Obecní znak
Základní informace
Kraj:Olomoucký
Okres:Jeseník
Správní obvod:Jeseník
GPS souřadnice:50.163936N, 17.196577E
Nadmořská výška:474 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1284 (740 let)
Katastrální výměra:9 213 ha
Počet obyvatel:1 742
PSČ:790 01
Adresa URL:www.bela.cz

Části obce Bělá pod Pradědem: Adolfovice, Bělá, Domašov, Filipovice

Historie obce Bělá pod Pradědem

Dnešní obec Bělá pod Pradědem vznikla fakticky roku 1964 sloučením dosud samostatných obcí Domašova a Adolfovic. Nové jméno bylo převzato od říčky Bělé a též od drobné osady Bělé, která byla součástí Domašova; přívlastek "pod Pradědem" pak odkazuje na blízkost nejvyšší hory Hrubého Jeseníku.

Vysvětlení názvu Domašov (nesprávně Domášov) poskytuje německé Thomasdorf, tedy Tomášova ves. Od začátku 19.století byl rozlišován Dolní a Horní Domašov. K obci patřily od konce 18. století osady Filipovice (Philippsdorf) a Valdenburg (Waldenburg), které byly pojmenovány podle vratislavských biskupů. Valdenburg byl v roce 1949 přejmenován na Bělou a v roce 1964 byla dokonce Bělá pod Pradědem označena spojená obec, která vedle Domašova a jeho osad zahrnovala i Adolfovice.

Vlastní ves Domašov se rozrůstala postupně podél horního toku říčky Bělé, na jih od Jeseníku a také Bukovic i Adolfovic, při silnici, která stoupá stále výše a přibližně uprostřed vesnice se rozvětvuje jednak k osadě Filipovice a potom na jihozápad k Červenohorskému sedlu, jednak přes Horní Domašov k bývalé osadě Bělá a dále na jihovýchod k sedlu Vidly a odtud ke Karlově Studánce, resp. k Vrbnu pod Pradědem. Naprostá převaha domašovského katastru má horský ráz a je pokryta lesy. Byla to vesnice až do roku 1918 výhradně německá, potom s nepatrnou českou menšinou. Vzhledem k odsunu německých rodin po roce 1945 došlo k podstatnému poklesu obyvatel. Ves byla založena snad někdy před rokem 1284 a jejím lokátorem byl zřejmě Tomáš (Thomas), pokud ovšem bylo tehdy předpokládané vysazení osady s názvem Thomasberg vůbec realizováno. Jméno vsi, ale jako pusté lokality, se totiž objevuje znovu v pramenech až počátkem 15. století. K novému osídlení Domašova došlo až někdy v polovině následujícího století postupným pronikáním dřevorubců do hor podél horního toku Bělé od Adolfovic. Roku 1579 se nová osada osamostatnila a brzy se zde objevila i pila. Po třicetileté válce postihly i tuto ves čarodejnické procesy. Z usedlíků se ovšem již tehdy jen menší část zabývala zemědělstvím, zbývající živil les, značně se rozvinulo i přadláctví.

Kolonizace proti proudu Bělé pokračovala i v dalších desetiletích, zejména koncem 18. století, napřed do Horního Domašova, potom po roce 1777 do Filipovic a nakonec po roce 1796 do Valdenburgu. Domašov byl tehdy největší vesnicí na frývaldovském dominiu, i když většinu usedlíků tvořili bezzemci. V roce 1730 byla v Dolním Domašově zřízena fara s novým kostelem sv. Tomáše Apoštola, také se školou, a to v místech hraničících s Adolfovicemi. Pro Horní Domašov s Filipovicemi a Valdenburkem byla zřízena roku 1793 další škola, roku 1796 také kaplanství a následujícího roku zde byl postaven kostel sv. Jana Křtitele; lokálie byla roku 1843 povýšena na faru. Třetí škola ve Valdenburku vznikla kolem roku 1808. Po roce 1848 připadl Domašov k soudnímu i politickému okresu Frývaldov a vzhledem k poloze i horským sedlům v okolí se stal poměrně významným střediskem dřevařského průmyslu. Bylo zde založeno několik pil, spojených v některých případech s mlýnem, ale i menších závodů na výrobu beden a dřevěného zboží, třísla a dřevité vlny, šindele, kartáčů, v neposlední řadě pak na výrobu kovových pil a jiných dřevařských a truhlářských strojů a potřeb. Ve srovnání s dřevařstvím naopak ustupovaly do pozadí jiné výrobny a různé domácké práce, jako bylo zhotovování čepic a papučí, výroba tzv. zapalovací houby a zvláště pak přadláctví, tkalcovství a bělení textilií.

V hospodářské oblasti se toho v Domašově po roce 1918 příliš nezměnilo, jenom v horských částech katastru nabývala na významu rekreace a turistika, soustředěná zejména na Červenohorském sedle. Politický vývoj v obci byl úplně stejný jako v jiných lokalitách na Frývaldovsku, napřed zde měli za první republiky nejvíc přívrženců němečtí křesťanští sociálové, potom henleinovci. Za druhé světové války byly v místě zajatecké tábory, které dodnes připomínají hřbitovy sovětských zajatců v údolí Bystrého a Zaječího potoka.

Po roce 1945 a zejména 1948 mnoho zdejších malých závodů a živností zaniklo. Udržel se jen dočasně pilařský průmysl a výroba pil, než došlo ke koncentraci do větších závodů, částečně v sousedících Adolfovicích. Budovy továrny na pily využil v posledním období k výrobě garnýží podnik Jesan, resp. jeho závod v Adolfovicích, který také postavil v Domašově nové výrobní haly; sortiment výroby se však i nadále měnil, v posledním období to byly hole a vázání pro běžecké lyžování.

