Obecní znak
Základní informace
Kraj:Jihočeský
Okres:České Budějovice
Správní obvod:České Budějovice
GPS souřadnice:49.100054N, 14.572197E
Nadmořská výška:484 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1352 (672 let)
Katastrální výměra:810 ha
Počet obyvatel:1 373
PSČ:373 63
Adresa URL:www.sevetin.cz/

Historie obce Ševětín

O starém osídlení Ševětínska svědčí na šedesát slovanských mohyl, nacházejících se přibližně dva kilometry západně od obce. Datují se do střední doby hradištní, to je do 9. století. Otázka prvního písemného dokladu o existenci vesnice je dodnes sporná. V roce 1228 potvrdil český král Přemysl Otakar I. latinskou listinou Anežce abatyši kláštera u sv. Jiří na Pražském Hradě kromě jiných vesnic i držbu Ševitínska na Prácheňsku. Tento údaj byl dlouho vztahován k zdejší obci. Je však pravděpodobnější, že se jednalo o dnes již zaniklou obec Ševětínsko u Horažďovic. Odpovídalo by tomu i její umístění v oblasti Pracheňska. Celý problém není dosud jednoznačně rozřešen. Průkazná je proto až zmínka v konfirmačních knihách pražské arcidiecéze k roku 1352. Další zmínky o farnosti se objevují i v registrech papežských desátků.

Ševětín náležel do lomnického panství, jehož majitel rytíř Ješek z Kosovy Hory dosadil v roce 1360 na zdejší faru kněze Jiříka, nástupce po zemřelém faráři Mikulášovi. O třináct let později směnil Jiřík zdejší faru s knězem Václavem za obročí v Lomnici nad Lužnicí.

V roce 1382 přešlo lomnické panství do rukou českého krále Václava IV. Za husitských válek bylo panství obsazeno husity a spravoval je hejtman Jan Roháč z Dubé. Katolickému šlechtici Oldřichovi II,. z Rožmberka se podařilo Lomnici získat v roce 1435. Připojil zdejší statky ke svému třeboňskému panství a jeho součástí zůstal Ševětín až do zrušení vrchnostenské správy po roce 1848.

V neklidné době vlády krále Jiřího z Poděbrad trpěl Ševětín od drancujících vojenských oddílů a byl nakonec v roce 1470 vypálen. Od roku 1516 probíhala stavba nedalekých rybníků Dubenského a Žáru, navržených Štěpánkem Netolickým.

Slavným obdobím Ševětína byla klidná doba prosperity za vlády posledních Rožmberků. V roce 1585 se ve vsi usadil na Vávrově statku se zájezdní hospodou známý renesanční básník Šimon Lomnický. Tento nejznámější zdejší obyvatel si zaslouží bližší zmínku. Narodil se roku 1552 v Lomnici nad Lužnicí v rodině čtvrtláníka Chodečka.Díky svému talentu získal podporu Viléma z Rožmberka a mohl tak studovat na školách v Českém Krumlově, Třeboni a Jindřichově Hradci. Po ukončení studií se stal správcem školy v Kardašově Řečici. Kolem roku 1577 se oženil s Barborou, dcerou Mikuláše Vávry ze Ševětína. Po tchánově smrti převzal jeho statek s formankou. Hospodářství mu vzkvétalo.

Již od mladých let se věnoval latinskému i českému básnictví. Rozsah jeho tvorby byl velmi široký, od kancionálů s duchovními písněmi a mravoučných spisů přes milostné verše až po příležitostné skladby určené pro slavnostní události na dvorech jeho četných šlechtických příznivců, jako byli Rožmberkové či páni z Hradce. V letech 1585 1596 stál Lomnický v čele obce jako rychtář.

V jeho hostinci se zastavovala poselstva směřující k císařskému dvoru do Prahy, a to nejen díky výhodné poloze hostince při silnici z Lince, ale také díky přítomnosti vzdělaného hostinského a básníka v jedné osobě. Často zde užívali pohostinství i páni z Rožmberka. Lomnického tvorbu ocenil i císař Rudolf II., který mu udělil za skladbu Kupidova střela v roce 1594 erb a přídomek z Budče. Spokojený život básníka skončil velkým požárem Ševětína v roce 1618, při kterém přišel o veškerý majetek. Další pohromu přinesl do vsi počátek třicetileté války. Za protihabsburského povstání byl Ševětín v roce 1619 vypálen. Starý a zchudlý poeta odešel do Prahy, kde hledal obživu u bývalých přátel. Nebyl však v nových poměrech příliš úspěšný a zemřel jako nemajetný v roce 1623.

