Historie obce Řídeč
Poprvé se připomíná obec Řídeč v listině z roku 1295 a to původním českým jménem "Rzicz" - Říč. Před 800 lety zde šuměly hluboké lesy, táhnoucí se odtud přes Jeseníky na hranici Moravy. U nás končil tenkrát svět českých rolníků z Mladějovic, jež se již připomínají roku 1131. Touha po orné půdě nutila však rolníky, aby šli blíž k horám.
V 13. století rozšiřuje se panství mladějovské o pět osad: Malá Strana, Komárov, Řídeč, Krakořice a Dubčov. (Osada Malá Strana splynula s Mladějovicemi, osada Dubčov zanikla ve válkách na rozhraní 14. a 15. století, případně v 15. století za uherských válek.) Jsou to nové osady v podhůří Jeseníků, Dubčov je na úbočí. Vznikají v době, kdy se velmi rozmohl hlad po drahých kovech. Těch bylo u nás poskrovnu, ale při hledání zlata a stříbra byla nalezena v kopcích železná ruda. Řídeč tedy vděčí za svůj vznik nejen rolníkům, ale i horníkům, kteří zde našli novou obživu.
Nová obec má vhodné hospodářské podmínky a rozvíjí utěšeně svůj život. Jen pozdější války a nemoci ji později ohrožují. Krutá rána přichází v letech 1556 - 1558, kdy řádila mezi obyvatelstvem prudká morová epidemie. Brzy potom přechází zbídačelé panství šternberské (patřila k němu i Řídeč) na vévodu Münsterberského. Ten poznává, že české obyvatelstvo nestačí doplňovati mezery mezi obyvatelstvem a povolává na panstaví osadníky ze svých statků ve Slezsku. Do Řídeče přicházejí první Němci, třeba jen jednotlivě. Později přichází třicetiletá válka, jež se stala osudnou pro českou Řídeč. Několikrát se přehnala válečná litice krajem a vyhladila mnoho lidí. Někteří obyvatelé musí také odejít z kraje, protože se nechtějí zříci evangelické víry. Přichází nová a cizí šlechta, ponejvíce německá a noví němečtí rolníci. Pohraničí se poněmčuje. Od konce 17. století převládá v Řídeči národnost německá. Na tuto dobu má Řídeč památku. Je jí česká kniha sirotčí s nápisem "Registra wsi Rzicze, 1564".
Tento zajímavý dokument potvrzuje doby, kdy se poněmčila Řídeč. Do sirotčích register, jež byly vedeny na panství, byla zapisována pozůstalost po zemřelém hospodáři. V "Registrech wsi Rzicze" se obráží na 195 listech smutný osud českých statečků po třicetileté válce. V knize přibývá německých jmen, jak se do obce stěhovali Němci z chráněnějších krajů. Několik posledních listů této knihy je již psáno německy, a to až k roku 1670, kdy kniha končí.
Poněmčení Řídeče bylo zrychleno a dokončeno otevřením německé školy v obci, a to roku 1791. Opětné navrácení Řídeče českému životu nastalo v roce 1945 po vítězství Spojenců nad Němci. V té době byla Řídeč úplně německá až na jednoho Čecha (Alexandr Bajer), který se do obce přiženil v roce 1936. Česky rozených lidí však bylo v Řídeči víc, bylo to zejména manželky ve smíšených manželstvích. V Řídeči zůstaly místní názvy polních tratí. Přečkaly více než dvousetletou dobu německého osídlení. Již německý název obce "Rietsch" je jen zkomoleninou původního slovanského "Rzicz".
