získal Hynek z Náchoda na Adršpachu a Červené Hoře. Ten vedl v letech 1407-1418 spor o majetek Jitky z Meziříčí. Ta svůj podíl uhájila. Hynek z Náchoda prodal roku 1454 své majetky ve Lhotě za 14 kop grošů a s dvory. V roce 1456 získal odúmrť po Jitce z Meziříčí pan Vratislav z Mitrovic. Roku 1500 postoupil pan Petr Adršpach z Dubé na Náchodě a Rýzmburce veškerý svůj majetek v Králově Lhotě, devět dvorů kmetcích rychtu a kostelní podací panu Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy, který připojil Lhotu k Opočenskému panství. Roku 1582 bylo ve Lhotě 18 rolníků osedlých a 110 osob. Mezi lety 1608-1611 byl pánem jednoho selského dvora ve Lhotě pan Lenz Likkerštorfu (uveden v reg. Dobrušské coby svědek). Poté co byl hrabě Adam Erdman Trčka z Lípy spolu s Valdštejnem v Chebu 25. února 1634 zavražděn, přišli Trčkové o své panství. Císař Ferdinand II. jej dal 28. prosince 1635 do zástavy hrabatům Rudolfovi a Jeronýmovi Colloredům z Wallsee. Příslušníci tohoto původně italského šlechtického rodu zastávali mnohdy vysoké státní, vojenské i církevní úřady ve službách Habsburků. Právě jako část odměny za prokázanou věrnost při likvidaci Valdštejnova proticísařského spiknutí obdrželi Colloredové též Opočenské panství. Toto panství vlastnil rod Colloredů, od roku 1789 již Colloredo-Mansfeldů, prakticky až do druhé světové války. Třicetiletá válka prošla Čechami a zanechala po sobě zmar, válkou a epidemiemi zdecimované obyvatelstvo i rozvrácené hospodářství. Ani naděje evangelíků na opětovné zrovnoprávnění jejich víry se nesplnily a tak mnoho lidí opustilo rodnou zem a odešlo za svou vírou tam, kde bylo volněji. I ze Lhoty odcházeli lidé. Mnoho lidí odešlo ze Lhoty v době I. slezské války. Roku 1742 obsadila pruská vojska velkou část Moravy a severní Čechy. Lidé podlehli lákavým slibům pruského generála svobodného pána z Kalksteinu a hromadně odcházeli do Slezska. Královu Lhotu takto opustilo 41 osadníků, z toho někteří, jako Martin Jirsák z č.7, Jan Kouba z č.54, Matěj Kouba z č.63 a jiní, se nechali naverbovat jako rekruti do pruského vojska. Za II. slezské války roku 1744 bylo ve Lhotě ubytováno 50 důstojníků,32 služebníků a 3126 vojáků pruského vojska. Pobytem vojska velmi trpělo domácí obyvatelstvo a letopisy uvádějí, že velké množství usedlostí zaniklo právě vlivem války a pleněním ať vojáků pruských neb královských (rakouských). Prusové obsadili Lhotu i v sedmileté válce a to hned dvakrát, v roce 1756 a 1758. Musím poznamenat, že na rozdíl od předešlých válek byli nyní považováni valnou většinou domácího obyvatelstva za nepřítele a také se tak chovali. V roce 1758 leželi pruští vojáci na místním hřbitově táborem, kostel vyrabovali, hřbitovní zeď na několika místech probořili a do vzniklých proluk postavili děla, která namířili na hradeckou silnici. Odtud patrně očekávali příchod Rakušanů. Že mělo domácí obyvatelstvo válek dost a nechtělo o nějakém válčení už ani slyšet, natož se dát dobrovolně odvést na vojnu, dokládá soudní zápis Hrdelního soudu města Dobrušky. Před ním stanul 20. listopadu roku 1757 dvacetiletý Jan Bašek z Královy Lhoty. Ten utekl před násilným odvodem ze vsi. Rychtář a konšelé jej pěšky i na koních pronásledovali. Když ho dohnali, zuřivě se bránil a konšela Samuela Jarkovského bodl do stehna nožem. Ten zřejmě vykrvácel, neboť během necelé hodiny zemřel. Bašek v nastalém zmatku utekl a v Chrudimi se asi ve snaze, co nejlépe se ukrýt, dal naverbovat k vojsku - jaká ironie osudu! Byl ale odveden do Hradce Králové, a zde jej někdo poznal. Byl uvězněn a předán dobrušskému právu. Odsouzen byl na dva roky nucených prací. Zdali potom musel ještě jít odsloužit vojnu se již neuvádí a je těžké posoudit, co bylo vlastně horší, zda káznice nebo doživotní vojenská služba. K boji u Lhoty došlo v roce 1778 ve válce o dědictví bavorské. Tato šarvátka je známa ve vojenských dějinách jako "Srážka u Královy Lhoty". Boj trval 5 hodin, Rakušané v něm ztratili 2 důstojníky a 38 mužů, Prusové 3 důstojníky a 43 muže. Po boji pruský oddíl ustoupil k Vlčkovicím.
Prusko-rakouská válka v roce 1866 Lhotu obešla, ačkoliv pamětníci vyprávěli, že na Chlum bylo v onom červencovém dni z Třešňovky dobře vidět a střelbu jako vzdálenou bouřku též slyšeli. Potíže pro lhotecké začaly až na podzim, kdy Prušáci již naše území opouštěli.
První světová válka zasáhla do života obce stejně jako celé země velmi tvrdě. V průběhu let 1914 až 1918 bylo povoláno do zbraně a odvedeno 145 mužů. Z tohoto počtu jich 22 padlo na frontě, nebo zemřelo na následky utrpěných zranění v lazaretech a nemocnicích. Nezvěstných bylo pět. Zraněno bylo 24, z nich jeden přišel o nohu. V zajetí bylo 22 mužů. Do legií vstoupilo 6, dva v Rusku a čtyři v Itálii. Roku 1926 byl obětem války odhalen pomník. V průběhu druhé světové války zahynul jeden občan obce. Po skončení druhé světové války nastala v obci velká úleva a občané získali opět víru v budoucnost. Začala se obnovovat demokracie na principech první republiky. I zde muselo dojít k vyrovnání se s útrapy války.
Poválečná historie obce
