Obecní znak
Základní informace
Kraj:Jihočeský
Okres:Písek
Správní obvod:Písek
GPS souřadnice:49.509879N, 14.165513E
Nadmořská výška:390 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1288 (729 let)
Katastrální výměra:903 ha
Počet obyvatel:290
PSČ:398 07
Adresa URL:www.orliknadvltavou.cz

Části obce Orlík nad Vltavou: Staré Sedlo

Historie obce Orlík nad Vltavou

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1288.

Osada Staré Sedlo, připomínaná již jako farní obec s kostelem v době předhusitské koncem 13. století, těžíc ze své polohy v těsné blízkosti správního centra zprvu panství orlického, pak orlicko-zvíkovského, byla sice na rozdíl od obyčejných vesnic poddanských označována od nejstarších dob jako městys, ale svým právním postavením a úřední pravomocí se od ostatních vesnic nijak zvlášť nelišila.

Teprve koncem století 18. získal městys Staré Sedlo, který ani počtem obyvatel nikdy příliš nepřevyšoval větší poddanské vsi Lety, Zalužany nebo Kozárovice, panovnické privilegium ke konání výročních trhů a užívání městského znaku.

Staré Sedlo nikdy nezískalo právo vlastní samosprávy, právo samostatné právní jurisdikce, žádná privilegia tržní, právo svobodného rozhodování a též disponování vlastním obecním majetkem městyse. Nikdy nezískalo právo rozhodování civilních a hrdelních zločinů, nemělo právo užívání svého vlastního radního domu (radnice), právo vlastního vedení městských knih atd.

Veřejnou správu tu vykonával vrchností dosazovaný rychtář. Teprve od poloviny století 16. se stalo Staré Sedlo sídlem ouřadu či rychty starosedlské, k níž patřily další okolní osady Orlík, Žďákov, Probulov a Králova Lhota.

Pro lepší právní pojištění poddanského vlastnictví jejich usedlostí a pozemkového majetku se načaly od poloviny 16. století zakládat po vzoru starších městských knih i pro venkovské poddané zvláštní pozemkové či gruntovní knihy selské, zvané také knihy purkrechtní.

Pro panství orlicko-zvíkovské byly gruntovní knihy založeny jako jedny z nejstarších v Čechách, již roku 1587, tedy ještě v době předbělohorské. Pro městys Staré Sedlo a osady Orlík, Žďákov, Probulov a Královu Lhotu byla založena jedna společná gruntovní kniha rychty starosedlecké.

Degradace a nenáročnost zvláštního právního postavení městyse Starého Sedla byla znovu potvrzena a doložena tím, že pro Staré Sedlo nebyla založena zvláštní pozemková kniha a že bylo přiřazeno mezi normální poddanské vsi.

Městečko Mirovice mělo v té době již vlastní městskou knihu kontraktní na domy a grunty polí, založenou již roku 1532 a vedenou samostatným městským písařem či syndikem. Zápisy do gruntovních knih se musely napřed projednat při veřejném právním jednání, které se na vrchnostenském úřadě konalo dvakrát v roce.
Tento úřední akt se nazýval posudky.

Ve stanovený posudkový den měl každý poddaný právo předstoupit spolu se svým rychtářem před vrchnostenský úřad a požádat o úřední projednání své právní záležitosti.
Při posudcích se projednávaly prodeje či postupy statků a chalupnických chalup, ale i jednotlivých polních gruntů, schvalovaly se jejich odhady či šacunky, projednávaly se úmrtní pozůstalosti, a ve sporných případech se určovali právoplatní dědici, určovaly se postupní a prodejní ceny usedlostí, stanovily se podíly oprávněným dědicům atp.

Pro nastupující hospodáře se stanovily výplaty podílů, výminek pro hospodáře odstupujícího, výplaty dědických podílů pro sourozence nastupujícího hospodáře, zapisovala se výše zjištěných dluhů a způsob jejich splácení, schvalovaly se dědické odkazy, sjednávaly se směny usedlostí atp.

Důležitou součástí každého gruntovního zápisu bylo i zapsání všech břemen a jiných povinností a závazků, jimiž byla každá usedlost tehdy určitým způsobem zatížena. (Výše placeného gruntovního úroku, výše dávek odváděných v naturáliích: sypané obilí =ospy, slepice, kachny, husy, vejce, sýry a předivo; též placení farního desátku, povinnosti ke kostelu, faře a škole, a hlavně výkaz a počet dní robotní povinnosti potažní nebo pěší, bezplatně a povinně vykonávané své ochranné vrchnosti. V některých obdobích se dokonce v každém gruntovním zápise připomínalo vykonávání a dodržování povinností náboženských, vedení mravného života a hlavně pak se zdůrazňovala povinná úcta, naprostá věrnost a poslušnost vůči své ochranné gruntovní vrchnosti.

