Obecní znak
Základní informace
Kraj:Ústecký
Okres:Litoměřice
Správní obvod:Litoměřice
GPS souřadnice:50.538420N, 14.130546E
Nadmořská výška:136 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1219 (799 let)
Katastrální výměra:1 798 ha
Počet obyvatel:23 516
PSČ:412 01
Adresa URL:www.litomerice.cz

Historie obce Litoměřice

Počátky historie města (500 - 999)

Příhodná poloha labských teras lákala k trvalému osídlení již od mladší doby kamenné (asi 4500-3600 let př.n.l.). Stopy osídlení nalézáme především na Dómském vrchu, kolem Dlouhé a Vavřinecké ulice, mezi ulicí Michalovickou a Kamýckou a mezi Českolipskou a Žitenickou ulicí.

Ve 4.-1. stol.př.n.l. se zde usídlili Keltové, kteří byli později postupně vytlačováni Germány. V závěru období tzv. "stěhování národů" (6. stol.n.l.) přichází do Čech slovanští osadníci. Z území Litoměřic je ještě neznáme, ale je jisté, že i tuto úrodnou krajinu obsadili již záhy, o čemž svědčí nálezy z Lovosic. Na katastru Litoměřic se první slovanské osady objevují v období starohradištním, tj. v 8.století. Vzájemná izolovanost osídlených oblastí vedla postupně ke vzniku kmenů. Z tzv. zakládací listiny pražského biskupství, hlásící se k r. 973, víme, že jižně a jihovýchodně od Litoměřicka byla oblast kmene Čechů v okolí Prahy a Pšovanů na Mělnicku. Na západě, v povodí Ohře byli mocní Lučané, na severozápadě Lemuzi a na severu snad už i Děčané. K území osazenému tzv. Litoměřici náležela oblast severozápadně a severně od dnešního města, na druhém břehu Labe hustě obydlené Lovosicko a na jihu dosahovala jejich sídla snad až k Roudnici.

V průběhu 9. a 10.století se celé severozápadní Čechy postupně dostaly do svazku rodícího se raně feudálního státu, sjednocovaného důvtipem a mečem Přemyslovců. Na výrazné terase, nazývané dnes Dómský vrch, vybudovali Slované mocný, raně středověký hrad, jenž po starším hradišti "Hrádku" u Velkých Žernosek převzal úlohu strážce kraje. Přemyslovcům sloužil jako správní centrum, jedno z nejvýznamnějších v Čechách (k 31.květnu 993 je listinně doložena provincie litoměřická, a tím nepřímo i existence litoměřického přemyslovského správního sídla). Na hradišti se ve východní části předhradí nacházel i prostor vyhrazený litoměřické kapitule, založené v roce 1057, s kostelem sv.Štěpána. Stávala zde i starší sakrální stavba, kostel sv.Jiří, umístěný v severozápadní části hradiště, tedy v místech předpokládané akropole, kde sídlil přemyslovský hradský správce-kastelán. Tyto kostely byly zcela určitě nejstaršími kamennými stavbami ve městě.

Založení kapituly a gotika (1000 - 1299)

Založení kapituly s kostelem sv. Štěpána knížetem Spytihněvem II. v roce 1057 dosvědčuje tzv. Zakládací listina kapituly litoměřické, dochovaná v originále ve zdejším archivu. Prvním kapitulním proboštem byl Lanc, kterého jmenuje kronikář Kosmas v souvislosti s kandidaturou hodnosti biskupské, což dokládá jeho významné postavení. Archeologické nálezy z území Litoměřic dokládají, že okolo tohoto jádra osídlení se již v 9., ale především od 10. do 12. století vytvářela rozsáhlá sídelní aglomerace. Skládala se asi z dvaceti osídlených poloh, kde stávaly osady a velmožské dvorce (např. vsi Božka, Zásada, dvorec velmože Hroznaty Tepelského u kostela P.Marie). Ves Litoměřice je zmíněna poprvé a naposledy v roce 1228. Ovšem v tomto případě nešlo o prostou agrární ves, ale o zárodek vrcholně středověkého města.