V roce 1907 byla Šimonovi Lomnickému z Budče odhalena v Ševětíně pamětní deska. Jeho formanka, byť několikrát přestavěná, existovala až do 20. století. V roce 1985 však znovu vyhořela a byla definitivně srovnána se zemí. Dnes připomíná v Ševětíně památku tohoto renesančního básníka také náměstí nazvané jeho jménem. Třicetiletá válka přinesla vesnici nejen hmotné škody, ale i úpadek duchovní správy. Zpustošený ševětínský kostel byl obnoven v roce 1635 s podporou císařova syna Ferdinanda, pozdějšího císaře Ferdinanda III.

V roce 1659 zde přistoupilo k velikonoční zpovědi 54 kajícníků. Toto číslo nám ukazuje přibližný počet obyvatel obce. Údaj však nezahrnuje děti do 12 let, které ještě ke zpovědi nechodily.

O vzdělávání žáků se staral ševětínský učitel. První písemná zmínka o místní škole pochází z roku 1666.

V roce 1695 poničil blesk za prudké bouře věž kostela, ale naštěstí nedošlo k požáru. Poškození se stalo podnětem pro barokní přestavbu věže, zničený zvon byl poslán k přelití do Klatov a roku 1700 se konalo jeho slavnostní vysvěcení. Vykonal je zlatokorunský opat Matěj Ungar.

Již od konce 17. století se jednalo o znovuzřízení ševětínské fary. Cíle bylo dosaženo až v roce 1720, kdy se věřící opět dožadovali u vrchnosti obsazení fary. Uváděli, že je místní farní budova sice sešlá, ale náleží k ní majetek postačující k hmotnému zajištění faráře. Kníže Adam František ze Schwarzenberku, zdejší patron, jehož rod roku 1660 výhodně získal třeboňské panství od Habsburků, jejich prosbám vyhověl. Sídlem faráře se stala nově vystavěná fara. Jednopatrovou budovu se štítovým vjezdem projektoval významný barokní architekt ve schwarzenberských službách Pavel Ignác Bayer. K jeho dílům patří například lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou.

Ze strategických důvodů došlo v roce 1753 ke stavbě silnice z Lince do Prahy, vedoucí přes Ševětín.

Císařskému nařízení vyhověl Ševětín v roce 1787 tím, že založil nový hřbitov mimo vesnici. Po několika letech však došlo na novém hřbitově k silnému průsaku vody a pohřbívat se proto začalo opět kolem kostela a to až do roku 1882, kdy byl založen nový hřbitov, který slouží dodnes.

V polovině 19. století došlo k uplatnění nového stavebního stylu., tzv. selského baroka, na území celých Blat, a tedy i v Ševětíně. Dřevěné chalupy v kožichu, popisované v roce 1825 zdejším farářem Františkem Reyndamem, byly nahrazeny důkladnými zděnými stavbami. Pod šikovnýma rukama jihočeských zedníků vznikaly statky i menší usedlosti, bohatě zdobené typickým blatským štukovým dekorem. Bohužel se však v původní podobě uchovalo v Ševětíně jen několik takovýchto památkově chráněných stavení. Obyvatelé vesnice nosili blatský kroj, který se vyznačoval bohatstvím výšivek i kvalitou materiálu.

V 19. století se zvýšily nároky na školní vzdělávání. Stará ševětínská škola nedostačovala, proto byla v roce 1821 rozšířena a roku 1858 vystavěna budova nová. Významným žákem zdejší školy byl Jan Evangelista Chadt. Tento rodák z hájenky na Kubově Huti nar. 1860 se stal lesním správcem ve schwanzenberských službách. Jeho rozsáhlá publikační činnost se zaměřovala na teorii lesnictví a myslivosti. V roce 1920 byl jako šedesátiletý jmenován docentem na Vysoké škole lesnické v Praze, kde poté i vyučoval. O tom, že si k Ševětínu uchoval kladný vztah, svědčí jeho pseudonym Chadt Ševětínský, pod nímž publikoval. Zemřel v roce 1925.

Rozvoj obce pokračoval i během druhé poloviny 19. století. Již v roce 1946 začala být v Ševětíně provozována dostavníková pošta. Její úřadovna byla umístěna v jedné budově se zájezdním hostincem.