Zápisem všech povinností a závazků do gruntovní knihy a jejich podepsání před několika hodnověrnými svědky se všechny tyto povinnosti stávaly pro každého poddaného zavazujícím zákonitým příkazem.

Zápisy v Gruntovních knihách v době předbělohorské 1587-1618 jsou vedeny v jazyku českém, od roku 1650 do r.1850 převážně německy a potom zase česky.
Pro vedení gruntovních knih byli na panstvích vybíráni nejschopnější úředníci a byly proto knihy vedeny velmi pečlivě, přesně a spolehlivě. Na panstvích, kde byly gruntovní knihy založeny až kolem r. 1700 a později Čimelice, Stražovice, Drahenice, Bukovany a Zbenice) musel být napřed proveden tak zvaný výkup gruntů .
Znamenalo to, že před zápisem usedlosti do gruntovní knihy musel uchazeč o vtělení usedlosti do gruntovních knih za poměrně nižší cenu svojí právě evidovanou usedlost od svojí vrchnosti odkoupit, protože podle tehdejšího nazírání byl majitelem veškeré půdy panské i selské gruntovní pán, šlechtic, prostě vrchnost.
Na panství orlicko-zvíkovském se ale poddaní stali dědičnými majiteli gruntů, usedlostí i půdy bez provádění výkupu.

Na všech panstvích byly vesní gruntovní knihy vedeny až do zrušení poddanství a vrchnostenských úřadů v roce 1850.

Agenda gruntovních či pozemkových knih z vrchnostenských či patrimonijních úřadů byla přenesena po zrušení na nově zřízené úřady zeměpanské, t.j. na okresní soudy. Tyto úřady vedly pozemkové knihy kratší období na tak zvaných Grundsbuchextraktech, pak od roku 1870 v nově založených pozemkových knihách, založených pro každou katastrální obec.
Do nových pozemkových knih se tentokráte nezapisovaly tržní a postupní kontrakty a jiné právní pozemkové záležitosti v plném znění jako dříve, ale jen jakýsi výtah z těchto aktů.

Originály smluv byly ukládány do Sbírky listin. Pro každou usedlost nebo třeba také jen pro jednu samostatnou stavební parcelu bylo reservováno několik listů v pozemkové knize. Těchto několik listů představovalo jednu knihovní vložku. Na listě A je zapsána stavební parcela a na ní stojící dům s popisným číslem a další očíslované parcely zahradní, rolní, luční, pastvinové, lesní a jiné. To je list vlastnictví. Na listě B této pozemkové knihy byli zapisováni VLASTNÍCI usedlosti a také k ní přípatřící parcely. Při každém novém zápise vlastnické změny je v zápise na listě B poznamenáno, na jakých právních podkladech či smlouvách změna vlastnictví vznikla.

Byly to zpravidla smlouvy tržní, kupní, smlouvy postupní, smlouvy svatební, dědické, odevzdací listiny o projednané pozůstalosti nebo o provedené dražbě, smlouvy darovací, soudní a notářská usnesení, notářské snímky nejrůznějších smluv a další právnické podklady. Na listě C pozemkové knihy, t.j. na listě břemen a závazků se knihovaly rozpisy výplat dědických podílů a odkazů, splácení vyvazovacích poplatků robotních a zrušeného farního desátku, nejrůznější druhy SLUŽEBNOSTÍ (například užívání cest, společného dvora nebo průjezdu, studně..). Především se na list C zapisovaly závazky na ručení a splácení peněžitých dluhů. Změny v pozemkovém vlastnictví, změny ve vlastnické držebnosti a hlavně splnění závazků a povinností, zapsaných na listě C, se v knihách graficky zřetelně označovaly podtržením plnou nebo čerchovanou červenou čarou.
Takto vzorně vedené knihy u pozemkových soudů sloužily plných sto let od roku 1850 do roku 1950, kdy byly menší okresní soudy zrušeny.