V září 1945 bylo zahájeno v obvyklou dobu vyučování na zdejší škole. Velkou událostí pro obec byla návštěva tehdejšího ministra školství akademika Zdeňka Nejedlého. V padesátých letech i v této obci probíhala přesvědčovací akce ke kolektivizaci a přípravy na vznik Jednotného zemědělského družstva. I když tato akce byla organizována z centra, nedosáhla v obci brutálních rozměrů, nikdo nebyl vystěhován a nikdo nebyl pronásledován. Lidé se jen těžko loučili se svými pozemky a hlavně s malými hospodářstvími. Nakonec družstvo bylo založeno a postupně dosahovalo dobrých výsledků. Podařilo se vystavět dva nové kravíny, porodnu a výkrmnu vepřů, odchovnu pro býky a další provozní jednotky. V šedesátých letech byla většina práceschopného obyvatelstva zaměstnána v družstvu. Přes určité výhrady zemědělci byli spokojeni, protože kromě dobrých výsledků práce měli i kulturní a společenské vyžití. Postupně se vylepšoval sociální program a družstevníci měli možnost poznávat nejenom krásy naší republiky, ale byly organizovány i zájezdy do zahraničí. Vysokou úroveň měly i výroční schůze, které byly vždy spojeny s hodnotným kulturním programem. Nastalo ovšem postupné slučování do velkých celků, nejprve sloučení s ;družstvem ve Skršicích a Jílovici, později byl vytvořen velký celek s centrem v Českém Meziříčí. Družstvo v Králově Lhotě od této doby trpělo tím, že všechny provozy byly přestěhovány do okolních vesnic a zde zůstala jen prvovýroba, která do značné míry zatěžovala životní prostředí. Zvláště v osmdesátých letech, kdy centrum bylo přemístěno do Českého Meziříčí se nepodařilo členům představenstva z Královy Lhoty prosadit akce, které by napomohly rozvoji naší obce. Zvláště bolestné bylo to, že všechny byty se stavěly v Českém Meziříčí, případně v Jílovici a Rohenicích, ale ve zdejší obci zůstalo jen u příprav a plánů. JZD v tomto období centralizace málo spolupracovalo s MNV Králova Lhota na rozvoji obce. Jiná situace byla v tehdejším národním výboru. I přes tlaky jak po linii samosprávy, tak i po linii politické se podařilo vždy udržet samostatnost národního výboru a nedošlo ke sloučení obce se střediskovou obcí v Českém Meziříčí.
Králova Lhota byla samostatnou "oázou" obklopenou ze všech stran velkými celky střediskových obcí. I přes určitou nepřízeň nadřízeného okresního národního výboru se podařilo sehnat dostatek finančních prostředků na vybavení obce. Podařilo se vybudovat novou kanalizaci a s tím i po téměř celé obci kvalitní chodníky. Byly opraveny místní komunikace a zcela nově byla vybudována místní komunikace spojující Královu Lhotu se Skršicemi. Byly vystavěny nové autobusové čekárny a v akci "Z" byla postavena nová, moderní prodejna Jednoty. Po zrušení školy v roce 1961 byla budova opravena na úřadovny národního výboru a mládež dostala do správy klubovnu. Ve středu obce byla přestavěna hasičská zbrojnice a po výkupu pozemku byla nově upravena požární nádrž. Toho všeho bylo možné dosáhnout díky starosti tehdejšího předsedy MNV pana Miroslava Jarkovského a nezměrného úsilí a všeobecné péči o vzhled obce tehdejšího tajemníka pana Josefa Fňouka. Králova Lhota vešla do povědomí v širokém okolí jako "obec růží". Oba dva funkcionáři nejsou již mezi námi, ale svou prací si postavili pomník, který ještě po mnoho let bude na očích příštím generacím. Ke konci osmdesátých let došlo ve společnosti k převratným změnám díky mezinárodní situaci a dohodám mezi mocnostmi. Běh událostí se dotkl i života v obci. Nepodařilo se však rozpoutat politické násilí, jako tomu bylo jinde. Na malé vesnici se lidé dobře znají po celé generace a není třeba se zviditelňovat jinak. Většina lidí vždy hodnotila a hodnotí občany podle toho, co vykonají pro obec, jak žijí a jak se chovají. Nepotřebují k tomu politická kriteria. Při dalších volbách do obecního zastupitelstva byl starostou zvolen pan Josef Zemánek a zástupcem starosty pan Dr. Milan Pavelka. Do čela obce tito funkcionáři byli zvoleni i při posledních volbách. Nové zastupitelstvo čekalo mnoho neobvyklých úkolů a závažných rozhodnutí. Určitou brzdou bylo a je nedostatek finančních prostředků, které má obec k dispozici. Daňová výtěžnost z obce je minimální, protože chybí podnikatelské subjekty a pokud zde jsou, daně odvádějí v jiných obvodech. Přesto však se podařilo odkoupit od Jednoty v rámci privatizace budovu prodejny, zmodernizovat jí a zachovat prodej základních potravin a potřeb v obci. Byla zmodernizována telefonní síť v obci, podařilo se do obce zavést vodovod. Byly vyasfaltován místní komunikace a byly opraveny chodníky ve středu obce. Po létech chátrání se podařilo obnovit veřejnou zeleň, vysázet nové růže ve středu obce. V letošním roce byla značným nákladem zmodernizována budova obecního úřadu a opraven obecní byt. V Králově Lhotě poprvé bylo upraveno noční osvětlení kostela sv. Zikmunda a pomníků v obci. V roce 2001 byly zahájeny intenzívní práce na vybudování plynové přípojky do obce. V roce 1987 bylo uspořádáno setkání rodáků obce při příležitosti odhalení pamětní busty akademického sochaře Karla Hladíka, slavného rodáka z naší obce. Po třinácti letech se obdobná akce opakuje. Je to příležitost k tomu, aby se občané, rodáci a přátelé Královy Lhoty seznámili s její slavnou historií i úspěšnou současností.