Železničního spojení s Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi se obyvatelé dočkali v roce 1874. Pro výstavbu této železniční trati bylo denně dodáváno 30 povozů kamene ze ševětínského lomu Kopanina, který byl, jako jediný větší podnikatelská aktivita v okolí, otevřen v roce 1873. V tomto lomu se těží granodiorit užívaný na stavby silnic a výrobu prefabrikátů až do současnosti.

Obec si zachovávala i v 19. století převážně zemědělský charakter. Od roku 1884 se zde konaly každé pondělí trhy na obilí a hovězí dobytek. V roce 1862 ves čítala 425 obyvatel, převážně českého původu.

Četné požáry přinášely v tomto období velké materiální škody, a proto byl v roce 1891 ustaven spolek dobrovolných hasičů. Roku 1885 byla založena místní pobočka Národní jednoty pošumavské, která se zabývala pořádáním osvětových přednášek, zejména se zemědělskou tématikou a zanikla až v průběhu první světové války.

Vzhled obce okrášlily lípy vysazené roku 1901 před školou a socha sv. Jana Nepomuckého, stojící od roku 1909 uprostřed náměstí.

První světová válka přinesla do obce bídu a nejistotu a vyžádala si životy 14 ševětínských mužů. Jejich památku připomíná pomník odhalený v roce 1923. K silným zážitkům, na než se dlouho vzpomínalo patřil průjezd prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka Ševětínem. Prezident , projíždějící v automobilu obcí, zpomalil a kynul přihlížejícím.

Po překonání následků války se obec dále rozvíjela. Roku 1922 došlo k otevření stálého poštovního úřadu a četnické stanice. O čtyři roky později byla do vesnice zavedena elektřina a telefon. Podle stavu v roku 1936 provozovali v Ševětíně svoji živnost dva kováři, dva truhláři a dva koláři, jeden sedlář a jeden bednář. O zásobování obyvatel potravinami se starali také čtyři hostince a čtyři obchody. Obec vyhledávalo v období první republiky mnoho hostů, které lákaly okolní lesy možnost koupání, a proto sem přijížděli na letní byt.

Na rozvoj tělovýchovy a vlastenectví dbal ševětínský Sokol, založený roku 1919. V roce 1928 vybudoval tento spolek vlastní sokolovnu. Sokol pořádal kromě veřejných cvičení i ochotnická divadelní představení. Protože stanovy Sokola neumožňovaly organizovat fotbalová utkání a fotbal byl ve vesnici velmi oblíbený, došlo v roce 1936 k odštěpení části členstva a k založení Sportovního klubu Ševětín.

V období druhé světové války byla v obci založena roku 1940 měšťanská škola. Za druhé světové války znamenala německá okupace pro některé zdejší občany internaci v koncentračních táborech, například zcela byla zlikvidována rodina ševětínského lékaře Viktora Bayera. Do Ševětína, jako i do jiných obcí, přišli ke konci války němečtí uprchlíci z oblastí zasažených boji. I sem přineslo osvobození radost a naději.

Poúnorová kolektivizace zemědělství vnesla do života vesnice velké změny. V roce 1952 zde bylo ustanoveno Jednotné zemědělské družstvo. Zřízením Krajského skladu léčiv roce 1965, který se zabýval kromě distribuce léčiv také přípravou infúzních roztoků, zde vznikly nové pracovní příležitosti. Tento podnik zde pod novým názvem působí dodnes.

V sedmdesátých letech byla v obci zahájena výstavba rozsáhlého kulturního domu, typického pro toto období. Dokončit se jej podařilo v roce 1979. Rok 1975 přinesl založení známého Blaťáckého souboru písní a tanců, jehož posláním je uchovávat bohatství zdejších lidových tradic. Soubor vystupuje v typických blatských krojích, jež upoutávají pozornost svou zdobností.

Devadesátá léta přinesla významný objev ve farním kostele sv. Mikuláše. Během generální opravy chrámu došlo k odkrytí gotických nástěnných maleb v presbytáři. Malby byly díky dobré spolupráci farnosti s památkovým ústavem citlivě restaurovány a tvoří významný doklad o minulosti obce.
.

