Okolí a příroda Malé Kyšice
Dominantou nejen malokyšického katastrálního území, ale i Unhošťska je Vysoký vrch, lidově zvaný "Velký", který se zvedá nad Poteplím do nadmořské výše 488 m a je nejvyšším přírodním bodem v okrese Kladno. Údolí toku potoka Loděnice (lidově „Kačáku") převyšuje přibližně o 150 m.
Geologové poukazují na skutečnost, že Vysoký vrch tvarem připomíná čedičovou horu Říp, i když jinak jeho vzhled je díky hustému koberci zelených lesů, které sem zasahují, stejně jako chráněná krajinná oblast, z Křivoklátska, zcela odlišný. Vrch je součástí zdvojeného buližníkového pruhu, táhnoucího se z Vrapic (dnes jedna z částí města Kladna) směrem k jihozápadu přes Dříň, Kročehlavy, Kožovu horu, Valdek, Kyšice, Horní Bezděkov, Vysoký vrch, Tuchonín do Chyňavského revíru na severozápad od Chyňavy. V tomto zdvojeném buližníkovém pruhu dosahuje Vysoký vrch společně se sousedním Tuchonínem nejvyšší nadmořské výšky ve zdejší krajině. Do dnešního tvaru byl vymodelován v podstatě během druhohor (před sedmdesáti milióny lety), kdy byl, podobně jako Kožová hora a ostatní okolní buližníkové kamýky a suky, omýván a později zalit mořem.
Připomeňme si, že buližník je tvrdá křemičitá hornina, většinou modravěšedé barvy, často červenohnědě a rudohnědě skvrnitá. Na Unhošťsku tvoří mohutné protáhlé čočky v zelenavě šedých starohorních břidlicích. V dřívějších dobách byl buližník velmi často využíván jako stavební kámen pro dláždění ulic, na štětování silnic ap. Vyráběl se z něho štěrk na silniční drť. Ve středních Čechách bývaly desítky buližníkových lomů, ale Vysoký vrch ležel stranou tehdejšího stavebního ruchu, proto - na štěstí - zůstal ušetřen.
