Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Rychnov nad Kněžnou
Správní obvod:Dobruška
GPS souřadnice:50.292014N, 16.160013E
Nadmořská výška:287 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1320 (697 let)
Katastrální výměra:3 443 ha
Počet obyvatel:6 732
PSČ:518 01
Adresa URL:www.mestodobruska.cz

Historie obce Dobruška

Archeologické nálezy paleolitických předmětů v bezprostředním okolí města, v Dolcích pod Křovicemi směrem k Halínu, na Domašínském kopci, u Mělčan i jinde, potvrzují zde přítomnost člověka již od nejstarších dob. Bezpečně je však lidské osídlení zdejší krajiny prokázáno nejméně od doby bronzové. Dokazují to zejména zbytky lužického hradiště na návrší lesa Chlumu nad osadou Podchlumí a mohylová žárová pohřebiště na Chlumu směrem k Semechnicím a v lese Halíně u Běstvin.

První zpráva o Dobrušce jako o městě, tzv. Mutinovo narovnání, pochází sice až z roku 1320, ale z jeho textu lze usuzovat na mnohem starší existenci města. Pradávná tržní osada Leštno, jak se původně Dobruška nazývala, vznikla na křižovatce důležitých obchodních cest. Vedla tudy odbočka stezky kladsko - polské, kterou zde protínala svitavská větev téže stezky od Rychnova nad Kněžnou a Solnice, navazující na pravěkou stezku trstenickou, spojující Polsko, Moravu a Uhry.

Výhodná poloha nesporně ovlivnila rozvoj osady, ležící téměř na okraji hraničního pralesa, která pravděpodobně ještě před drslavickou kolonizací ve 13. století nabyla městského charakteru. Dokazovalo by to alespoň právo vaření piva, jež zdejší obyvatelé užívali již před rokem 1320. Ostatní práva, známá jako hradecká či magdeburská včetně práva hrdelního, získala Dobruška až později v roce 1364.

Význam města byl zdůrazněn, když se ve 14. století stalo sídlem církevní správy, děkanátu, k němuž patřily fary v Bílém Újezdě, Bohuslavicích, Boušíně, Černčicích, Černíkovicích, Červeném Kostelci, České Skalici, Deštném v Orl. horách, Dobeníně, Dobrém, Dobrušce, Dobřanech, Hořičkách, Hronově, Chvalkovicích, Krčíně, Levíně v Kladsku, Machově, Náchodě, Německé Čermné v Kladsku, Novém Hrádku, Olešnici v Orl. horách, Opočně, Přepychách, Rtyni v Podkrkonoší, Slavoňově, Skuhrově nad Bělou, Solnici, Stárkově, Třebešově, Uhřínově, Úpici, Verneřovicích, Voděradech, Zákraví a Zálezlech. První známý dobrušský plebán Dominik je doložen k roku 1354.

Zprávy o dobrušské škole patří mezi první, které se o dějinách města dochovaly. Z nich se dovídáme, že školní rektor zároveň vykonával funkci radního písaře. Literátské bratrstvo, pěstující chrámový zpěv, bylo jedinou kulturní institucí ve městě.
Pravá doba skutečného rozkvětu začala s příchodem Trčků z Lípy roku 1495. Za nich Dobruška získala výsadu na výroční, týdenní a koňské trhy, dostala lesy Drnov a Doubravu, Mikuláš mladší Trčka z Lípy zde zřídil pro chudé a nemocné špitál, k jehož vydržování postoupil městu ves Křovice. Měšťané získali právo volného stěhování, pakliže sehnali za sebe na grunt nástupce a obdrželi další výsady k volnému nákupu ječmene, přípravy sladu, výčepu vína a prodeje soli. Vnějším projevem bohatství města byla nákladná stavba reprezentační budovy renesanční radnice, koupě poplužního dvora v Běstvinách a konečně značná půjčka vrchnosti na stavbu opočenského zámku. V prosperujícím městě se v průběhu 16. století také usídlila řada příslušníků zchudlé drobné šlechty. V této době byla Dobruška hospodářským i politickým střediskem opočensko - frymburského panství, nad jehož poddanými vykonávala svěřenou soudní pravomoc. Ekonomický význam města byl záměrně zvyšován řadou administrativních opatření držitelů panství. Tento slibný hospodářský i politický rozvoj byl násilně přerušen třicetiletou válkou, kdy dříve kvetoucí město bylo přivedeno na pokraj zkázy. Když k zoufalým životním podmínkám přibyl ještě útlak duchovní, kdy na základě císařských mandátů zahájily svoji činnost rekatolizační komise, vypuklo v roce 1628 v Podorlicku mohutné povstání, k němuž se jako jediné město připojila i Dobruška. Po porážce povstání bylo město potrestáno vysokou peněžitou pokutou. Brzo také změnilo svoji vrchnost. Trčky z Lípy, jimž byly za účast v protihabsburském valdštejnském spiknutí zkonfiskovány všechny statky, vystřídala hrabata Colloredo z Wallsee.