Na počátku 13. století litoměřická sídelní aglomerace představovala významné středisko politického, kulturního a hospodářského života. Zcela logicky se proto už v r. 1234 setkáváme s doklady o vzniku města v právně institucionálním smyslu. Fakticky lze však o přeměně sídelní aglomerace v město hovořit již v l. 1219-1228. Šlo v počátcích o opevněný areál dřevěných domů kolem náměstí. Gotickou výstavbu prvých kamenných domů lze doložit až ve 2.polovině 13. století. V roce 1233 se zde usadili mniši františkáni a r. 1239 dominikáni. Typickým městským řádem bývali také tzv. křížovníci s červenou hvězdou, kteří jsou zde připomínáni k roku 1257. Město žilo z řemesla, obchodu i labské dopravy, za hradbami se na svazích Českého středohoří pěstovala vinná réva. Stávala zde i mincovna a roku 1298 byla při farním kostele zřízena škola.

Měšťané se řídili zvláštním právem, nazývaným magdeburské, či později litoměřické, což znamenalo, že odvolacím soudem nebyla Praha, ale Magdeburg. Později toto právo přijala početná řada dalších českých měst, pro něž se od 13.století odvolací stolicí stal soud litoměřických kmetů. Litoměřice tak získaly řadu výsad a privilegií a tím i větší význam, než kterékoli město v Čechách (mimo Prahu).

Lucemburkové (1300 - 1420)

Panování Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. znamenalo další rozmach města, které se po polovině 14.stol. rozrostlo směrem k severu a východu. Důkladné opevnění chránilo jeho bohatství, pramenící zejména z monopolního postavení v dálkovém obchodě, neboť veškeré lodi a povozy zde musely vyložit své zboží a umožnit litoměřickým přednostní koupi. Pro rozvoj města mělo značný význam i tzv. mílové právo, potvrzené panovníkem roku 1325, které zajišťovalo monopol na řemeslnou výrobu v okruhu jedné české míle tj. zhruba 11 km kolem města. 7. května 1359 daroval český král Karel IV. litoměřickým měšťanům vrch Radobýl a okolní pozemky na zřízení vinohradů s tím, že každý desátý sud vína známého jako "litoměřické", bude odevzdán do "králova domu". Ve městě se vařilo i pivo, které však proslulo svou špatnou kvalitou, což se odrazilo i ve světské poezii, viz. část básně Podkoní a žák: "Jediť kyselo as húby zapíjejíc litoměřickým pivem, jež vždy smrdí bahnem a dýmem,...". V této době město stále ještě ovládal německý patriciát. Jádrem obyvatelstva byla střední měšťanská vrstva, skládající se z nezávislých řemeslnických mistrů

Husitství (1419 - 1435)

Přelom v dějinách Litoměřic přinesla husitská revoluce. Myšlenky a idee husitství v této oblasti hlásal především zeman Zikmund Řepanský, jemuž patřily Třebívlice. Kázal zde i Husův předchůdce, Konrád Waldhauser, který působil v děkanském kostele Všech svatých (zemřel v Praze 8. prosince 1369). Pronikání husitských myšlenek usnadnilo i to, že zdejším kapitulním proboštem (nejvyšší církevní úřad) byl Zdislav ze Zvířetic, Husův přítel a zastánce reformních myšlenek, kterého kostnický koncil počítal též mezi přední kacíře. Katolická reakce však byla v Litoměřicích silná. Na vánoce r. 1419 došlo k rozsáhlému zatýkání přívrženců kalicha. Bylo uvězněno ve věži u Michalské brány 24 měšťanských synků a 30. května následujícího roku byli popraveni utopením v Labi. Na probošství byl podniknut útok a sám probošt se zachránil jen včasným útěkem. Hrozba obležení města Janem Žižkou z Trocnova roku 1421, jehož útok však byl odražen, vedla k tomu, že se 29. května 1421 Litoměřice připojily k pražskému svazu husitských měst. Žižka poté dal vybudovat vlastní hrad nad Třebušínem, nazvaný Kalich.

Ve spojení s Pražany zůstaly Litoměřice až do r. 1427, ale později se začaly přiklánět k radikálnější straně, městskému svazu Lounsko-žateckému. Spojení těchto měst a drobné šlechty z okolí představovalo značnou vojenskou sílu. Postupná radikalizace postojů Litoměřic vedla nakonec až k tomu, že zdejší oddíly bojovaly ještě roku 1434 na straně vojsk Prokopa Holého v bitvě u Lipan. Radikalismus svazu měst byl zlomen až na sjezdech stavů v Praze a Brně roku 1435.

