Obecní znak
Základní informace
Část obce:Praha
Kraj:Hlavní město Praha
Okres:Praha hlavní město
Správní obvod:Praha
GPS souřadnice:50.087837N, 14.424132E
První pís. zmínka:rok 965 (1052 let)
Katastrální výměra:550 ha
Počet obyvatel:24 441
PSČ:115 68
Adresa URL:www.praha1.cz

Části obce Praha: Běchovice, Benice, Bohnice, Braník, Břevnov, Březiněves, Bubeneč, Čakovice, Černý Most, Chodov, Cholupice, Čimice, Ďáblice, Dejvice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Háje, Hájek u Uhříněvsi, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Holešovice, Holyně, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Hostavice, Hostivař, Hradčany, Hrdlořezy, Jinonice, Josefov, Kamýk, Karlín, Kbely, Klánovice, Kobylisy, Koloděje, Kolovraty, Komořany, Košíře, Královice, Krč, Křeslice, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Lhotka, Libeň, Liboc, Libuš, Lipany, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Malá Chuchle, Malá Strana, Malešice, Michle, Miškovice, Modřany, Motol, Nebušice, Nedvězí u Říčan, Nové Město, Nusle, Petrovice, Písnice, Pitkovice, Podolí, Praha 1, Praha 10, Praha 11, Praha 12, Praha 13, Praha 14, Praha 15, Praha 16, Praha 17, Praha 18, Praha 19, Praha 2, Praha 20, Praha 21, Praha 22, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha-Běchovice, Praha-Benice, Praha-Březiněves, Praha-Čakovice, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dolní Počernice, Praha-Dubeč, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Nedvězí u Říčan, Praha-Petrovice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řeporyje, Praha-Satalice, Praha-Šeberov, Praha-Slivenec, Praha-Štěrboholy, Praha-Suchdol, Praha-Troja, Praha-Újezd u Průhonic, Praha-Velká Chuchle, Praha-Vinoř, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín, Přední Kopanina, Prosek, Radlice, Radotín, Řeporyje, Řepy, Ruzyně, Satalice, Šeberov, Sedlec, Slivenec, Smíchov, Sobín, Staré Město, Štěrboholy, Stodůlky, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Suchdol, Točná, Třebonice, Třeboradice, Troja, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Veleslavín, Velká Chuchle, Vinohrady, Vinoř, Vokovice, Vršovice, Vyšehrad, Vysočany, Záběhlice, Zadní Kopanina, Zbraslav, Žižkov, Zličín

Historie obce Praha 1

 

Město Prahu podle pověsti založila moudrá kněžna Libuše, manželka Přemysla Oráče, zakladatele rodu, o jehož počátcích se můžeme pouze dohadovat. S naprostou přesností však víme, že se jeho vláda udržovala v naších zemích několik set let, a to až do 4. srpna 1306, kdy byl v Olomouci zavražděn poslední Přemyslovec po meči Václav III.

Pokud máme zprávy o počátcích dějin našeho hlavního města, pak pocházejí zejména z pramenů římských, franských anebo byzantských. Náš první hodnověrnější kronikář Kosmas žil až na přelomu 11. a 12. století.

Jedno z nejuznávanějších svědectví pochází z let 965 - 966, kdy navštívil Prahu jako člen poselstva cordobského chalífa-Hakama II. k císaři Otovi I. arabsko-židovský kupec Ibrahím ibn Jákúb at-Tartúši. Jeho originální svědectví se nezachovalo, existuje jen v několika mladších přepisech, je však obecně přijímáno:

„Město Frága je vystavěno z kamene a vápna..." Dále se dozvídáme, že město je střediskem rozsáhlého obchodu, kde je možné získat cín, kožešiny, koně, drůbež, sedla na koně, uzdy, štíty i otroky... Obchodují zde Rusové, Slované, muslimové, Židé... Za zboží je možné platit kovovými mincemi i jemnými plátěnými šátečky, které jako platidlo užívají zvláště Slované.

Od počátků naší historie je město Praha centrem všech událostí, které se v této zemi staly, až do naší současnosti. Jestli chce někdo vědět, kdy přesně byla založena Praha, najde odpověď v kalendáři Daniela Adama z Veleslavína (1546 - 1599). Stalo se to 2. listopadu 723 našeho letopočtu. A je-li Praha hlavním městem Čech, je nesporně hlavním městem Prahy Staré Město.