Škola ve Valdenburku nebyla po roce 1945 již obnovena. Nakonec byla v roce 1967 zrušena i škola v Horním Domašově a veškerá výuka byla soustředěna v Dolním Domašově do té školy, jejíž budova stála již od roku 1883 na katastru Adolfovic. Podobně i zdejší fara nese název Domašov - Adolfovice. V roce 1990 bylo v Domašově vedle toho několik ubytovacích zařízení, restaurace, hostinec, tři obchody a pošta. Po druhé světové válce se Domašov stále výrazněji přeměňoval v rekreační a turistickou oblast, což platilo zejména pro osady Filipovice a Bělou.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Bělá pod Pradědem

Počasí meteostanice Rejvíz

Vzdálenost meteostanice od obce Bělá pod Pradědem: 12 km

Poslední data: 20.6.2024 17:00

Umístění: 760 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Rejvíz

Teplota
17,9
°C
Zdánlivá teplota
16,8
°C
Rosný bod
9,0
°C
Vlhkost
54,5
%
Denní srážky
0,6
mm/den
Osvit
499,8
W/m2
Atmosférický tlak
1020,7
hPa
Směr větru
S
Rychlost větru
1,1
m/s
Nárazový vítr
1,5
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Rejvíz

Dnes
10/18
°C
Zítra
14/26
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Bělá pod Pradědem se také nachází

Adolfovice

Adolfovice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Bělá

Bělá

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 0 km (S)

/
Bílý Potok

Bílý Potok

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Bobrovník

Bobrovník

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Bukovice

Bukovice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Dětřichov

Dětřichov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Domašov

Domašov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 2 km (S)

/
Filipovice

Filipovice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/
Horní Lipová

Horní Lipová

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Jeseník

Jeseník

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 10 593

/
Kouty nad Desnou

Kouty nad Desnou

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Lipová-lázně

Lipová-lázně

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 8 km (SZ)
Počet obyvatel: 2 113

/
Vidly

Vidly

Kraj: Moravskoslezský
Vzdálenost: 8 km (JV)

Skipark Filipovice

Skipark Filipovice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 2 km (JZ)

/ / / / / / / /
Lázně Jeseník

Lázně Jeseník

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 9 km (S)

/ / / / / / / / / /
Jeskyně Na Pomezí

Jeskyně Na Pomezí

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Bikepark Kareš

Bikepark Kareš

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/
Ski areál Kareš

Ski areál Kareš

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 10 km (JZ)

/ / / / / / / / / / / / /
SKI centrum OAZA

SKI centrum OAZA

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 13 km (JZ)

/ / /
X-park Františkov

X-park Františkov

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 13 km (Z)

/ /
Ski areál Branná

Ski areál Branná

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 14 km (Z)

/ / / /
Ski areál Paprsek

Ski areál Paprsek

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 15 km (Z)

/ / / / / / / / /
Rychlebské stezky

Rychlebské stezky

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 17 km (S)

/ / / / / / / / / / / /
Termály Losiny

Termály Losiny

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 18 km (JZ)

/ /
Ski Kunčice

Ski Kunčice

Kraj: Olomoucký
Vzdálenost: 19 km (Z)

/ / /

Reklama
Víte že?

Název obce Bělá pod Pradědem se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Zřícenina hradu a zámek Kolštejn

Zřícenina hradu a zámek Kolštejn je ve vzdušné vzdálenosti 13 km od obce Bělá pod Pradědem?

Zřícenina hradu Kolštejn částečně přestavěného na zámek stojí v jihovýchodní části vesnice Branná (dříve Kolštejn) na skalnatém útesu v nadmořské výšce okolo 630 m nad řekou Brannou.

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Ke dni 26.3.2021 žilo v Olomouckém kraji 619 788 obyvatel, z toho 303 895 mužů a 315 893 žen?

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Nejvyšším bodem v Olomouckém kraji je Praděd (1 491 m n.m.), nejnižším bodem je hladina řeky Moravy (190 m n.m.)?

Jeskyně Na Pomezí

Jeskyně Na Pomezí je ve vzdušné vzdálenosti 10 km od obce Bělá pod Pradědem?

Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence, ležící v zalesněném svahu vedle silnice vedoucí z Lipové-lázně do Vápenné.

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Bělá pod Pradědem snížil o 86?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Lázně Jeseník

Lázně Jeseník je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Bělá pod Pradědem?

Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku leží uprostřed nedotčené přírody Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje.

Šumperk

Nejbližší obec nad 20 000 obyvatel je Šumperk s 24 736 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 26 km?

Město Šumperk se rozkládá v údolí řeky Desné. V průběhu staletí vyrostlo město, které je dnes nejdůležitějším hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy.

Vodní nádrž Dlouhé Stráně

Vodní nádrž Dlouhé Stráně je ve vzdušné vzdálenosti 10 km od obce Bělá pod Pradědem?

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně byla vybudovaná v letech 1978–1996 v údolí řeky Divoká Desná. Z velké části jsou její části umístěny v podzemí a neruší tak krajinný ráz Jeseníků.

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Zlatokopecký skanzen - Zlatorudné mlýny

Zlatokopecký skanzen - Zlatorudné mlýny je ve vzdušné vzdálenosti 16 km od obce Bělá pod Pradědem?

Zlaté Hory jsou slezské město ležící na severovýchodě okresu Jeseník při hranicích s Polskem na Zlatém potoce.

Reklama