Památky a zajímavosti Velké Hydčice
Ve Velkých Hydčicích najdeme zříceninu hradu Prácheň, kostel sv. Klimenta, kapličku sv. jana Nepomuckého a Brejchovský vodní mlýn.
Hrad Prácheň, zřícenina
Se souhlasem krále Jana Lucemburského (r. 1315) vystavěl v první čtvrtině 14. století Bavor III. ze Strakonic tento hrad na Akropoli v té době již zaniklého přemyslovského hradiště. Sousední kostelík Svatého Klimenta stojí patrně na místě původní slovanské svatyně. V průběhu 15. století byl hrad v držení pánů z Hradce a Kocovských z Kocova, kteří však přesídlili do nedalekých Horažďovic, takže hrad začal pustnout. Koncem 15. století přešel do vlastnictví Půty Švihovského z Rýzemburku (jehož skvostný náhrobek můžeme vidět v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Horažďovicích), který hrad přestavěl. V roce 1558 je však již uváděn jako pustý. Do jeho trosek byla vestavěna drobná poustevní kaple, z níž se zachovaly pouze obvodové zdi.
Hrad je trojdílné dispozice, přičemž z první části se dochovaly pouze zbytky valového opevnění. Tato část plnila patrně pouze obrannou funkci. Nejdůležitější střední část zaujala vrchol protáhlého kopce na úctyhodné ploše 102 x 34 metrů. V jejím čele stála okrouhlá útočištná věž, k níž se přikládala vstupní brána. Dlouhé, úzké nádvoří obklopovala na severní i jižní straně palácová křídla, u nichž je dodnes poznat vnitřní členění.
Vnější část jižního křídla zpevňovaly flankovací věže, střídavě čtvercového a půlkruhového tvaru, rozmístěné v pravidelných intervalech. Podle schématu lze předpokládat, že na západním nároží stála (nebo měla stát) pátá věž, zřejmě opět čtvercového půdorysu. Celkově ovšem nelze vyloučit, že celý systém flankovacích věží je mladšího data.
Třetí část hradu se rozkládala na níže položené plošině, na jejíž východním konci stojí mohutný blok zdiva, patrně pozůstatek další věže neznámého účelu a půdorysu. Kromě zachovalé obvodové hradby na severní straně se z této části dispozice mnoho nezachovalo. Obsahovala patrně lehčí konstrukce hospodářských a provozních stavení.