 

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Ševětín

Počasí meteostanice Lišov

Vzdálenost meteostanice od obce Ševětín: 10 km

Poslední data: 19.3.2024 04:20

Umístění: 515 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Lišov

Teplota
13,1
°C
Zdánlivá teplota
0,0
°C
Rosný bod
0,0
°C
Vlhkost
0,0
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
0,0
hPa
Směr větru
SV
Rychlost větru
0,0
m/s
Nárazový vítr
0,0
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Lišov

Dnes
-1/10
°C
Zítra
1/14
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Ševětín se také nachází

Borek

Borek

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 1 565

/
Bošilec

Bošilec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)
Počet obyvatel: 213

/
Bzí

Bzí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (S)

/ /
Chotýčany

Chotýčany

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (JZ)
Počet obyvatel: 259

/
Dobřejovice

Dobřejovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Dolní Bukovsko

Dolní Bukovsko

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 1 688

/
Dolní Slověnice

Dolní Slověnice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Drahotěšice

Drahotěšice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (SZ)
Počet obyvatel: 334

/
Dynín

Dynín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 346

/
Horní Bukovsko

Horní Bukovsko

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Horní Slověnice

Horní Slověnice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Hosín

Hosín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 962

/
Hroznějovice

Hroznějovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Hrutov

Hrutov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Hůrky

Hůrky

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Hvozdno

Hvozdno

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Jelmo

Jelmo

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Kolný

Kolný

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (J)

/
Kostelec

Kostelec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Levín

Levín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Lhota

Lhota

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Lhotice

Lhotice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Libníč

Libníč

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (J)
Počet obyvatel: 562

/
Líšnice

Líšnice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Lišov

Lišov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 4 477

/
Mazelov

Mazelov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (V)
Počet obyvatel: 229

/
Modrá Hůrka

Modrá Hůrka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (S)
Počet obyvatel: 104

/
Neplachov

Neplachov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (SV)
Počet obyvatel: 359

/
Pelejovice

Pelejovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (S)

/
Ponědraž

Ponědraž

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (V)
Počet obyvatel: 125

/
Poněšice

Poněšice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Popovice

Popovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (S)

/
Pořežánky

Pořežánky

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Pořežany

Pořežany

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Purkarec

Purkarec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Radonice

Radonice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Sedlíkovice

Sedlíkovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Smržov

Smržov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 111

/
Tuchonice

Tuchonice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Velechvín

Velechvín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Vitín

Vitín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 492

/
Vlkov

Vlkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 49

/
Záblatí

Záblatí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 99


Reklama
Víte že?

Japonská zahrada Oleško

Japonská zahrada Oleško je ve vzdušné vzdálenosti 90 km od obce Ševětín?

Japonská zahrada se nachází v obci Březová-Oleško, zhruba 8 km od Dolních Břežan na pravém břehu Vltavy. Její počátky sahají do roku 1937, kdy na nově získaném pozemku vysadil Václav Wiesner listnaté i jehličnaté dřeviny ve stylu anglického parku.

České Budějovice

Nejbližší obec nad 50 000 obyvatel je České Budějovice s 89 509 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 15 km?

České Budějovice (německy Budweis, popřípadě Böhmisch Budweis) jsou statutární město a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše.

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Nejvyšším bodem v Jihočeském kraji je Plechý, pohoří Šumavy (1 378 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Orlické přehrady (330 m n.m.).

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Ševětín zvýšil o 7?

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

UNESCO - Holašovice

UNESCO - Holašovice je ve vzdušné vzdálenosti 26 km od obce Ševětín?

Vesnická rezervace v Holašovicích u Českých Budějovic byla na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1998.

Archeopark Netolice

Archeopark Netolice je ve vzdušné vzdálenosti 28 km od obce Ševětín?

Na magickém místě akropole bývalého přemyslovského hradiště na vrchu Svatý Ján, přímo v městské památkové zóně v Netolicích, vzniká postupně od roku 2004 archeologický park, zaměřený na málo známé období vzniku českého státu v raném středověku v 10.–13. století.

Název obce Ševětín se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Ke dni 26.3.2021 žilo v Jihočeském kraji 631 803 obyvatel, z toho 312 168 mužů a 319 635 žen?

Přehrada Hněvkovice

Přehrada Hněvkovice je ve vzdušné vzdálenosti 9 km od obce Ševětín?

Nejmladší vodní dílo na řece Vltavě bylo vybudováno v letech 1986–1991 primárně jako zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín. Dále se využívá k rekreačním účelům, vodním sportům, sportovnímu rybolovu a k energetickým účelům.

ZOO Hluboká nad Vltavou

ZOO Hluboká nad Vltavou je ve vzdušné vzdálenosti 13 km od obce Ševětín?

ZOO Hluboká nad Vltavou původně vznikla jako součást muzea v sousedním loveckém zámku Ohrada, a snad proto je zažitý název zoo Ohrada. Leží na břehu velkého rybníka, v rovinatém terénu s alejemi starých dubů. V současné době zde nalezlo svůj domov okolo 300 druhů zvířat.

Reklama