Jejich agendu pozemkových knih převzaly okresní lidové soudy v okresních městech. Po roce 1950, kdy nebylo zcela jisté, zda nedojde ke znárodnění veškeré půdy a též i větších domovních realit, význam pozemkové knihy poklesl a jejímu vedení se věnovalo méně pozornosti. Evidovaly se jen některé vlastnické změny zájemců, kteří z různých důvodů sami o to požádali. Tento neutěšený stav trval až do roku 1964, kdy pracoviště pozem. knihy u okresního soudu bylo zcela uzavřeno, a kdy veškerá pozemková evidence a registrace vlastnických změn byla přenesena na Okresní střediska geodezie.
Datum uzavření knihovní vložky v pozem. knize, u některých domovních čísel poznamenané, označuje zpravidla, že tohoto roku došlo k další vlastnické změně příslušné reality. U vlastnických změn, ke kterým došlo po roce 1850, je u každého zápisu ještě navíc poznamenáno, na jakém právním podkladě k příslušné změně došlo.
Vlastnické změny a posloupnost držitelů jednotlivých domovních realit je zaznamenána pouze u domů, které byly vystavěny do druhé světové války, do roku 1942. U domů, vystavěných po roce 1950 se v pozemkové knize nezachovaly žádné zprávy.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Orlík nad Vltavou

Počasí meteostanice Milevsko

Vzdálenost meteostanice od obce Orlík nad Vltavou: 17 km

Poslední data: 21.10.2017 23:19

Umístění: 441 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Milevsko

Teplota
10,6
°C
Zdánlivá teplota
10,0
°C
Rosný bod
9,3
°C
Vlhkost
93,3
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
1017,4
hPa
Směr větru
V
Rychlost větru
0,6
m/s
Nárazový vítr
0,7
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Milevsko

Dnes
10/16
°C
Zítra
5/10
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Orlík nad Vltavou se také nachází

Boješice

Boješice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)

/
Březí

Březí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Bukovany

Bukovany

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)
Počet obyvatel: 85

/
Chrást

Chrást

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Chraštičky

Chraštičky

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Čimelice

Čimelice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 970

/
Dolní Nerestce

Dolní Nerestce

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Holušice

Holušice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Horní Nerestce

Horní Nerestce

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (Z)

/
Horosedly

Horosedly

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (Z)
Počet obyvatel: 130

/
Hostín

Hostín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Hrejkovice

Hrejkovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 457

/
Jickovice

Jickovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 127

/
Kakovice

Kakovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (Z)

/
Kamenice

Kamenice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 5 km (S)

/
Kamenná

Kamenná

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (S)

/
Klenovice

Klenovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (S)

/
Klučenice

Klučenice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 439

/
Kosobudy

Kosobudy

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Kostelec nad Vltavou

Kostelec nad Vltavou

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (V)
Počet obyvatel: 400

/
Kotýřina

Kotýřina

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Koubalova Lhota

Koubalova Lhota

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Kovářov

Kovářov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 1 452

/
Kozárovice

Kozárovice

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 364

/
Kožlí

Kožlí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (SZ)
Počet obyvatel: 55

/
Králova Lhota

Králova Lhota

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 204

/
Krsice

Krsice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Lašovice

Lašovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Laziště

Laziště

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Lety

Lety

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 266

/
Milešov

Milešov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)
Počet obyvatel: 308

/
Mirovice

Mirovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 1 511

/
Nerestce

Nerestce

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (Z)
Počet obyvatel: 106

/
Nevězice

Nevězice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 142

/
Ohař

Ohař

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Onen Svět

Onen Svět

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SV)

/
Pechova Lhota

Pechova Lhota

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Planá

Planá

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Předbořice

Předbořice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Přílepov

Přílepov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Probulov

Probulov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 2 km (JZ)
Počet obyvatel: 68

/
Pukňov

Pukňov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 3 km (SZ)

/
Radvánov

Radvánov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Rakovice

Rakovice

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 216

/
Řenkov

Řenkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Řeteč

Řeteč

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (SZ)

/
Sedlečko

Sedlečko

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Šerkov

Šerkov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Smetanova Lhota

Smetanova Lhota

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (JZ)
Počet obyvatel: 293

/
Sobědraž

Sobědraž

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Staré Sedlo

Staré Sedlo

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 1 km (J)

/
Štědronín-Plazy

Štědronín-Plazy

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (J)

/
Touškov

Touškov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (SZ)

/
Varta

Varta

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Varvažov

Varvažov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 182

/
Vesec

Vesec

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Voltýřov

Voltýřov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (SV)

/
Vrábsko

Vrábsko

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Vystrkov

Vystrkov

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 4 km (S)

/
Zadní Chlum

Zadní Chlum

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 10 km (SV)

/
Zahořany

Zahořany

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Zahrádka

Zahrádka

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (V)

/
Zalužany

Zalužany

Kraj: Středočeský
Vzdálenost: 7 km (SZ)
Počet obyvatel: 312

/
Záluží

Záluží

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Zbonín

Zbonín

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Žebrákov

Žebrákov

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 5 km (SV)

/
Zvíkovské Podhradí

Zvíkovské Podhradí

Kraj: Jihočeský
Vzdálenost: 10 km (J)
Počet obyvatel: 200


Reklama
Víte že?

