Obecní znak
Základní informace
Kraj:Olomoucký
Okres:Přerov
Správní obvod:Hranice
GPS souřadnice:49.609338N, 17.738908E
Nadmořská výška:338 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1412 (612 let)
Katastrální výměra:1 482 ha
Počet obyvatel:891
PSČ:753 63
Adresa URL:www.striteznl.cz

Historie obce Střítež nad Ludinou

Nejstarší stopy přechodného osídlení asi před 5000 lety dokumentují nálezy kamenné industrie tj. čepelí, nožíků, sekeromlatů jak v dolní části obce, tak v horní trati Hory. Vlastní plánovité založení osady "lánové obce" spadá do údobí tzv. Velké kolonizace, kdy hranický kraj byl klášterním majetkem - nejprve benediktinů v Rajhradě, později premonstrátů na Hradisku v Olomouci.

Asi v polovině 12. století (snad 1169) pověřil olomoucký kníže Fridrich benediktiny kolonizací i rozsáhlého pohraničního hvozdu, severně od trhové osady Hranic. Úkol byl svěřen mnichu Jiřímu (Jurikovi), který začal seskupovat obyvatele žijící posud v roztroušených enklávách do větších celků - osad.

Název obce Střítež má několik variant. Nejběžnější pochází od slova rákos "Třtí" (Třítěž, později Střítež). Poukazuje na vlhká místa porostlá třtím - rákosem. Nové výzkumy ale upozorňují na fakt, že obce a osady (včetně zaniklých je jich asi 30) Střítež leží většinou na místech, která nejsou charakteristická pro výskyt rákosí a kloní se k jiným verzím původu jména. Poslední verze určuje nejpravděpodobnější variantu od staročeského „střietež", původně rodu žen­ského, což je jméno místa činnosti od slovesa střieti (přítomný čas: stru, střeš, stře) v jeho významu „kácet stromy, vytvářet mýcením lesa volné prostranství".

První písemná zpráva o obci je až z r. 1412, kdy střítežský fojt je ručitelem bělotínskému fojtu (což by svědčilo o jisté zámožnosti střítežského fojta), tedy delší době osídlení vesnice. Nález užitkové keramiky na hřbitově však posouvá existenci osady o 150 let dříve do r. 1262. Podobně i starý kostelík na hřbitově stavěný z kamenů "kladených na sucho" a orientovaný východ - západ potvrzuje stáří osady.

Další slibný rozvoj obce po celkovém pokojném údobí vlády Karla IV. je již narušený husitskými bouřemi. Roku 1427 se Hranic zmocnil Jan Ctibor Tovačovský z Cimburka. Z města na venkov se šíří učení husitské. Války českouherské připomínají ve Stříteži traťové názvy "Púště" tj. pozemky, jež zbyly po opuštěných usedlostech, když se Moravskou branou přehnala vojska. V letech 1499 - 1516 zaniká severně od Hranic pod Stříteží osada Šovejdy a objevuje se nová ves Olšovec (Zpravodaj Hranice 1984: Z dějin osídlení Hranicka-J.a M.Mikulíkovi). V držení hranického panství nastala změna. Klášter Hradisko zůstal věrný českému králi Jiřímu z Poděbrad. Proto byl uherskými výpady zruinován, upadal do dluhů a byl donucen k odprodeji hranického panství zástavnímu držiteli Janu z Pernštejna r. 1499, jak je uvedeno v Zemských deskách. Tehdy se připomíná ve Stříteži fara v té době neobsazená. Doba Pernštýnů je zlatým věkem města i venkova. V Hranicích nastal rozkvět řemesel, obchodu, na venkově probíhá dosídlování, šíří se rybnikářství. Pod Stříteží byly založeny tři střítežské rybníky, které dnes již bohužel neexistují.

Z r. 1530 je první Třeboňský urbář, soupis střítežských usedlíků (rodin) i povinnostmi k vrchnosti. Ze střítežských jmen sahajících do současnosti je uváděn Václav Šatánek na č. 13 (nejstarší střítežský rod na původním statku). Druhý urbář "Kropáčů" z r. 1569 zaznamenává 48 usedlých i s fojtem. Uvádí již přesný soupis platů a různých dávek vrchnosti. Druhá polovina 16. století znamená na Hranicku stagnaci - zhoršení poddanských poměrů, zvláště za posledních majitelů tj. pověstného Žampacha a Václava Mola z Modřelic, protestanta a významného činitele ve stavovském povolání. V těchto dobách se v naší oblasti šířila jednota moravských (českých) bratří, mezi lidem oblíbena. Z německé strany přicházel protestantismus, dochází k náboženským střetům. Nepříznivě se začaly vyvíjet národnostní poměry. V období předbělohorském silně pokročilo poněmčování.