Město mělo vlastní samosprávu, v jejímž čele stál primátor spolu s 11 konšely, kteří se jednou měsíčně střídali ve funkci purkmistra. Dále ji tvořili čtyři obecní starší a městský rychtář, který mj. vykonával funkci policejního náčelníka. Od roku 1713 jsou známi dva městští rychtáři. Po Bílé hoře stál v čele města hraběcí rychtář, později zvaný hraběcí aktuár, který byl přímým zástupcem vrchnosti ve městě. Záležitosti poddanské vsi Křovic a ostatních obcí, které byly později k Dobrušce připojeny, spravoval rychtář s konšely. K městskému úřadu dále patřil radní písař, sluha, biřici a kostelníci. Výroky hrdelního soudu vykonával kat se svými pomocníky. Z řad měšťanů byli ještě voleni hospodáři nad obecními dvory, nad vybíráním panského a zádušního šosu, nad špitálem, nad prodejem soli a vína, hajní nad obecními i zádušními lesy, čtyři rotmistři a čtyři desátníci k dozoru ve čtyřech čtvrtích města, dále dohližitelé k vodovodu, nad komíny, nad škodami, výběrčí poplatků o jarmarcích, pulzanti ke zvonům a další.

V roce 1793 byl v Dobrušce zřízen regulovalý magistrát čtvrté třídy. V roce 1849 bylo zavedeno obecní zřízení, které trvalo až do roku 1945, kdy bylo vystřídáno národními výbory. Roku 1990 byla znovu obnovena městská samospráva.

V roce 1850 se Dobruška stala také sídlem okresního úřadu, který byl ale za několik let vinou měšťanů přeložen do Opočna. Pozdější nákladné pokusy o zpětné získání úřadů již byly marné. Sídlem okresu se Dobruška stala znovu až v roce 1944, kdy sem byl z Opočna přeložen okresní soud, a zejména však v roce 1945 zřízením okresního národního výboru, který byl v roce 1960 zrušen a jeho obce rozděleny mezi okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou.

Řemeslníci stejného oboru se sdružovali v cechy. V Dobrušce jsou známy cechy řeznický z roku 1493, krejčovský, ševcovský, koželužský, kožešnický, mezulánický, soukenický, tkalcovský a barchanický i cech rozličných řemesel, sdružující pekaře, mlynáře, krupaře, kováře, zámečníky, ručnikáře (výrobce ručnic) a hrnčíře. Než došlo k založení cechu, bývali jednotliví mistři stejného řemesla obvykle členy příslušného cechu v nejbližším městě nebo při menším počtu mistrů se cechy sdružovaly. V čele cechu stáli starší mistři neboli cechmistři, jejichž počet závisel na množství členů, a řídili cech na základě artikulí, které dostali od vrchnosti. Cechmistři byli voleni v plné radě cechu a potvrzováni městskou radou. O přijetí mistra do cechu rozhodovala plenární schůze cechovních mistrů. Žadatel musel předložit zachovací list, prokázat, že je člověkem svobodným, pocházejícím z manželského lože, a že je řádně vyučen. Dále si musel získat městské právo, tj. ve městě se zakoupit a dokázat svou zručnost v řemesle mistrovským kusem. V letech 1859 - 1860 byly cechy po předchozích omezeních zrušeny a řemeslníci byli začleněni do živnostenských společenstev, která zanikla rokem 1950.

