Historie obce Okounov
Nejstaršími známými držiteli Okounova s rytířskou tvrzí byli Doupovci z Doupova - ze zástupců tohoto rodu ves vlastnili v letech 1359 - 1368 Ondřej a po něm do r. 1410 Erhard. Podle Frinda zde již v této době (nejméně od roku 1363) existoval farní kostel, údajně románského slohu. Podle obecní kroniky byl na návsi rybník, již zmiňovaný kostel a lípy - které zde byly zasazeny proto, že vesnice byla slovanského původu. Před nepřáteli a dravou zvěří dávné obyvatele vsi chránil široký vodní příkop.
Ve třicátých letech na obec dolehla hospodářská krize. S postupujícím časem také rostlo napětí, týkající se událostí v sousedním Německu. V roce 1938 situace vyvrcholila okupací Sudet a krátce nato vypukla druhá světová válka. Ta zde probíhala podobně jako válka předešlá - bída, strach a bolest provázely obyvatele Okounova až do roku 1945, kdy válka konečně skončila. Po válce však došlo také k odsunu německého obyvatelstva, čímž značně poklesl počet zdejších obyvatel - dosídlení obce českými přistěhovalci zdaleka nestačilo a tuto ztrátu již Okounov nikdy nedohnal. Nízký počet obyvatel s sebou nesl řadu komplikací - například nedostatek pracovních sil do znovu se rozbíhajícího průmyslu a budování.
