Historie obce Hlinka
První písemná zmínka o obci Hlinka, německy Glemkau, je z roku 1267. Tehdy se nazývala Glynik. Pramen z roku 1389 již uvádí název Hlinka. Obec dostala svůj název v souvislosti s místní těžbou hlíny. Hlinka byla součástí osoblažského panství olomouckých biskupů. Tvrz, která zde stála, je poprvé zmíněna v manských deskách olomouckého biskupství v roce 1512. Naposledy je uvedena v odhadech statku Hlinka z let 1593 - 1594, kdy byla se zahradami a štěpnicemi oceněna na 500 zlatých. Za tuto cenu ji také i se statkem prodal Hynek starší Bruntálský z Vrbna Janu staršímu Sedlnickému z Choltic, který ji začlenil do panství Dívčí Hrad. Tím ztratila tvrz původní význam jako sídlo biskupských manů a zanikla. Další osudy Hlinky úzce souvisely s osudy Dívčího Hradu: v roce 1622 bylo celé panství zkonfiskováno tehdejšímu majiteli Karlu Kryštofovi Sedlnickému z Choltic za jeho účast ve stavovském povstání a bylo darováno Řádu německých rytířů. V roce 1768 získal panství i s Hlinkou Řád maltézských rytířů, který jej vlastnil i po roce 1918.
V roce 1850 se stala Hlinka součástí okresu Krnov, v roce 1960 byla začleněna do okresu bruntálského.
Hlinka byla čistě zemědělskou obcí. Od roku 1880 byla v obci škola, od roku 1900 oddělení finanční stráže. V roce 1925 zde začal fungovat celní úřad. Podle sčítání lidu zde žilo v roce 1930 435 obyvatel, z toho 18 české národnosti.Z katastrální mapy obce z r. 1944 lze vyčíst , že jestě za války byla původní urbanistická struktura dobře dochována: podél silnice procházejí středem obce ve směru východ - západ byly o obou stranách rovnoměrně seřazeny zemědělské usedlosti s obytnými budovami kolmo štítem do ulice a se stodolami podél záhumení cesty. Velkostatek se stájemi a hospodářskými budovami byl v jihovýchodním okraji zastavěného území. Menší statek byl v Rylovce uprostřed polí asi 1 km východně od okraje obce. Také dvůr Nové Vrbno jestě existoval.
Dnes je většina původních zemědělských usedlostí - severně od silnice probíhající obcí zaniká. Ztratily se i domky podél potoka a na západním i východním okraji obce, kde zato vyrostly dvě farmy živočišné výroby bývalého státního statku.
Část severní záhumenní cesty je doplněna a obestavěna novějšími řádovými domky "bytovkami". Další dva bytové domy a ubytovna jsou v centru obce oproti kostelu. Zde je soustředěná občanská vybavenost. Budova Obecního úřadu, mateřská škola naproti kulturní dům a hostinec. Jen prodejna smíšeného zboží je vestavěna v jedné z "bytovek" na severním okraji zastavěného území.
Poválečný vývoj zasáhl do podoby obce nepříznivě. Původní domovní fond zanikl nebo zůstal zanedbán, nové bytové domy se svým měřítkem a vzhledem do venkovského prostředí nehodí. Zástavba obce působí někde neuspořádaně a chaoticky, malé usedlosti, které si doposud zachovaly původní historický vzhled jsou dnes čato ve špatném stavu.
Z původní zástavby "Rylovky" zůstal už jen jediný objekt, ostatní zanikly.
