Historie obce Žulová
Žulová, Frýdberk - což znamenalo chráněnou či opevněnou horu, se objevuje prvně v nedatovaném seznamu majetku vratislavského biskupství někdy z počátku 14. století, kdy je poprvé jmenován hrad Vrideberg. Hrad dlouhá léta obývali loupeživí rytíři, kteří řádili v širokém okolí. V roce 1318 musela být dokonce na tuto loupeživou rodinu uvalena církevní klatba. Za třicetileté války se v roce 1639 zmocnili hradu krátce Švédové a ti jej při vyklizování vyhodili zčásti do povětří, zatímco zbytek zachvátil požár. Dílo zkázy dokonal další nájezd Švédů v roce 1642 a nový požár předhradí v roce 1657. Před rokem 1848 bylo městečko začleněno do nově vytvořeného soudního okresu Vidnava a politického okresu Frývaldov. Tehdy také začala nová kapitola historie obce, která byla spojena s ohromným rozmachem kamenického průmyslu na Frývaldovsku, jehož hlavním střediskem byl právě Frýdberk. Roku 1886 zde byla založena škola pro zpracování kamene, která se na rozdíl odborné školy pro zpracování mramoru v Supíkovicích věnovala žule. Ve Frýdberku byla v roce 1878 založena jedna z největších firem kamenického průmyslu na tehdejším Frývaldovsku, a sice kamenictví, brusírna a leštírna kamene H. Franke. Žulovský rodák Hermann Franke, patří k nejvýznamnějším zakladatelům kamenoprůmyslu na Jesenicku. Po roce 1945 byly větší žulové lomy koncentrovány do národního podniku Československý průmysl kamene n. p.