Dobruška také nezůstala ušetřena svízelů válečných událostí, zejména válek o rakouské dědictví v letech 1740–1763, při nichž český stát definitivně ztratil Kladsko a Slezsko. Zejména bylo město vyčerpáváno zásobováním téměř neustále procházejících vojsk. Rovněž za napoleonských válek tudy pochodovaly silné vojenské oddíly. V roce 1813 projížděl městem i ruský car Alexandr II.

Průběh revolučního roku 1848 byl v Dobrušce poměrně klidný. Byla sice založena Národní garda, ale k jejímu nasazení nebo k jiné vážné události nedošlo. V této souvislosti je třeba se zmínit o účasti dobrušského kaplana J. M. Roštlapila na Slovanském sjezdu v Praze.

Prusko-rakouská válka v roce 1866 Dobrušku přímo nepostihla. Bylo však zde ubytováno vojsko i ranění. Vážné nebezpečí však hrozilo městu, když ozbrojení vesničané z okolí přepadli pruský vojenský tábor u Křovic. V témže roce postihl také Dobrušku katastrofální požár, poslední z těch, kdy město téměř do základů vyhořelo.

Koncem 19. století vznikají v Dobrušce první průmyslové závody a později je sem zavedena i železnice. Aktivizaci veřejného, politického a kulturního života ve městě, zejména v druhé polovině 19. století, dokazuje vznik řady spolků.

První světová válka v letech 1914–1918 si vyžádala krvavou daň i z Dobrušky a okolních obcí. Několik desítek zdejších občanů padlo na bojištích východní, západní i jižní Evropy; řada dalších bojovala proti nenáviděnému Rakousko-Uhersku se zbraní v ruce v jednotkách československých legií. Zřejmě ojedinělou událostí v českých dějinách je vyhlášení rozpadu Rakousko-Uherska a konce světové války již 5. října 1918.

První léta nové Československé republiky byla poznamenána bouřlivým zápasem sociálním i politickým o budoucí charakter státu. Pro celý tehdejší veřejný život byl typický růst spolků i politických stran.

V poválečných letech v Dobrušce také prudce stoupla bytová výstavba. Vznikly nové ulice i řada významných budov, kupř. sokolovna, mateřská škola, občanská záložna, Husův sbor, poštovní úřad, vojenská kasárna a další.

V letech nacistické okupace byla v Dobrušce umístěna německá posádka. Za svobodu národa bojovali v zahraničních armádách i dobrušští občané a řada příslušníků protifašistického domácího odboje položila za svobodu národa svoje životy.
Z rasových důvodů zahynulo v nacistických koncentračních táborech několik desítek mužů, žen i dětí - dobrušských spoluobčanů židovského původu.

Po osvobození Československa v květnu 1945 a zejména po roce 1948 došlo k hlubokým strukturálním změnám. Převzetí veškeré moci ve státě komunistickou stranou ve svých důsledcích znamenalo konec demokratického Československa.
Nové poměry se projevily také v Dobrušce znárodněním místního průmyslu, praktickou likvidací řemeslnických živností a nahrazením jich nedostatečnými a dražšími komunálními službami. V zemědělství byla zahájena tzv. socializace vesnice, byla vytvářena JZD, mnohdy i násilně. Na druhé straně se toto údobí projevilo vznikem nových závodů, byla vybudována nová sídliště a celé ulice, dětské jesle, školy, sportovní stadion, kino a řada dalších budov. Ve všech venkovských částech města byly postaveny velkokapacitní kravíny a další hospodářské objekty. Koncem roku 1967 vypukla hluboká krize totalitního režimu. Ve vedení KSČ i státu se začala prosazovat demokratická opozice, připravující zásadní politické i hospodářské reformy. Konec všem nadějím však učinila sovětská okupace v srpnu 1968. Nastalo údobí tzv. normalizace, kde se však společenské rozpory jenom dále prohlubovaly. Permanentní politická a hospodářská krize nakonec vyústila v roce 1989 v tzv. sametové revoluci, která způsobila pád totalitního režimu a návrat demokracie. Nová doba se i v Dobrušce projevila vznikem celé řady politických stran nejrůznějšího zaměření a obnovené soukromé podnikání prudkým růstem živností. V Dobrušce se také narodila řada významných osobností, z nichž je nutno uvést alespoň národního buditele, spisovatele a hudebního skladatele Františka Vladislava Heka, ředitele Národního divadla v Praze Františka Adolfa Šuberta, herce a pozdějšího ředitele Švandova divadla na Smíchově Karla Liera, lidového kreslíře a kronikáře Aloise Beera, spisovatele JUDr. Josefa Laichtera, významného českého nakladatele PhDr. h. c. Jana Laichtera, hudebního skladatele Radima Drejsla a akad. soch. Josefa Adámka.