Staré Město

Území dnešního Starého Města je v některých pramenech označováno jako Mezigrady, tedy osídlení, které je možná ještě starší, než se domníváme, osídlení mimo knížecí sídlo, při řece Vltavě, mezi Pražským hradem a Vyšehradem. Lokalita dnešního Starého Města se začala utvářet využíváním přirozeného terénu podél přírodních cest Vltavy a jejích přítoků, s nimiž se začaly křížit umělé cesty lidí, jejich pěšiny, cestičky, cesty, ulice, brody a nakonec mosty.
Nejprve to byla rozptýlená zástavba, stavby hlavně ze dřeva, ojedinělé kamenné kostelíky, dvorce, osady a vesnice, až osídlení dostalo pevný tvar - městské hradby.
První pražské město - Staré Město - vzniklo spojením rozptýlené a nahodilé zástavby, spojením etnicky různorodého obyvatelstva, neboť zde existovaly společně se slovanským osídlením i cizí osady: Němci v osadě Poříč nebo Poříčí kolem kostela sv. Petra, Románi někde mezi kostely sv. Michala a sv. Linhrata a židovské osady poblíž dnešní ulice U staré školy a později kolem Staronové synagogy.

Jedinou plánovanou součástí Starého Města, což je zřetelně viditelné i na současných mapách, se stalo osídlení kolem kostela sv. Havla, tedy Havelské Město, které založil lokátor, první rychtář a mincmistr krále Václava I.(1230 - 1250) Eberhard. Současně byly vybudovány hradby, a to v ose dnešních ulic: Národní - 28. října - Na příkopě - Revoluční. Hradba Havelského Města pak v délce pěti set metrů jako podle pravítka.
Ať už bylo osídlení v těchto místech jakkoliv staré, tak staré, že počátky asi už nikdo nikdy nevypátrá, jisté je, že město začíná být městem teprve s hradbami. Byla to nejen ochrana, ale i výsada, privilegium, které uděloval jen král.

Romulus založením hradby založil Řím, město Konstantinopol začíná založením hradby, i když ve stejných místech už dávno existovala řecká osada Byzantion.
Staré Město je založeno hradbou, která se začíná stavět od řeky současně s kostelem a klášterem sv. Františka, kde se usadila někdy v roce 1234 k celoživotnímu plodnému dílu Anežka Česká, dcera Přemysla Otakara I. a sestra krále Václava I. Svatořečena byla v roce 1989.

Když stoupala voda ve Vltavě, naplnil se i hradební příkop a Staré Město se stalo odděleným ostrovem. Nikdy však nebylo izolováno. Vedla tudy hlavní komunikace od brodů u ostrova Štvanice a vstupovala do města dnešní Dlouhou třídou. Vedla tudy prastará cesta od Vyšehradu dnešní Vyšehradskou ulicí a na území Starého Města dnešní ulicí Karoliny Světlé, později se posunula do dnešní Spálené ulice, vedla tudy i dnešní Královská cesta, vlastně spíše turistická trasa z náměstí Republiky.
Nemůžeme si vymyslit důstojnější vstup do Starého Města než vstup Prašnou bránou, touto uměleckou plastikou, která by mohla být ozdobou každého města na světě. Ale je příliš veliká na stěhování, a tak pro naše štěstí i potěšení zůstává už od roku 1475.

Královská cesta začíná na hranici Nového a Starého Města královsky vystavěnou branou a vstupuje do Celetné ulice, následuje Staroměstské náměstí, kde už šest set let odměřuje čas Staroměstský orloj. Tady, ale ovšem i na mnohých jiných místech Prahy, bylo by vhodné citovat římského historika Tita Livia: Quocunque incedimus... Kamkoli vstoupíme, jdeme stopou dějin.

