Historie obce Dvorce
Dvorce byly založeny pány ze Šternberka na místě pravděpodobně starší osady, ležící při staré obchodní cestě z Olomouce do Slezska. O založení obce existuje pověst, podle které zde již počátkem 10. století zřídili polští kupci dvůr pro své zboží. První písemná zmínka o Dvorcích je však až v listině Zdislava ze Šternberka z roku 1339. Obec jako součást šternberského panství vlastnili Šternberkové (do roku 1409), páni z Kravař (do roku 1460), Berkové z Dubé (do roku 1565), knížata Münsterberská (do roku 1667) a vévodové Würtenberští, za kterých došlo v roce 1692 k vyčlenění panství karloveckého. Panství karlovecké i s Dvorci koupili v roce 1699 Lichtenštejnové.
Obec, ve které se od 15. století rozvíjela řemeslná výroba, uplatňovala rovněž mílové právo. Ještě počátkem 17. století město vzkvétalo, o čemž svědčí i vydláždění náměstí v roce 1614. Následující léta třicetileté války však městu - stejně jako celé zemi - nepřinesla nic dobrého. Válečné události vedly v roce 1620 k vylepšování městského opevnění. Po porážce českých stavů na Bílé hoře byla i ve Dvorcích zahájena násilná rekatolizace. Již v roce 1630 byl do Dvorců uveden katolický farář, vymýtit luterství se však podařilo až v roce 1669.
Ani po třicetileté válce se nevedlo Dvoreckým nejlépe. Již v roce 1672 se obec dostala do dlouholetého sporu s vrchností, která omezovala městská práva. V roce 1695 byly Dvorce nuceny se vzdát ve prospěch vrchnosti práva na prodej piva do okolních vesnic. Celkový úpadek se projevil i v úpadku mravním. Roku 1714 byla upálena občanka Rozina, obviněná z čarodějnictví. Ve 40. letech 18. století Dvorce poznamenaly války o dědictví rakouské, v roce 1751 město vyhořelo. Další požár postihl město v roce 1834, kdy vyhořel i městský kostel. Velkou tragédií pro obyvatele byla cholera, kterou v roce 1866 za prusko-rakouské války zavlekli do Dvorce pruští vojáci. Nemoci podlehlo téměř 300 obyvatel města.
K novému rozvoji města došlo od 2. poloviny 18. století v souvislosti s rozvíjejícím se plátenictvím. Rozmach plátenictví pokračoval i v 19. století - v 70. letech ve Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. V roce 1890 byla založena první textilní továrna. Vedle textilní výroby se zpracovávalo i dřevo a roku 1891 vznikla továrna na nábytek.
Obec se stala po zrušení patrimoniální správy v roce 1849 sídlem soudního okresu, správně příslušejícímu k okresu Šternberk, od roku 1909 k okresu Moravský Beroun. V roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Poštovní úřad byl založen již v roce 1847. V roce 1886 vznikla v obci pokračovací živnostenská škola, roku 1891 byla založena knihovna.
I v první polovině 20. století Dvorce vzkvétaly: vznikla řada malých textilních závodů - výroba stuh a prýmku firmy Rudolph (1906), výroba pleteného zboží firmou O. Katze a E. Langra, výroba hedvábných látek firmou Silvet (1923). Významným počinem pro dvorecký průmysl bylo zprovoznění úzkokolejné trati spojující Dvorce s Moravským Berounem v roce 1908. Trať byla zrušena v roce 1934. Město mělo od roku 1914 vlastní vodovod, v roce 1921 bylo elektrifikováno, v roce 1920 byla postavena nemocnice, 1930 nová škola, 1927 kino a v roce 1934 i koupaliště. V obci začala pracovat aktivní česká menšina.
Po roce 1945 Dvorce ztratily statut města a přestaly být sídlem soudního okresu, který nebyl obnoven. Od roku 1949 jsou součástí okresu Bruntál. Dvorce změnily svůj vzhled vybouráním a přestavěním celého náměstí. V roce 1953 byl objekt bývalé Rudolphovy firmy začleněn do podniku MORA Moravia Mariánské Údolí a byla zde zavedena výroba dílců a příslušenství k plynovým spotřebičům. Od 1. února 2003 však dvoreckou Moravii koupila firma KVS-ekodivize a.s. Horní Benešov, kde zůstala zachována výroba domácích spotřebičů varné techniky, spotřebičů na pevná paliva a výroba obráběných dílů.
Součástí Dvorců je dříve samostatná obec Rejchartice. Tato čistě zemědělská obec, poprvé zmiňovaná v roce 1410, byla z rozhodnutí majitelů šternberského panství soudně podřízena Dvorcům. Počátkem 20. století zde pracoval větrný mlýn a v letech 1908 - 1934 zde byla železniční zastávka na lokální úzkokolejné trati Ondrášov-Dvorce.