Dlouhodobým výsledkem husitských válek bylo oslabení pozic katolické církve a vzrůst významu městského stavu. Litoměřice se staly nejvýznamnějším městem českého severu a na počátku 16.století sehrály důležitou roli v období stavovských sporů.

Patnácté a šestnácté století (1400 - 1599)

Konec patnáctého a především následující století byly dobou v níž pozdní gotiku následuje renesance. Rostlo bohatství měšťanů, kteří si nechávali stavět nové kamenné domy, dodnes tvořící pýchu města. Ke konci 15. stol. se začaly prosazovat tendence feudálního panstva, usilujícího o snížení vlivu a moci královských měst. Hrozilo, že spory se znovu nebudou řešit jen diplomaticky. Litoměřičtí proto urychleně přistoupili k opravám a modernizaci opevnění která proběhla v l. 1502-03 a 1513, kdy byly staré gotické hradby doplněny o vnější parkánovou zeď s četnými zaoblenými dělovými baštami. V letech 1508-09 byla opevněna také některá předměstí.

Cenným skvostem města se stala radnice postavená po požáru města roku 1537. O deset let později byla svědkem soudu krále Ferdinanda I. nad odbojnými stavy, který nejtíživěji dopadl na královská města. Snahy o podlomení hospodářské a politické síly měst však neznamenaly zvrat v jejich kulturním vzestupu. Litoměřické školství získalo věhlas novou latinskou kolejí, založenou se souhlasem panovníka roku 1549.

V roce 1577 se tu konala i první známá pitva v českých zemích, pročež sem zavítal r.1600 lékař evropského jména, Jan Jesenius

Bílá hora a třicetiletá válka (1620 - 1655)

Když došlo 24.května 1618 v Praze k defenestraci habsburských místodržících, připojily se k zahájenému odboji i Litoměřice a město se připravovalo na válku. Veškeré naděje však padly porážkou české armády na Bílé hoře 8.listopadu 1620, která znamenala zlom i ve vývoji města. Pro svou víru muselo město opustit na 215 nekatolických rodin, aby hledaly novou obživu v cizině. Nejznámější z exulantů byl někdejší rektor koleje, městský radní a vynikající humanistický literát a učenec Pavel Stránský. Město muselo bez náhrady vrátit konfiskovaný církevní majetek a měšťané byli násilím obraceni na katolickou víru.

Další rány městu přinesla třicetiletá válka s neustálým střídáním cizího i domácího vojska, jimž Litoměřice sloužily jako výhodná proviantní základna. Následkem války zůstalo z 264 domů v hradbách 137 obyvatelných a z 230 domů na předměstí pak pouhých 57.

Po vleklém období loupežných vpádů nepřátelských armád i pluků císařských obránců však následoval nový rozmach. Podobně jako vítězná katolická víra působila na proměnu duší nových obyvatel, proměnila i barokní estetika vnější tvář města, zejména zřízení biskupství a roku 1655 jmenování dosavadního probošta biskupem.

Baroko a klasicismus (1655 - 1799)

Po útrapách válek se poměry ve městě zlepšovaly jen pozvolna. Pomalu se doplňoval také počet obyvatelstva. To zůstávalo sice převahou stále české, ale i zde se začal projevovat charakter cizí státní moci a nových vrchností a národnostní hranice se začaly posunovat do vnitrozemí. Litoměřice se v průběhu 2. poloviny 17. a 1. poloviny 18. století začaly poněmčovat.

Důležité pro další vývoj bylo, že město zůstalo sídlem krajských úřadů. Charakter města jako střediska byl dále posílen vznikem biskupství na Dómském vrchu. Potřeby duchovního života působily blahodárně i na uměleckou tvorbu, která se projevila především v barokních stavebních dílech přicházejících italských řemeslníků (G. a O.Broggio). Objevují se i osobnosti s podnikavým duchem pomáhající urychlit vzestup města i po stránce hospodářské. Patří sem především vaření piva, jehož kvalita byla ve středověku tak satiricky znectěna. Připojilo se tak k tradici kvality zdejšího vína a stalo se základem blahobytu města v jeho barokní éře.