V Dobrušce také působili vlastenečtí kněží a národní buditelé Josef Liboslav Ziegler a Josef Mnohoslav Roštlapil, malíři František Kaván, František Kupka, Věra Jičínská a další.

Dnes je Dobruška zemědělsko-průmyslovým městem.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Dobruška

Počasí meteostanice Pohoří

Vzdálenost meteostanice od obce Dobruška: 5 km

Poslední data: 21.11.2017 03:50

Umístění: 276 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Pohoří

Teplota
0,3
°C
Zdánlivá teplota
-2,2
°C
Rosný bod
0,3
°C
Vlhkost
100,0
%
Denní srážky
1,2
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1002,3
hPa
Směr větru
JV
Rychlost větru
0,9
m/s
Nárazový vítr
1,2
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Pohoří

Dnes
6/8
°C
Zítra
3/10
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Dobruška se také nachází

Bačetín

Bačetín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 406

/
Běstviny

Běstviny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Bílý Újezd

Bílý Újezd

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 669

/
Blažkov

Blažkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Bohdašín

Bohdašín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 217

/
Bohuslavice

Bohuslavice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 983

/
Brocná

Brocná

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Bystré

Bystré

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 251

/
Byzhradec

Byzhradec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 214

/
Čánka

Čánka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Černčice

Černčice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 490

/
České Meziříčí

České Meziříčí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 1 841

/
Chábory

Chábory

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Chábory

Chábory

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Chlístov

Chlístov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (S)
Počet obyvatel: 90

/
Chmeliště

Chmeliště

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Dobřany

Dobřany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 131

/
Dobré

Dobré

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 863

/
Dobříkovec

Dobříkovec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Dolsko

Dolsko

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Domašín

Domašín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Doubravice

Doubravice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Hlinné

Hlinné

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Hluky

Hluky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Houdkovice

Houdkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Hroška

Hroška

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Janov

Janov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 117

/
Ještětice

Ještětice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Jestřebí

Jestřebí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 164

/
Kamenice

Kamenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Kounov

Kounov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)
Počet obyvatel: 244

/
Krahulčí

Krahulčí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Krčín

Krčín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Křovice

Křovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 1 km (S)

/
Kruhovka

Kruhovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Lhota

Lhota

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Lhota Netřeba

Lhota Netřeba

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Libchyně

Libchyně

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 70

/
Masty

Masty

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Mělčany

Mělčany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (J)

/
Městec

Městec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Mezilesí

Mezilesí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 236

/
Mokré

Mokré

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 141

/
Nahořany

Nahořany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 562

/
Nedvězí

Nedvězí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Nová Ves

Nová Ves

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Nové Město nad Metují

Nové Město nad Metují

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (S)
Počet obyvatel: 9 477

/
Nový Hrádek

Nový Hrádek

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 812

/
Očelice

Očelice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 237

/
Ohnišov

Ohnišov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 508

/
Opočno

Opočno

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 3 124

/
Podbřezí

Podbřezí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)
Počet obyvatel: 547

/
Podchlumí

Podchlumí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Pohoří

Pohoří

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 672

/
Přepychy

Přepychy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 622

/
Přibyslav

Přibyslav

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 194

/
Provoz

Provoz

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Pulice

Pulice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Rohenice

Rohenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 278

/
Roudné

Roudné

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Rovné

Rovné

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Rozkoš

Rozkoš

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Roztoky

Roztoky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Semechnice

Semechnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 413

/
Sendraž

Sendraž

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 104

/
Slavětín nad Metují

Slavětín nad Metují

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 257

/
Slavoňov

Slavoňov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)
Počet obyvatel: 282