Královská cesta pokračuje důstojně přes Ryneček neboli Malé náměstí, proplétá se úzkou Karlovou ulicí k další skvostné plastice, k mostecké Staroměstské věži. Před věží, v prostoru Křižovnického máměstí, které je ze všech stran obklopeno pozoruhodnými stavbami, najdeme něco, co je opět charakteristické na Vyšehradě, na Petříně, v jižních zahradách Pražského hradu na Opyši, na Letné, na Vítkově a na stovkách dalších míst... Nejcennější je ta strana náměstí, kde nestojí nic. To nic dává náměstí smysl. Jakoby mimo, jen v koutku očí, máme Staroměstskou mosteckou věž, pomník Karla IV., a před sebou neopakovatelné panoráma Hradčan - v rámu řeky a oblohy.

Josefov

Součástí Starého Města bylo vždy i Židovské Město - Josefov. Ze staré židovské osady, která existovala uprostřed Starého Města na pravém břehu Vltavy, vznikalo a utvářelo se ghetto, uzavřené a odloučené místo, Židovské Město, pátá čtvrť, Josefov.

Židé žili původně i na jiných místech Prahy, na levém břehu Vltavy, v podhradí Pražského hradu, v místech dnešního Újezdu, v podhradí Vyšehradu, také v okolí Sluneční zahrady, židovského hřbitova v prostoru dnešní Vladislavovy ulice. Posléze se soustřeďovali hlavně v blízkosti Staré školy a poblíž Staronové synagogy. Spojením dvou posledních lokalit vzniklo židovské ghetto. Společně s jinou zástavbou bylo ghetto v letech 1232 - 1234 zapojeno do obvodu Starého Města pražského.

Protože měla Židovská čtvrť své vlastní hradby a brány, existovalo tak vlastně město uvnitř Starého Města. Po reformách Josefa II. začalo se na počest tomuto císaři, jehož vlády přinesla Židům jisté uvolnění, říkat Židovskému Městu Josefov a v polovině 19. století byl pak Josefov zapojen do Prahy jako V. čtvrť.

Po asanaci, která byla uskutečňována na základě zákona z roku 1893, z Josefova mnoho nezbylo. Jen několik památek: Židovská radnice, Starý židovský hřbitov a několik synagog.

Katastr Josefova je tvořen čárou, která vede ulicemi U staré školy, Širokou, Pařížskou, Jáchymovou, Maiselovou, Kaprovou, 17. listopadu, Elišky Krásnohorské, Bílkovou a Dušní.

Když byla v roce 1784 až dosud samostatná pražská města Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany spojena pod jedním magistrátem na Staroměstské radnici, byl k nim od roku 1850 administrativně připojen i Josefov.

Malá Strana

Je jiná než Staré Město, které si právo na život vyvzdorovalo na řece a které se udrželo navzdory pravidelně se opakujícím povodním. Je dána terénem, je v bezpečí před záplavami. Pravděpodobně tato skutečnost, navíc podložená novými současnými vědeckými poznatky, nás opravňuje k tvrzení, že tady pod Pražským hradem bylo patrně nejstarší osídlení. Spor o to, myslím si, bude však mezi Staroměstskými a Malostranskými určitě trvat dál.

Jako město byla dnešní Malá Strana založena králem Přemyslem Otakarem II. kolem Malostranského náměstí někdy na počátku jara roku 1257.Ani tady to nevíme přesně. Již dříve zde existovaly osady: Obora, Nebovidy (Nepovidy), Újezd, Rybáře, Trávník, ale také opevněné enklávy johanitů u kostela Panny Marie pod řetězem a jako samostatná pevnost biskupský dvůr u kamenného mostu v místech dnešního Dražického náměstí.

Malá Strana, původně Nové Město pod Pražským hradem a pak Menší Město pražské, byla rozšířena po založení dnešního Nového Města (1348) novými hradbami za Karla IV. v letech 1360 - 1362. Staré Město na pravém břehu řeky bylo větší, proto město na levém břehu bylo nazýváno Menší Město pražské a od konce 15. století pak Malá Strana.

Tato čtvrť plní svůj úkol stupňů k Pražskému hradu. Staré Město má své věže, Malá Strana své střechy. Na pravém břehu Vltavy žijí obchodníci, úředníci a řemeslníci, na levém břehu umělci, stavitelé a malíři. A šlechta.

