Historie obce Česká Třebová
Počátky souvislejšího osídlení, které dalo posléze vzniknout městu, jsou nejasné. Nejstarší osídlení v této lokalitě se nacházelo na pravém břehu říčky Třebovky, což přesvědčivě dokládá dochovaná románská rotunda svaté Kateřiny z 1. poloviny 13. století. Další sídelní vývoj souvisel s německou kolonizací ve 13. století. Kolonizační zásahy také odráží vlastní název města, o němž máme první zmínku z období let 1278–1281. Jméno Třebová je totiž odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les.
Ještě dlouho po svém založení byla Česká Třebová malým městečkem. Po husitských válkách se postupně dostává do majetku několika šlechtických rodů. Od roku 1544 byla v držení Bohdaneckých z Hodkova. Toto období je zároveň dobou rozkvětu panství. Petr Bohdanecký z Hodkova totiž podporoval zejména textilní řemesla, navíc roku 1547 nechává na českotřebovském náměstí postavit renesanční radnici.
V letech 1636 a 1745 byla Česká Třebová postižena velkými požáry, kterým vždy padlo za oběť celé město. Až do poloviny 19. století zůstává malým poddanským městečkem s převážně neprogresivním hospodářstvím.
Radikální změnu přineslo zprovoznění železniční trati z Olomouce do Prahy v roce 1845 a z Brna do České Třebové roku 1849. Tak se z malého města stala důležitá železniční křižovatka.
