Historie obce Bílčice
První písemná zmínka je z roku 1397, kdy byla obec připsána k hradu Šterneku. Nelehký život obyvatel Bílčic jako šternberských poddaných byl ztrpčován vedle běžných robotných povinností, vrchnostenských dávek a plateb, mimořádnými povinnostmi, neúrodou a drahotou, živelnými pohromami a válečnými událostmi. Tragicky se dotkly Bílčic ve 2. polovině 15. století česko-uherské války. Již v roce 1715 postihla Bílčice morová epidemie, které podlehla řada obyvatel. V roce 1778 byla obec hlavním stanem císařské armády. Již v roce 1852 vznikla v této zemědělské obci významná textilní továrna. Vedle této továrny byly v obci také mlýny a pily a v okolí lomy. Dříve čistě německá obec se zákupní rychtou připadla roku 1692 ke karloveckému panství. V roce 1865 byla poničena požárem.
Po druhé světové válce v obci pracovaly nadále dva lomy a továrna na výrobu stuh a prýmků. Po jejím zrušení se staly Bílčice čistě zemědělskou obcí. Od zrušení okresu Moravský Beroun v roce 1949 leží v okrese Bruntál. Součástí Bílčic je od roku 1960 dříve samostatná obec Májůvka.