Lhota značí lhůta, prodlení, sečkání, neb dobu určenou smlouvou. Poněvadž od starodávna bývaly nové osady na jistou lhůtu od poplatků osvobozeny, jsou zvány „Lhotami". Osadníci, kteří se usadili na gruntech královských, byli také na určitou „Lhůtu" osvobozeni od poplatků, a proto osadě dali jméno Lhota Králova. Bylo to v době zakládání osad za Přemysla Otakara II. V seznamu desátků pro krále Václava r. 1384 vypsaných jmenuje se plebánie Kunigswald sivé Meziříčí, jakož i Kunigsfeld (Králova Lhota). Stará pověst vypravuje, že Lhota patřila k věnu královny vdovy. Královna tu prý kdysi povila synka na místě, kde je nyní č. 63. Dosud prý je v kůlně statku kolébka ze zlata hluboko v zemi zakopaná. Proto je na obecní pečeti kolébka s královskou korunou a poštovní trubkou. Jiná verse praví, že Lhotou kdysi projížděl na cestě do Polska sám král. Když tábořil ve vsi, přijel rychlý posel z Prahy, který oznámil králi radostnou zvěst, že královna povila syna. Kostel situován na vyvýšeném místě uprostřed hřbitova ve východní části obce je výraznou dominantou celé okolní krajiny. Původní gotický kostel je připomínán již v roce 1344, ale dle mínění faráře Spirocha byl kostel postaven okolo roku 1306 za Karla IV., kdy bylo tělo sv. Zikmunda do Prahy přivezeno. Roku 1641 celý kostel i s věží vyhořel. Byl obnoven v letech 1641-44 a byly do něho pořízeny nové tři zvony. Při požáru se zřítila klenba v presbytáři. Zcela obnoven byl roku 1679, ale v roce 1759 došlo k dalšímu jeho poškození. Do dnešní podoby byl vystavěn v roce 1771.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Králova Lhota