Po stavovském povstání, bitvě na Bílé hoře (r. 1620) bylo hranické panství Václavu Molovi zabaveno a uděleno kardinálu Ditrichsteinovi za věrnost císaři. Předchozí útrapy obyvatelstva, způsobené průtahy vojsk jak cizích, tak císařských a obyčejně spojené s drancováním a vydíráním zapříčinily, že ukvapená rekatolizace narazila na odpor. V Hranicích propuká několikrát "rebélie" - povstání jež končí ve městě krvavou exekucí (r. 1627). Soužení lidu je znásobeno třicetiletou válkou. Obec Střítež přímo netrpěla bojovými akcemi, ale zato častými vojenskými přesuny. Opět důkazy - náhodné nálezy pobytu švédských vojsk - "kutí" z vozu, podkovy apod. Při reorganizaci církevní správy (r. 1627) byly české obce Střítež, Jindřichov, Olšovec, Partutovice, Nýdek (Nejdek, dnes součást Bělotína) přifařeny k bělotínské faře, kde byly pro ně založeny matriky a to odděleně pro české a německé obce.

Ke znovuobnovení duchovní správy dochází ve Stříteži až v r. 1767 spolu se založením školy.

Nejdůležitější události v datech 18. a 19.století:

1751 počátek soukromého vyučování ve škole

1767 obnovení duchovní správy a založení farní školy. První direktor - učitel Jan Trnka

1771 zrušení nevolnictví Josefem II. a zmírnění roboty

1772 postavení fary v empírovém slohu

1781 katastrofální povodeň. Ve vlnách Ludiny zmizela 1/3 obce.

1786 postavení první školy na č. 87 a přiškolení Olšovce

1822 postaven a vysvěcen kostel sv.Matouše v empírovém slohu

1835 postavena škola č.104 (demolice v r.1992)

1848 zrušení roboty a dalších povinností k vrchnosti

1866 obec postihla cholera, zemřelo 33 osob

1870 začíná vlna vystěhovatelství z obce do Ameriky - stěhování do USA - Texasu zapříčinila hospodářská krize a nezaměstnanost. Střítežští rodáci v USA zvláště budovali v českých osadách školy, kostely, zakládali charitativní spolky.

1893 postavena škola č.120, založení farní knihovny, čítárna

1892 založení hasičského sboru

1893 zřízení pošty

1895 přeložení silnice

20.století:

1901 Požár posledního střítežského větrného mlýna na "Vrší"

1914 První světová válka. Povoláno na 200 mužů, 27 se nevrátilo. Dva se zúčastnili bitvy u Bachmače. V československých legiích bojovalo 6 mužů.

1919 I. obecní volby - 15 členů obecního zastupitelstva ze 3 politických stran: agrární, lidové a socialistické. Starostou byl zvolen František Jordán.č.17

1921 Založena tělovýchovné jednoty Sokol a Orel - intenzivní rozvoj osvětové činnosti

Založení občanské záložny

Zřízení četnické stanice v č.129

Provedeno 1.sčítání lidu v ČSR. V obci 893 obyvatel ve 138 obydlených domech

1924 Pořízení obecní kroniky

1927 Zahájení autobusová doprava do Hranic

1928 Pomník T.G.Masaryka a zároveň památník obětem První světové války

1931 Z částečné parcelace velkostatku hraběnky Althanové zakoupen les v Okrouhlíku

1932 Provedena elektrifikace obce.

Postaven Lidový dům (Orlovna) - současná budova kina a obecního úřadu

1937 Postavena Sokolovna

1938 Mnichovský diktát, postoupení pohraničí - Sudet. Zabrán byl i Střítež. V říjnu t.r. podaly české obce protest s podpisovými akcemi občanů pro navrácení obce do republiky. Dne 24.11. je obec Střítež ze záboru propuštěna.

1939 Vyhlášen Protektorát. Převedena měšťanská škola z Potštátu do Stříteže n. L. Údobí německé okupace je poznamenáno národnostním útiskem. Stavební i hospodářská činnost podřízena Hitlerovým válečným plánům.

1945 Ukončení 2.svět.války. Velká naděje pro soužití se Sovětským svazem.

Prvním předsedou MNV je Josef Klumpar č. 133 (KSČ)

1948 Nástup komunistů do vedení státu i obcí.

Zklamání v padesátých letech - politické, hospodářské ovládnutí Sovětským svazem, nucená kolektivizace (zakládání JZD), perzekuce a pro­následování občanů i jejich dětí pro jiné politické smýšlení, pro náboženství, za "kulactví". Kulturní činnost obce pouze "v duchu vládnoucího politického smýšlení".

1968 "Pražské jaro" - naděje na zlepšení situace a obnovení demokracie, která byla zmařena vpádem vojsk spřátelených armád pod velením Sovětského svazu. Ve Stříteži v lese "Háj" byla utábořena vojska Sovětské armády po dobu dvou měsíců.

1989 "Sametová revoluce" 17.listopadu v Praze, později po celé republice. Vznik "Občanského fóar" - ve Stříteži rovněž. Začátek opětného budování demokracie

1990 1.svobodné volby. Obecní zastupitelstvo 15 členné s 5 člennou obecní radou. Návrat k funkci starosty obce.