Nové války, které o své dědictví musela svádět císařovna Marie Terezie, a jež do města přivedly jako nevítané hosty francouzské, saské a zejména pruské vojáky s jejich králem Fridrichem II., učinily konec období barokního rozkvětu. Nové cítění a s ním i nové myšlení, upínající se již nikoliv k Bohu, ale nalézající jej spíše v lidském rozumu, vyjadřovala vojácká střízlivost pevnostní a kasárenské architektury. Výstavba sousedního Terezína dodávala naději na odčinění utrpěných porážek. Proměny doznal i vkus měšťanských stavebníků v Litoměřicích, kde se na dlouhou dobu též ujal vlády střízlivý klasicismus.

Devatenácté století (1800 - 1899)

Začátkem 19. století se zvolna začíná měnit celé město, kterému přestal postačovat těsný krunýř středověkých hradeb. Byly zbourány městské brány (Mostecká r. 1831, Nová r. 1839, Michalská r. 1839, Dlouhá r. 1863) a části hradeb (u konce Lidické ulice). Nová doba se ohlašovala i politickými událostmi a v revolučním roce 1848 zasáhla i Litoměřice vlna politické aktivity. Její projevy byly však do značné míry ovlivněny tehdejší národnostní a sociální strukturou města.

Na počátku 2. poloviny 19.  století zůstávaly Litoměřice nevelkým městem, které mělo i s předměstskými čtvrtěmi - Dubinou, Voldánou, Zásadou, Rybáři, Novým městem a Mlýnským, Mariánským i Štěpánským předměstím asi 700 domů a o málo více než 6000 obyvatel. Jeho význam, jako jednoho z center státní správy dokonce poklesl, když byl r. 1868 definitivně zrušen zdejší krajský úřad. Zůstal zde však krajský soud, pro nějž byla v letech 1852-53 opravena arch. Josefem Krannerem Stará radnice.

Ve městě se též začala projevovat průmyslová revoluce a to nejdříve v potravinářském průmyslu. Bývalý městský mlýn na Střeleckém ostrově se záhy stal jedním z největších podniků svého druhu v zemi. Nebylo však opomenuto ani pivovarnictví. V roce 1857 byla v Litoměřicích založena akciová společnost a vznikl tzv. Labskozámecký pivovar (dnešní Mrazírny).

Měnila se i doprava. Byl zahájen provoz železnice Praha-Drážďany (přes Lovosice). Do města se železnice dostala v r.1874, kdy začal provoz tzv. severozápadní dráhy. V letech 1858-59 proběhla přestavba mostu přes Labe, kdy jeho střední dřevěnou část nahradila železná konstrukce. V roce 1872 bylo zavedeno i plynové osvětlení ulic.

Litoměřice nadále zůstávaly významným kulturním centrem, kde důležitou roli mělo divadlo a čilý hudební život. Roku 1874 bylo založeno Muzeum průmyslového spolku a v r. 1885 i Diecézní muzeum, spjaté se jménem uměleckého historika a kněze Vinzenze Luksche.

Přestože se zde nerozvíjel průmysl, město se již od poloviny století začalo rozšiřovat hlavně severním a západním směrem. Jedním z podnětů této rozsáhlé výstavby bylo budování tzv. Severočeské transverzální dráhy v letech 1897-1900 (Lovosice-Litoměřice-Česká Lípa-Liberec). Mezi historickým jádrem a novým nádražím vznikly postupně celé nové ulice s činžovními domy a vilová čtvrť. V nové výstavbě se začaly výrazněji projevovat vlivy secesní architektury.

Dvacáté století (1900 - 1946)

Zasáhla-li Litoměřice průmyslová velkovýroba jen velice mírně a tak je ušetřila před těžkými sociálními srážkami, přinášela poloha města na jazykově česko - německé hranici konflikty národnostní. V této době se Litoměřice stávaly do značné míry vojenským městem. V roce 1908 sem byla přemístěna z východočeského Josefova dvě významná velitelství, která ovládala celou severní a východní část Čech. Ke konci 1. světové války zesílily snahy německých nacionalistů o odtržení od vnitrozemí a vyhlášení tzv. Provincie Deutschböhmen. Vládu nad městem však za pomoci jedné setniny terezínské posádky převzal 11. prosince 1918 litoměřický Národní výbor.