Královská cesta míří k Malé Straně od Starého Města přes kamenný oblouk Karlova mostu, vede mírně stoupající Mosteckou ulicí na Malostranské náměstí, z něhož odbočují cesty, jak tomu bylo už ve středověkém plánu, do všech světových stran, stoupá vzhůru Nerudovou ulicí k Úvozu a k Pohořelci. V těchto místech stoupala Královská cesta vně starých hradeb, mimo město, teprve Karel IV. ji vybudováním nových hradeb zapojil do městského organismu. Oblouk silnice Ke Hradu v té době ještě neexistoval.

Nové Město

Bylo už od svého vzniku nakloněno všemu novému. Nomen Omen! Jeho radnice je jen asi o sto let mladší než radnice Starého Města. U tohoto jediného města v centru Prahy víme přesně, kdy a jak vzniklo. Přípravy na založení činil Karel IV. už v roce 1347, 8. března 1348 vydal Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského a 26. března 1348 došlo k položení základního kamene Nového Města. Byla založena zeď od Vyšehradu směrem ke Karlovu a k řece. K pražským něstům přibyl další prstenec hradeb, který od Vltavy k Vltavě obklopoval starší zástavbu, celé Staré Město, a nově zapojoval pod ochranu hradeb osady Podskalí, Psáry, Opatovice, Chudobice, Rybníček, Poříčí, Zderaz a celý Vyšehrad. Většina tohoto území v současné době patří pod správu městské části Praha 2.

Pokud by nás mrzelo, že Novým Městem nevede Královská cesta, která svou trasou spojuje jako zlatá nit nejdůležitější městské části, byli bychom na omylu. Ještě než bylo Nové Město založeno, vedla tudy starší Královská cesta od Vyšehradu tzv. Vyšehradskou cestou, podle kronikáře Kosmy už v roce 1091, podle historika Viléma Lorence už v 8. století, Vyšehradskou ulicí, úvozem mezi Emauzy a Dientzenhoferovým kostelem sv. Jana Nepomuckého Na skalce, přes dnešní Karlovo náměstí a dál ke Starému Městu a jeho brodu a později ke kamennému mostu.

Hradčany

Jako město vznikly Hradčany z předhradí někdy kolem roku 1320 z iniciativy nejvyššího purkrabího Hynka Berky z Dubé, jenž zastupoval dosti často nepřítomného krále Jan Lucemburského. Vznikly jako třetí město na území Prahy z osady obyvatel, kteří bydleli kolem Pražského hradu. Ve skutečnosti to bylo řešení pro stále více přelidněný samotný Hrad.

Hradčany se staly postupem času symbolem města i státu, výjimečnou dominantou, i když bylo to místo na skalnatém a snad už tehdy i vyprahlém, odtud možná název Praha, hřbetu velryby či delfína, osídleno prokazatelně v historické době nejdříve, neboť právě sem se přistěhoval rod Přemyslovců z kmene Čechů ze staršího sídliště na Levém Hradci někdy v polovině 9. století. Jako město vznikly Hradčany až za Jana Lucemburského, a to jako město poddanské. Teprve císař Rudolf II. povýšil v roce 1598 Hradčany na město královské a teprve Marie Terezie v roce 1756 učinila z Hradčan čtvrté město pražské.

Pražský hrad je patrně jedno z mála míst v Evropě či snad dokonce na světě, kde už více než tisíc let existuje sídlo vlády na jednom místě. I královský palác od nejnižšího a nejhlubšího románského prostoru, k němuž ještě vedla cesta z podhradí Sněmovní ulicí k dnes již neexistujícímu jižnímu vstupu do Hradu, s gotickými a renesančními nástavbami, zůstává stále na stejném místě.

Nad nejstaršími knížecími a královskými síněmi je zaklenut impozantní prostor Vladislavského sálu, v němž jako poslední v řadě českých prezidentů byli voleni prezidenti Václav Havel a Václav Klaus.

