Historie obce Železná
Ves se připomíná již v roce 1292, kdy ji král Václav II. daroval pražskému arcibiskupství. Ve 14. století je poprvé zmiňován kostel Nanebevzetí Panny Marie, ze kterého církev vytvořila duchovní centrum pro široké okolí. Někdy před rokem 1463 se ji ujal tehdy významný šlechtický rod Šternberků, ovšem dlouho se o ni soudili s pražským arcibiskupstvím. Teprve roku 1507 ji Šternberkové věnovali kapitule vu Sv. Víta na Pražském hradě. Kapitulu tvořil sbor Kanovníků, kteří pečovali o vlastní bohoslužebný chod chrámu a pomáhali biskupovi při správě diecéze. Místní poddaní rolníci se tedy podíleli na financování provozu pražské katedrály a samozřejmě místní fary formou církevního desátku. Pokud nepočítáme krátké intermezzo na počátku třicetileté války, kdy se Železné zmocnili odbojní stavové, patřila obec pražské kapitule od počátku 16. století až do konce vrchnostenské éry .Minulostí se v této době již stala těžba uhlí mezi Železnou a Malými Přílepy, která se tu prvně připomíná v 15. století, tak jako těžba železné rudy, která koneckonců dala obci jméno. Také pálení vápna z mocných ložisek vápence v okolí, které se dříve vozilo do Prahy, se koncem 19. století již neprovozovalo.Hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel, vedle těžby uhlí, železné rudy a pálení vápna, bývalo zemědělství. V poměrně úrodné krajině se vypracovala řada movitých sedláků, jejichž grunty lemovaly náves. Kdysi tady stával i obecní špýchar.