Vznik samostatného státu znamenal pro zdejší české obyvatelstvo konec národnostního útlaku. Došlo především k velkému rozvoji školství. Již v roce 1919 vznikla česká měšťanská škola a gymnázium. Výstavba města pokračovala budováním vilových a činžovních domů hlavně v jeho severní a západní části. Litoměřice i nadále zůstaly sídlem řady státních úřadů (okresní a finanční úřad, krajský i okresní soud aj.), a důležitým vojenským městem (mj. velitelství 3.pěší divize s velitelem gen. Aloisem Eliášem, později popraveným nacisty).

V průběhu 30. let, vyznačujících se hospodářskou krizí, došlo k rozvoji německých šovinistických organizací a politických stran, mezi nimiž získalo vedoucí postavení Henleinovo hnutí. Jejich rozsáhlé demonstrace podporující Hitlerovu propagandu postihly i Litoměřice. Konec měsíce září a počátek října 1938 znamenal pro celou zemi začátek nejtemnějšího období jejích dějin. Stálý tlak nacistického Německa vyvrcholil 29. září mnichovským diktátem, který znamenal kapitulaci a postupné obsazení pohraničních území, kam byly zařazeny i Litoměřice. V době mezi 1. a 9.říjnem došlo k hromadné evakuaci státních složek a více než 5000 obyvatel města české národnosti. V pondělí 10.října vstoupily do Litoměřic nacistické jednotky (76. pěší pluk Wehrmachtu) a svou činnost zahájilo i gestapo. Nová hranice byla vytyčena na terezínské křižovatce.

Prakticky od počátku války se projevoval pasivní odpor místních obyvatel proti hitlerovskému režimu. Rok před koncem války začali nacisté budovat na svazích vrchu Bídnice podzemní továrnu zvanou Richard, kam chtěli přemístit válečnou výrobu. U továrny byla zřízena i pobočka koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Velké množství válečných zajatců pracovalo i v samotném městě, především v koželužně a v továrně na letecké vrtule firmy Albis, která byla v roce 1942 zřízena v prostorách zrušeného Labskozámeckého pivovaru (Mrazírny).

V březnu 1945 byly Litoměřice zařazeny do tzv. obranného pásma Praha. Čeští odbojáři utvořili 27.dubna v žitenickém zámku revoluční národní výbor a 8.května přešli do Litoměřic, kde zahájili jednání s velitelem nacistické posádky o kapitulaci. Přesto došlo ke krvavým přestřelkám. Nacisté město opustili po půlnoci z 8. na 9.května. Sovětské jednotky pod vedením plukovníka Komarova, pověřeným zajištěním města, dorazily teprve 10.května ráno. Prvním velitelem města byl ustanoven gardový major F.N.Ševludčenko.

Již 3.-5. června se konal zápis do českých škol, na podzim zahájilo činnost divadlo a byly přejmenovávány ulice. Byly také zahájeny přípravy k odsunu Němců, jejichž první transport byl vypraven 11. června. Odsun byl dokončen 29.10.1946. Město bylo znovuosidlováno českým obyvatelstvem přicházejícím hlavně z Poohří.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Litoměřice

Počasí meteostanice Velké Žernoseky

Vzdálenost meteostanice od obce Litoměřice: 5 km

Poslední data: 21.9.2018 23:02

Umístění: 170 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Velké Žernoseky

Teplota
13,6
°C
Zdánlivá teplota
12,4
°C
Rosný bod
10,5
°C
Vlhkost
81,8
%
Denní srážky
5,1
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1014,6
hPa
Směr větru
SZ
Rychlost větru
1,8
m/s
Nárazový vítr
1,8
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Velké Žernoseky

Dnes
11/26
°C
Zítra
10/16
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Litoměřice se také nachází

Babiny I

Babiny I

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Bílinka

Bílinka

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Bohušovice nad Ohří

Bohušovice nad Ohří

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (J)
Počet obyvatel: 2 483

/
Brňany

Brňany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (J)
Počet obyvatel: 413