Hrad je výjimečný i tím, že téměř od samého počátku vyvíjejícího se českého státu byla zde spojena moc světská s mocí církevní. Od roku 973 je hrad sídlem biskupství.
Připojením Pohořelce za Karla IV. bylo vytvořeno nové předhradí, takže Královská cesta byla již celá ochráněna městskými zdmi. Pokračovala z Pohořelce, navazovala na malostranskou trasu, sestupovala Loretánskou ulicí k Hradčanskému náměstí a k bráně Pražského hradu, kde končila.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Praha 1

Počasí meteostanice Praha 10

Vzdálenost meteostanice od obce Praha 1: 2 km

Poslední data: 20.8.2017 00:18

Umístění: 240 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Praha 10

Teplota
15,5
°C
Zdánlivá teplota
14,7
°C
Rosný bod
9,2
°C
Vlhkost
66,3
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1018,9
hPa
Směr větru
SV
Rychlost větru
0,8
m/s
Nárazový vítr
1,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Praha 10

Dnes
11/23
°C
Zítra
12/22
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Praha 1 se také nachází

Bohnice

Bohnice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Braník

Braník

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Břevnov

Břevnov

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Březiněves

Březiněves

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Brnky

Brnky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Bubeneč

Bubeneč

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (SZ)

/
Černý Vůl

Černý Vůl

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Chodov

Chodov

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Čimice

Čimice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Ďáblice

Ďáblice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Dejvice

Dejvice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Dolní Chabry

Dolní Chabry

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Háje

Háje

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Hloubětín

Hloubětín

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Hlubočepy

Hlubočepy

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Hodkovičky

Hodkovičky

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Holešovice

Holešovice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Holyně

Holyně

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Horoměřice

Horoměřice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 3 416

/
Hostavice

Hostavice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Hostivař

Hostivař

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (JV)

/
Hradčany

Hradčany

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (Z)

/
Hrdlořezy

Hrdlořezy

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Jinonice

Jinonice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Josefov

Josefov

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 0 km (SZ)

/
Karlín

Karlín

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Klecánky

Klecánky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Klecany

Klecany

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 3 133

/
Kobylisy

Kobylisy

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Košíře

Košíře

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Krč

Krč

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Kunratice

Kunratice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Kyje

Kyje

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Letňany

Letňany

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Lhotka

Lhotka

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Libeň

Libeň

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Liboc

Liboc

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Libuš

Libuš

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Lysolaje

Lysolaje

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Malá Chuchle

Malá Chuchle

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Malá Strana

Malá Strana

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 1 km (Z)

/
Malešice

Malešice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Michle

Michle

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Modřany

Modřany

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (J)

/
Motol

Motol

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Nebušice

Nebušice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Nusle

Nusle

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Podolí

Podolí

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Praha

Praha

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (JV)
Počet obyvatel: 1 124 473

/
Praha 10

Praha 10

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (V)
Počet obyvatel: 97 339

/
Praha 11

Praha 11

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 70 690

/
Praha 12

Praha 12

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 51 568

/
Praha 13

Praha 13

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 52 594

/
Praha 14

Praha 14

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 40 115

/
Praha 17

Praha 17

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 22 376

/
Praha 18

Praha 18

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (SV)
Počet obyvatel: 15 587

/
Praha 2

Praha 2

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (J)
Počet obyvatel: 39 212

/
Praha 3

Praha 3

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 62 429

/
Praha 4

Praha 4

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (J)
Počet obyvatel: 115 092

/
Praha 5

Praha 5

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 72 510

/
Praha 6

Praha 6

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 91 843

/
Praha 7

Praha 7

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (SV)
Počet obyvatel: 37 614

/
Praha 8

Praha 8

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 95 248

/
Praha-Březiněves

Praha-Březiněves

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 1 289

/
Praha-Čakovice

Praha-Čakovice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 9 580

/
Praha-Ďáblice

Praha-Ďáblice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 3 356

/
Praha-Dolní Chabry

Praha-Dolní Chabry

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 3 893

/
Praha-Kunratice

Praha-Kunratice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (JV)
Počet obyvatel: 7 578

/
Praha-Libuš

Praha-Libuš

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 8 205

/
Praha-Lysolaje

Praha-Lysolaje

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 190

/
Praha-Nebušice

Praha-Nebušice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 2 142

/
Praha-Přední Kopanina

Praha-Přední Kopanina

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 508

/
Praha-Slivenec

Praha-Slivenec

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 3 296

/
Praha-Štěrboholy

Praha-Štěrboholy

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (V)
Počet obyvatel: 1 701

/
Praha-Suchdol

Praha-Suchdol

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (SZ)
Počet obyvatel: 5 852

/
Praha-Troja

Praha-Troja

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 4 km (S)
Počet obyvatel: 1 145