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Název obce Orlík nad Vltavou se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Událost

Zámek Březnice - Objevte zámecké knihovny ČR

Od 1. 5. do 28. 10. 2017 probíhá na zámku Březnice soutěž Objevte zámecké knihovny České republiky

Ke dni 1.1.2016 měl Jihočeský kraj rozlohu 10 058 km2 a hustota osídlení činila 63 obyvatel na 1 km2?

Japonská zahrada Oleško

Japonská zahrada Oleško je ve vzdušné vzdálenosti 47 km od obce Orlík nad Vltavou?

Japonská zahrada se nachází v obci Březová-Oleško, zhruba 8 km od Dolních Břežan na pravém břehu Vltavy. Její počátky sahají do roku 1937, kdy na nově získaném pozemku vysadil Václav Wiesner listnaté i jehličnaté dřeviny ve stylu anglického parku.

Ke dni 1.1.2016 bylo v Jihočeském kraji 623 obcí, z toho se statusem města 54?

Ke dni 1.1.2016 žilo v Jihočeském kraji 637 834 obyvatel, z toho 314 447 mužů a 323 387 žen?

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Orlík nad Vltavou snížil o 14?

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Chráněná území

Ke dni 31.12.2015 bylo na území Jihočeského kraje evidováno: 1 národní park, 3 CHKO, 13 národních přírodních památek, 11 národních přírodních rezervací, 208 přírodních památek a 113 přírodních rezervací?

Praha 12

Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel je Praha 12 s 51 568 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 58 km?

Městská část Praha 12 leží v jižní části hlavního města na pravém břehu řeky Vltavy při jejím soutoku s Berounkou. Od středu metropole je vzdálena zhruba 9 km.

Nejčastější jména ve správním obvodu Písek jsou: Marie (1 960x), Jiří (1 600x), Jan (1 590x), Josef (1 488x), Jana (1 396x), Václav (1 352x), Petr (1 291x), Pavel (992x), Jaroslav (971x), Martin (901x), Miroslav (838x), František (829x), Hana (817x), Tomáš (786x), Eva (694x)?

Nejvýše ležící obec ČR

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Přehrada Kamýk

Přehrada Kamýk je ve vzdušné vzdálenosti 13 km od obce Orlík nad Vltavou?

Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Kamýk nad Vltavou. Přehrada byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1957–1962.

Langova rozhledna - Onen svět

Langova rozhledna - Onen svět je ve vzdušné vzdálenosti 8 km od obce Orlík nad Vltavou?

Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 28. dubna 2001 nedaleko chaty Onen svět na jihozápadním hřebenu Hrbů v nadmořské výšce 590 m.

Dřevěná kaple sv. Huberta u Rukávce

Dřevěná kaple sv. Huberta u Rukávce je ve vzdušné vzdálenosti 14 km od obce Orlík nad Vltavou?

Dřevěná lesní kaple sv. Huberta byla vystavěna v roce 1903. Nachází se v Květovské (Rukávečské) oboře, poblíž Milevska.

Střecha Evropy v ČR

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Nejvyšší hora ČR

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Hrad Zvíkov

Hrad Zvíkov je ve vzdušné vzdálenosti 8 km od obce Orlík nad Vltavou?

Zvíkov patří k nejpřednějším stavbám české středověké světské architektury. Historie hradu Zvíkova, stojícího na skalnaté ostrožně nad soutokem Vltavy a Otavy na Písecku, je od počátku spojena s královským rodem Přemyslovců.

Rozhledny v ČR

Na portále Místopisy.cz je uvedeno již 370 rozhleden celé České republiky?

Nejvyšším bodem v Jihočeském kraji je Plechý, pohoří Šumavy (1 378 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Orlické přehrady (330 m n.m.).

Dnes má svátek Brigita a ve správním obvodu obce Písek se toto jméno vyskytuje přibližně 3x?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejčastější příjmení ve správním obvodu Písek jsou: Nováková (219x), Novák (208x), Procházka (161x), Procházková (147x), Kolář (123x), Svoboda (121x), Svobodová (118x), Novotná (116x), Kučerová (115x), Marková (112x), Zeman (110x), Novotný (110x), Kučera (107x), Kolářová (106x), Zemanová (103x)?

Nejníže ležící obec ČR

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Reklama