/
Brozany nad Ohří

Brozany nad Ohří

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 1 315

/
Býčkovice

Býčkovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 298

/
Čeřeniště

Čeřeniště

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
České Kopisty

České Kopisty

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Chotiměř

Chotiměř

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 285

/
Chudoslavice

Chudoslavice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 160

/
Chvalov

Chvalov

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Církvice

Církvice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Čížkovice

Čížkovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 413

/
Dobkovičky

Dobkovičky

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Doksany

Doksany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 390

/
Dolánky nad Ohří

Dolánky nad Ohří

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 272

/
Dolní Nezly

Dolní Nezly

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Dolní Řepčice

Dolní Řepčice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Dolní Zálezly

Dolní Zálezly

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 574

/
Encovany

Encovany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Hlinná

Hlinná

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 268

/
Horní Nezly

Horní Nezly

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Horní Řepčice

Horní Řepčice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 96

/
Hrdly

Hrdly

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Kamýk

Kamýk

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 158

/
Keblice

Keblice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 381

/
Kotelice

Kotelice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Křešice

Křešice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 1 391

/
Kundratice

Kundratice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Lbín

Lbín

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Lhotka nad Labem

Lhotka nad Labem

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 320

/
Libochovany

Libochovany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 587

/
Libotenice

Libotenice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 436

/ / /
Lovosice

Lovosice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 8 638

/
Lukavec

Lukavec

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 356

/
Malé Žernoseky

Malé Žernoseky

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 709

/
Malíč

Malíč

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 184

/
Maškovice

Maškovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Michalovice

Michalovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 152

/
Miřejovice

Miřejovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 2 km (SZ)
Počet obyvatel: 213

/
Mladé

Mladé

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Mlékojedy

Mlékojedy

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 224

/
Myštice

Myštice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Němčí

Němčí

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Nová Vesnička

Nová Vesnička

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Nové Kopisty

Nové Kopisty

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 4 km (J)

/
Nučnice

Nučnice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Nučničky

Nučničky

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Okna

Okna

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Oleško

Oleško

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 96

/
Oparno

Oparno

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Píšťany

Píšťany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 200

/
Ploskovice

Ploskovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 446

/
Počaply

Počaply

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Podviní

Podviní

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Pohořany

Pohořany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Pohoří

Pohoří

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Pokratice

Pokratice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 1 km (S)

/
Prackovice nad Labem

Prackovice nad Labem

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 625

/
Předměstí

Předměstí

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 0 km (V)

/
Proboštov

Proboštov

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Radostice

Radostice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Řepčice

Řepčice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Řepnice

Řepnice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Řetouň

Řetouň

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Režný Újezd

Režný Újezd

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Rochov

Rochov

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 111

/
Rýdeč

Rýdeč

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Sebuzín

Sebuzín

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Sedlec

Sedlec

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Siřejovice

Siřejovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 272

/
Skalice

Skalice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Soběnice

Soběnice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Staňkovice

Staňkovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 38

/
Starý Mlýnec

Starý Mlýnec

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Sulejovice

Sulejovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)
Počet obyvatel: 674

/
Tašov

Tašov

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 134

/
Těchobuzice

Těchobuzice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Terezín

Terezín

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 2 874

/
Tlučeň

Tlučeň

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)

/
Travčice

Travčice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (JV)
Počet obyvatel: 608

/
Třeboutice

Třeboutice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Třebušín

Třebušín

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 549

/
Třebutičky

Třebutičky

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Trnovany

Trnovany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 387

/
Vchynice

Vchynice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 304

/
Velké Žernoseky

Velké Žernoseky

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 488

/
Velký Újezd

Velký Újezd

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Vinné

Vinné

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Vrbičany

Vrbičany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 315

/
Za nemocnicí

Za nemocnicí

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 1 km (V)

/
Zahořany

Zahořany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Žalhostice

Žalhostice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 509

/
Želechovice

Želechovice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Žitenice

Žitenice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 3 km (SV)
Počet obyvatel: 1 549

Hrad Litoměřice

Hrad Litoměřice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 0 km (J)

/ / /
Zámek Vrbičany

Zámek Vrbičany

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Rozhledna Hořidla

Rozhledna Hořidla

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Rozhledna Radejčín

Rozhledna Radejčín

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/ /
Rozhledna Na Horách

Rozhledna Na Horách

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 11 km (JV)

/ / / /
Skanzen Zubrnice

Skanzen Zubrnice

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 14 km (SV)

/ /
Rozhledna Větruše

Rozhledna Větruše

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 14 km (SZ)

/ / / /
Hrad Úštěk

Hrad Úštěk

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 16 km (V)

/ /
Víťova rozhledna

Víťova rozhledna

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 16 km (SV)

/ / / / /
Jezero Milada

Jezero Milada

Kraj: Ústecký
Vzdálenost: 18 km (SZ)

/

Reklama
Víte že?