Počasí meteostanice Pohoří

Vzdálenost meteostanice od obce Králova Lhota: 7 km

Poslední data: 21.11.2017 14:41

Umístění: 276 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Pohoří

Teplota
2,5
°C
Zdánlivá teplota
-0,3
°C
Rosný bod
2,4
°C
Vlhkost
100,0
%
Denní srážky
3,0
mm/den
Osvit
12,3
W/m2
Atmosférický tlak
1000,5
hPa
Směr větru
JV
Rychlost větru
1,5
m/s
Nárazový vítr
1,5
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Pohoří

Dnes
6/8
°C
Zítra
3/10
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Králova Lhota se také nachází

Bohuslavice

Bohuslavice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 983

/
Borovice

Borovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Bukovina

Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Čánka

Čánka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Čáslavky

Čáslavky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Černčice

Černčice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 490

/
Černilov

Černilov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 2 430

/
Černožice

Černožice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 1 125

/
České Meziříčí

České Meziříčí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 1 841

/
Číbuz

Číbuz

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Cihelny

Cihelny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Divec

Divec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 229

/
Dobříkovec

Dobříkovec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Dolany

Dolany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 670

/ /
Dolní Dolce

Dolní Dolce

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/ /
Dolsko

Dolsko

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/ /
Holohlavy

Holohlavy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 919

/ /
Hubíles

Hubíles

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/ /
Jaroměř

Jaroměř

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 12 354

/
Jasenná

Jasenná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)
Počet obyvatel: 711

/
Jeníkovice

Jeníkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 466

/
Jezbiny

Jezbiny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Jílovice

Jílovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 309

/
Josefov

Josefov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/ /
Ledce

Ledce

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 380

/
Lejšovka

Lejšovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 208

/
Lhota

Lhota

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Libníkovice

Libníkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 160

/
Librantice

Librantice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 536

/
Libřice

Libřice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 293

/
Městec

Městec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Městec

Městec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Mokré

Mokré

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 141

/
Nahořany

Nahořany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 562

/
Nový Ples

Nový Ples

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 340

/
Očelice

Očelice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 237

/
Opočno

Opočno

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 3 124

/
Pohoří

Pohoří

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 672

/ / /
Pulice

Pulice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Rasošky

Rasošky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 688

/
Rohenice

Rohenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)
Počet obyvatel: 278

/
Roztoky

Roztoky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Rychnovek

Rychnovek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 623

/
Semonice

Semonice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Šestajovice

Šestajovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (S)
Počet obyvatel: 177

