Historie obce Ježovy
Ves Ježovy se vyskytuje v pramenech poprvé v r. 1251 a jejím držitelem byl tehdy Bohuslav z Ježova, z rodu Drslaviců, dvořan markrabího Přemysla na Netolicích. Pak zprávy o Ježovech mizí a teprve ve 20. letech 14. století se objevuje Jindřich z Ježova. V druhé polovině tohoto století byla ves rozdělena mezi několik majitelů, ke konci století se vyskytuje Suda z Ježova a r. 1425 poslední držitel statku z tohoto rodu Otík z Ježova. Od té doby až do konce 15. století zde hospodařili vladykové z Lub u Klatov, kteří se po získání statku psali Ježovští z Lub. Po smrti Petra Ježovského, který zemřel kolem r. 1496 bez dědiců, se na Ježovech usadili Nebílovští z Drahobuze, neboť v r. 1518 je jako jeho majitel uváděn Mikuláš Nebílovský. Tehdy se poprvé výslovně uvádí stará tvrz.
Nový majitel Ježov Mikuláš Nebílovský z Drahobuze, nebo jeho syn Adam si v první čtvrtině 16. století postavili pod starou tvrzí v rovinaté louce v blízkostí potoka novou rozlehlou tvrz, která byla obehnána vodním příkopem. Staré sídlo, které stávalo na malém, uměle vytvořeném návrší nad dnešním zámkem, postupně beze stopy zaniklo. Nová tvrz byla větší kamenná stavba krytá prejzy, která se poprvé připomíná v r. 1592. První Nebílovští byli dobrými hospodáři a ježovský statek rozšířili, takže ke konci 16. století k němu patřily tvrz, dvůr a ves Ježovy, vsi Trnčí, Slatina, Lučice, tvrz a ves Černíkov. Na počátku 17. století držel Ježovy Jan Kryštof Račín z Račína, který je v r. 1615 prodal Jindřichovi Černínovi z Chudenic na Švihově. Při dělení jeho pozůstalosti v r. 1640 se o tvrzi píše, že je "od kamene dobře vystavěná a cihlami přikrytá se všemi a všelijakými pokoji". Během této doby byla zřejmě tvrz upravena v moderním renesančním duchu.
R. 1663 zdědil ježovský statek jeho potomek Jan Heřman Černín, který tvrz přestavěl v raně barokní zámek. Dcery Jana Heřmana Černína musely v r. 1738 prodat zadlužený statek hraběti Ferdinandu Františkovi Morzinovi, který jej připojil ke svému merklínskému statku, k němuž patřil až do r. 1945. Nový majitel přestavěl ježovský zámek v pozdně barokním slohu. I tato barokní přestavba, která se soustředila především na fasády je poznamenána rustikálním tónem, z něhož je patrné, že ji provedl některý z místních zedníků. Objekt se stal obydlím správce a dvorské čeledi.