Nejčastější jména ve správním obvodu Litoměřice jsou: Jiří (1 949x), Petr (1 677x), Jan (1 591x), Jana (1 537x), Jaroslav (1 299x), Josef (1 279x), Marie (1 240x), Pavel (1 129x), Martin (1 045x), Tomáš (1 029x), Václav (998x), Miroslav (930x), Eva (886x), Hana (876x), Milan (749x)?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Praha

Nejbližší obec nad 100 000 obyvatel je Praha s 1 128 876 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 56 km?

Praha je hlavní a zároveň největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj není jeho součástí.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Na portále Místopisy.cz jsou dohledatelné všechny podobce, osady a městské části, spadající pod dané města a obce?

ZOO Ústí nad Labem

ZOO Ústí nad Labem je ve vzdušné vzdálenosti 15 km od obce Litoměřice?

ZOO Ústí nad Labem je umístěno na svahu Mariánské skály východně od centra města a celkem je zde chováno přes 200 druhů zvířat, včetně vzácných například orangutan boromejský, levhart mandžuský, osel somálský, nosorožec tuponosý nebo jelen bělohubý.

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 86 dřevěných kostelů a kaplí celé České republiky?

Ke dni 31.12.2016 žilo v Ústeckém kraji 821 377 obyvatel, z toho 407 372 mužů a 414 005 žen?

Nejvyšším bodem v Ústeckém kraji je vrchol Macecha (1 113 m n.m.) v Krušných horách, nejnižším bodem je hladina Labe u Hřenska (115 m n.m.).

Lanovka Krupka - Komáří Vížka

Lanovka Krupka - Komáří Vížka je ve vzdušné vzdálenosti 25 km od obce Litoměřice?

Dvousedačková lanovka s celoročním provozem vás dopraví z centra města Krupky na vrchol Komáří vížky (808 m), kde se v blízkosti stanice nachází Horský hotel Komáří vížka s vyhlídkovou restaurací.

Druhy pozemků - statistika

Ke dni 31.12.2017 bylo v Ústeckém kraji evidováno 6 007 ha chmelnic, 400 ha vinic, 5 839 ha ovocných sadů, 163 355 ha lesních pozemků a 10 406 ha vodních ploch?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Ústeckého kraje evidováno: 1 národní park, 4 CHKO, 13 národních přírodních památek, 12 národních přírodních rezervací, 92 přírodních památek a 56 přírodních rezervací?

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Pískovna Dobříň - přírodní koupaliště

Pískovna Dobříň - přírodní koupaliště je ve vzdušné vzdálenosti 17 km od obce Litoměřice?

Zatopená pískovna Dobříň nabízí výborné přírodní koupání nedaleko Roudnice nad Labem. Pláže jsou travnato-písčité.

Název obce Litoměřice se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Ke dni 31.12.2016 bylo v Ústeckém kraji 354 obcí, z toho se statutem města 59?

Botanická zahrada Teplice

Botanická zahrada Teplice je ve vzdušné vzdálenosti 23 km od obce Litoměřice?

Botanická zahrada Teplice je příspěvková organizace Magistrátu statutárního města Teplice v Šanově, v ulici Josefa Suka 1388/18. Z celkové rozlohy asi 2 ha je zhruba polovina věnována venkovní expozici,

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 268 zámků, hradů a zřícenin celé České republiky?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Litoměřice snížil o 272?

Na portále Místopisy.cz jsou komplexní informace o všech městech a obcích ČR, kterých je v současnosti celkem 6 258?

Dnes má svátek Matouš a ve správním obvodu obce Litoměřice se toto jméno vyskytuje přibližně 23x?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Litoměřice jsou: Novák (316x), Nováková (310x), Černá (225x), Černý (196x), Svobodová (191x), Novotný (186x), Novotná (182x), Svoboda (180x), Dvořák (142x), Dvořáková (132x), Veselá (130x), Veselý (126x), Pokorná (97x), Hájková (94x), Hájek (93x)?

Dřevěný chrám sv. mučedníka Valentina v Mostě

Dřevěný chrám sv. mučedníka Valentina v Mostě je ve vzdušné vzdálenosti 34 km od obce Litoměřice?

Záměr rumunské pravoslavné církve vybudovat kostel v Mostě podpořila tamní vláda i prezident.

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Reklama