/
Skalice

Skalice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 582

/
Skršice

Skršice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (J)

/
Slatina

Slatina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Slavětín nad Metují

Slavětín nad Metují

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 257

/
Smiřice

Smiřice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 2 815

/
Smržov

Smržov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 485

/
Starý Ples

Starý Ples

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Tošov

Tošov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Újezd

Újezd

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Újezdec

Újezdec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Velká Jesenice

Velká Jesenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 744

/
Veselice

Veselice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Vlkov

Vlkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 401

/
Volovka

Volovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Vršovka

Vršovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 139

/
Výrava

Výrava

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 415

/
Vysoký Újezd

Vysoký Újezd

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 82

/
Zvole

Zvole

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Zámek Opočno

Zámek Opočno

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/ / / / / / / / / / / / / / / /
Zámek Náchod

Zámek Náchod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 18 km (SV)

/ /
Rozhledna Chlum

Rozhledna Chlum

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 18 km (Z)

/

Reklama
Víte že?

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Lanovka Mladé Buky - Pekelský vrch

Lanovka Mladé Buky - Pekelský vrch je ve vzdušné vzdálenosti 36 km od obce Králova Lhota?

Trojsedačková lanovka Mladé Buky - Pekelský vrch v Krkonoších je v provozu pouze v zimní lyžařské sezoně.

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Zámek Opočno

Zámek Opočno je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Králova Lhota?

Opočenský zámek je renesanční stavba nacházející se v katastru obce Opočno v podhůří Orlických hor v okrese Rychnov nad Kněžnou, asi 30 km od Hradce Králové. Zámek je obklopený přírodně krajinářským parkem.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Hradec Králové

Nejbližší obec nad 50 000 obyvatel je Hradec Králové s 90 399 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 15 km?

Metropole východních Čech leží na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Mezi místní části města patří: Březhrad, Hradec Králové, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, Piletice, Plačice, Plácky, ...

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Podorlický skanzen Krňovice

Podorlický skanzen Krňovice je ve vzdušné vzdálenosti 12 km od obce Králova Lhota?

V Podorlickém skanzenu Krňovice uvidíme architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejčastější jména ve správním obvodu Dobruška jsou: Josef (771x), Jiří (673x), Jan (623x), Jana (560x), Petr (511x), Marie (508x), Jaroslav (404x), Václav (391x), Pavel (376x), Martin (335x), Eva (327x), Tomáš (323x), Hana (309x), Lenka (269x), Miroslav (258x)?

Dnes má svátek Albert a ve správním obvodu obce Dobruška se toto jméno nevyskytuje?

Název obce Králova Lhota se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části 2x?

Název obce Králova Lhota v jednotlivých krajích: Jihočeský: 1x, Královéhradecký: 1x.

Obří akvárium v Hradci Králové

Obří akvárium v Hradci Králové je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Králova Lhota?

Obří akvárium je se svými 130 tisíci litry největším sladkovodním akváriem v České republice.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 551 421 obyvatel, z toho 271 159 mužů a 280 262 žen?

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Zřícenina hradu Rýzmburk

Zřícenina hradu Rýzmburk je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Králova Lhota?

Pozůstatky hradu Rýzmburk stojí na zalesněném ostrohu nad údolím řeky Úpy západním směrem od Žernova, nedaleko Babiččina údolí.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí , z toho se statutem města 48?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Dobruška jsou: Novotný (106x), Novotná (102x), Štěpánová (95x), Moravec (83x), Štěpán (82x), Moravcová (79x), Nováková (74x), Petrová (73x), Novák (73x), Petr (69x), Čtvrtečková (63x), Hejzlarová (61x), Čtvrtečka (60x), Dvořáková (60x), Hejzlar (57x)?

Ke dni 1.1.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Králova Lhota 114 mužů a 114 žen?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Reklama