Historie obce Statenice
Okolí vesnice, jak lze soudit z četných prehistorických nálezů, bylo již v nejdávnějším pravěku zalidněno. Ostrohy vltavského údolí, rovněž stráně a výšiny při údolích potoků ústících do Vltavy vykazují stopy pravěkého života. Prehistorická naleziště v Podbabě a na Řivnáči, řadové hroby v údolí Únětic, Noutonic a Čičovic, nálezy na Levém Hradci, v Šárce, Vokovicích, Řeporyjích a Modřanech dávají neklamné znaky pravěkého osídlení a jsou mnohdy totožná s pozdějšími historickými sídly. Obyvatelstvo sídliště na ostrohu Řivnáči u Levého Hradce je považováno za nejstarší v Čechách.
Původ názvu obce je vykládán různě. Někdy se odvozuje od jména stařešinova rodu, který se na daném místě usadil. Je ale možné, že název vsi vznikl z názvu potoka a ten se vyvinul z mlynářského termínu stativa, což jsou svislé trámy po stranách žlabu, jímž protéká voda.
Název osady Černý Vůl je mladší než Statenice. Pravděpodobně pochází od jména hostince U Černého Vola. Mezi místními lidmi se vypráví pověst o tom, jak za vlády sv. Václava odváděli Čechové povinnou daň Východofranské říši, 100 volů a 500 hřiven stříbra. Dobytek byl hnán po dávné cestě Via Magna vedoucí z Prahy okolo Únětic na sever do Saska. Z Prahy to bylo do Černého Vola 1 den pěší chůze. Honci, když se již dříve přesvědčili, že Sasové dobytek nepřepočítávají, tak jednoho vola porazili načerno a ve zdejší krčmě snědli. Od té doby se hostinec nazývá U Černého Vola a od něj převzala pojmenování i později vzniklá osada.
První písemná zmínka o vsi Statenicích pochází z roku 1227, kdy se připomíná ve výčtu majetku potvrzeného králem Přemyslem Otakarem I. klášteru svatojiřskému na Pražském hradě. Vzhledem k popřednímu postavení vsi ve zmíněné listině lze spekulovat, že Statenice náležely klášteru již od jeho založení v roce 973.