1994 Udělen znak obce

1995 Udělen prapor obce

1995 Dokončena stavba nové budovy základní školy

2003 Dokončena stavba vodovodu v obci

2006 Obec byla vyhlášena Vesnicí Olomouckého kraje roku 2006 a získala druhé místo v celostátním kole soutěže Vesnice roku. Starosta obce byl přijat na Pražském hradě prezidentem republiky, předsedou vládu a předsedou senátu PS Parlamentu ČR. Obec získala stříbrnou pamětní medaili 10 let českého Senátu.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Střítež nad Ludinou

Počasí meteostanice Jindřichov

Vzdálenost meteostanice od obce Střítež nad Ludinou: 4 km

Poslední data: 29.3.2024 16:50

Umístění: 444 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Jindřichov

Teplota
14,3
°C
Zdánlivá teplota
12,2
°C
Rosný bod
7,6
°C
Vlhkost
64,3
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
139,0
W/m2
Atmosférický tlak
1004,9
hPa
Směr větru
JZ
Rychlost větru
2,0
m/s
Nárazový vítr
4,1
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Jindřichov

Dnes
2/16
°C
Zítra
10/20
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Střítež nad Ludinou se také nachází

Bělotín

Bělotín

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 1 794

/
Blahutovice

Blahutovice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Boňkov

Boňkov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Boškov

Boškov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Černotín

Černotín

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 768

/
Dobešov

Dobešov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Emauzy

Emauzy

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Heltínov

Heltínov

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Hluzov

Hluzov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Hrabůvka

Hrabůvka

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 334

/
Hranice

Hranice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 17 205

/
Hranice I-Město

Hranice I-Město

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Hranice II-Lhotka

Hranice II-Lhotka

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Hranice III-Velká

Hranice III-Velká

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 5 km (J)

/ / /
Hranice V-Rybáře

Hranice V-Rybáře

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/ /
Hynčice

Hynčice

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Jindřichov

Jindřichov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 4 km (S)
Počet obyvatel: 498

/
Klokočí

Klokočí

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 260

/
Kovářov

Kovářov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Kunčice

Kunčice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Kyžlířov

Kyžlířov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Lipná

Lipná

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/ /
Loučky

Loučky

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Luboměř

Luboměř

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 403

/
Lučice

Lučice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Milenov

Milenov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (JZ)
Počet obyvatel: 418

/
Nejdek

Nejdek

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 3 km (V)

/
Odry

Odry

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 7 034

/
Olšovec

Olšovec

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 3 km (JZ)
Počet obyvatel: 510

/
Partutovice

Partutovice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 518

/
Polom

Polom

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 301

/
Potštát

Potštát

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 166

/
Radíkov

Radíkov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 5 km (Z)
Počet obyvatel: 163

/
Špičky

Špičky

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 281

/
Teplice nad Bečvou

Teplice nad Bečvou

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 419

/
Veselí

Veselí

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Vražné

Vražné

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 843


Reklama
Víte že?

Hrad Helfštýn

Hrad Helfštýn je ve vzdušné vzdálenosti 13 km od obce Střítež nad Ludinou?

Helfštýn (též Helfštejn, Helfenstein) je zřícenina jednoho z největších hradů v českých zemích, který leží asi 3 km jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou nad obcí Týn nad Bečvou.

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele v Lipné

Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele v Lipné je ve vzdušné vzdálenosti 7 km od obce Střítež nad Ludinou?

Ačkoliv je kostel v Lipné u Potštátu výtvarně nepříliš výrazný, jedná se o vzácnou historickou památku – poslední dřevěný kostel v oblasti Oderských vrchů.

Ostrava

Nejbližší obec nad 100 000 obyvatel je Ostrava s 275 766 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 44 km?

Ostrava je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy. Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou třetím největším městem republiky, a také třetím největším počtem obyvatel. Má výhodnou strategickou polohu – nachází se 10 km jižně od státní hranice s Polskem

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Veselská rozhledna u Oder

Veselská rozhledna u Oder je ve vzdušné vzdálenosti 6 km od obce Střítež nad Ludinou?

Veselská rozhledna u Oder vzniklav roce 2018 na návrší Veselí u Oder (místní část města Oder)

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové

Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové je ve vzdušné vzdálenosti 98 km od obce Střítež nad Ludinou?

Rotunda sv. Kateřiny, kterou najdeme na okraji města Česká Třebová směrem na Skuhorv, pochází zřejmě z počátku 13. století.

Název obce Střítež nad Ludinou se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejvyšším bodem v Olomouckém kraji je Praděd (1 491 m n.m.), nejnižším bodem je hladina řeky Moravy (190 m n.m.)?

Ke dni 26.3.2021 žilo v Olomouckém kraji 619 788 obyvatel, z toho 303 895 mužů a 315 893 žen?

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Přehrada Kružberk

Přehrada Kružberk je ve vzdušné vzdálenosti 26 km od obce Střítež nad Ludinou?

Gravitační přehradní nádrž na řece Moravici byla vybudovaná v letech 1948–1955. Nádrž slouží k vodárenským a energetickým účelům. Její hráz je 32,6 m vysoká a v koruně její délka dosahuje 280 m. Vodní nádrž Kružberk je dlouhá 9 km.

Ke dni 1.1.2024 žilo v obci Střítež nad Ludinou 440 mužů a 451 žen?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Reklama