/
Praha-Velká Chuchle

Praha-Velká Chuchle

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 2 309

/ /
Přemyšlení

Přemyšlení

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Prosek

Prosek

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Radlice

Radlice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Řeporyje

Řeporyje

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Řepy

Řepy

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Roztoky

Roztoky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 7 763

/
Ruzyně

Ruzyně

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Sedlec

Sedlec

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Slivenec

Slivenec

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Smíchov

Smíchov

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Staré Město

Staré Město

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 4 km (SZ)

/
Statenice

Statenice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (SZ)
Počet obyvatel: 1 244

/
Štěrboholy

Štěrboholy

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Stodůlky

Stodůlky

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Strašnice

Strašnice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Střešovice

Střešovice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Střížkov

Střížkov

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Suchdol

Suchdol

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (SZ)

/
Troja

Troja

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (S)

/
Únětice

Únětice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 683

/
Veleslavín

Veleslavín

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 5 km (Z)

/ /
Veltěž

Veltěž

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Vokovice

Vokovice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Vršovice

Vršovice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Vyšehrad

Vyšehrad

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Vysočany

Vysočany

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Záběhlice

Záběhlice

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Zdiby

Zdiby

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 3 113

/
Žižkov

Žižkov

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Zličín

Zličín

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 10 km (Z)

/ / / / / / / / / / / /
ZOO Praha

ZOO Praha

Kraj: Hlavní město Praha
Vzdálenost: 3 km (S)

/ / / / / / / / / / / / / / /
Zámek Průhonice

Zámek Průhonice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 14 km (JV)

/ / / /
Zoopark Zájezd

Zoopark Zájezd

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 17 km (SZ)

/ /

Reklama
Víte že?

UNESCO - Praha

Praha – historické centrum bylo na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992.

Praha 7

Nejbližší obec nad 10 000 obyvatel je Praha 7 s 37 614 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 2 km?

Městská část Praha 7 se rozkládá na území situovaném severně od historického centra města na levém břehu řeky Vltavy.

Událost

Foodparade 2017

O víkendu 26. a 27. srpna 2017 proběhne na zámku Troja akce Foodparade 2017

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Skanzen Řepora

Skanzen Řepora je ve vzdušné vzdálenosti 10 km od obce Praha 1?

Skanzen Řepora (dříve nazývaná Tuležim) leží v okrajové části Prahy část Řeporyje v údolí mezi několika rybníky se snaží navodit co nejvěrnější představu české lidové architektury 14. století a života ve středověkém městečku.

Nejvyšší bod v hlavním městě Praha se nachází ve Zličíně (399 m n.m.), nejnižší bod je v Suchdole (177 m n.m.)?

Název obce Praha 1 se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Ke dni 1.1.2017 žilo v obci Praha 1 12 618 mužů a 11 823 žen?

Ke dni 1.1.2016 žilo v hlavním městě Praha 1 267 449 obyvatel, z toho 614 669 mužů a 652 780 žen?

Událost

Léto s Kozlem - Letní kino

Od 13. července do 24. srpna 2017 se ve velkopopovickém pivovaru koná speciální letní program – letní kino

Ke dni 1.1.2016 mělo hlavní město Praha rozlohu 496,1 km2 a hustota osídlení činila 2 555 obyvatel na 1 km2?

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Motýlí dům Praha

Motýlí dům Papilonia se nachází v suterénu největšího hračkářství v centru Prahy a je vystaven ve stylu opuštěného chrámu, který je postupně pohlcován vegetací okolního pralesa.

Přehrada Hostivař

Přehrada Hostivař je ve vzdušné vzdálenosti 10 km od obce Praha 1?

Hostivařská přehrada (vodní nádrž Hostivař) je přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy. Její vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 11, 15 a Praha-Petrovice. Vodní nádrž byla postavenav letech 1961–1963 na potoce Botič.

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území hlavního města Praha evidováno: 1 CHKO, 8 národních přírodních památek, 69 přírodních památek a 16 přírodních rezervací?

Rozhledna na Žižkovském vysílači

Žižkovský železobetonový vysílač se nachází na návrší v Mahlerových sadech na Praze 3. Věž je vysoká celkem 215 m, vyhlídková plošina je ve výšce 93 m a dostanete se na ni pouze výtahem. Nouzové schodiště má 736 schodů.

Reklama