/
Sněžné

Sněžné

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 140

/
Spáleniště

Spáleniště

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Spy

Spy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Sudín

Sudín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Tis

Tis

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Trnov

Trnov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 748

/
Val

Val

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)
Počet obyvatel: 295

/
Vanovka

Vanovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Voděrady

Voděrady

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 700

/
Vojenice

Vojenice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Vrchoviny

Vrchoviny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Vršovka

Vršovka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 139

/
Zádolí

Zádolí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Záhornice

Záhornice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Zákraví

Zákraví

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

Zámek Opočno

Zámek Opočno

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/ / / / / / / / / / /
Zámek Náchod

Zámek Náchod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 14 km (S)

/ / / / / /

Reklama
Víte že?

Ke dni 1.1.2016 měl Královéhradecký kraj rozlohu 4 759 km2 a hustota osídlení činila 116 obyvatel na 1 km2?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Dobruška snížil o 112?

Vodní nádrž Rozkoš

Vodní nádrž Rozkoš je ve vzdušné vzdálenosti 12 km od obce Dobruška?

Vodní sypaná zemní hráz na Rozkošském potoce slouží ve své severní části k účelům rekreace a v jižní části k vodohospodářským účelům. Vodní nádrž najdeme u České Skalice.

Hradec Králové

Nejbližší obec nad 30 000 obyvatel je Hradec Králové s 90 399 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 25 km?

Metropole východních Čech leží na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Mezi místní části města patří: Březhrad, Hradec Králové, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, Piletice, Plačice, Plácky, ...

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově je ve vzdušné vzdálenosti 6 km od obce Dobruška?

Kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově, nedaleko Nového Města nad Metují, byl postaven v roce 1553 Janem Koltačkou.

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové je ve vzdušné vzdálenosti 48 km od obce Dobruška?

Rotunda sv. Kateřiny, kterou najdeme na okraji města Česká Třebová směrem na Skuhorv, pochází zřejmě z počátku 13. století.

Název obce Dobruška se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Ke dni 1.1.2016 bylo v Královéhradeckém kraji 448 obcí , z toho se statutem města 48?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Ke dni 1.1.2016 žilo v Královéhradeckém kraji 551 421 obyvatel, z toho 271 159 mužů a 280 262 žen?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Lanovka Mladé Buky - Pekelský vrch

Lanovka Mladé Buky - Pekelský vrch je ve vzdušné vzdálenosti 41 km od obce Dobruška?

Trojsedačková lanovka Mladé Buky - Pekelský vrch v Krkonoších je v provozu pouze v zimní lyžařské sezoně.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Zámek Litomyšl

Zámek Litomyšl je ve vzdušné vzdálenosti 48 km od obce Dobruška?

Zámek v Litomyšli je jeden z největších renesančních zámků v Česku. Zámek je vzácnou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí.

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Dobruška jsou: Novotný (106x), Novotná (102x), Štěpánová (95x), Moravec (83x), Štěpán (82x), Moravcová (79x), Nováková (74x), Petrová (73x), Novák (73x), Petr (69x), Čtvrtečková (63x), Hejzlarová (61x), Čtvrtečka (60x), Dvořáková (60x), Hejzlar (57x)?

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

Nejčastější jména ve správním obvodu Dobruška jsou: Josef (771x), Jiří (673x), Jan (623x), Jana (560x), Petr (511x), Marie (508x), Jaroslav (404x), Václav (391x), Pavel (376x), Martin (335x), Eva (327x), Tomáš (323x), Hana (309x), Lenka (269x), Miroslav (258x)?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Královéhradeckého kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 3 národní přírodní památky, 5 národních přírodních rezervací, 95 přírodních památek a 37 přírodních rezervací?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Dnes má svátek Albert a ve správním obvodu obce Dobruška se toto jméno nevyskytuje?

Reklama