Historie obce Nová Pláň
Založení novopláňského měděného hamru, který už při zřízení vesnice stál, je doloženo z roku 1640. Protože tehdy byly takové hamry jen v Novém Těšíně, Olomouci a Krnově, může být jisté, že získávaná měď, za účelem dalšího zpracování, musela být v Nové Pláni těžena. To také dosvědčuje název Kupferberg (měděná hora). Ve 2. polovině 17. století byla postavena továrna na měděné zboží a výrobu měděného nádobí. Ale už od roku 1660 byla měď dovážena z Těšína. Dne 2. května 1662 dovolil tehdejší statkář Sylvius Nimrod von Wuttemberg/Teck deseti žadatelům z hamru postavit domy nad Karlovcem. Vesnice je tedy, jak jméno napovídá, nová pláň.
Původně patřila Nová Pláň spolu s Karlovcem a Roudnem k farskému dvoru. A protože už roku 1656, ještě před založením Nové Pláně, 7 km vzdálené Roudno vystavělo vlastní kostel, mohli novopláňští věřící navštěvovat tento stánek Páně.
Vesnice měla léčivý pramen kyselky, která dříve vyvěrala na tzv. „louce studní", mezi měděným hamrem a Moravicí, kde ale s postupem času vyschla. Později se objevila v továrním příkopu hamru. Při požadovaném prohloubení závodních příkopů pro výstavbu přehradní stěny na Moravice byl pramen zasypán. Později se opět ukázal ve stejných místech. Obnovení pramene bylo možné jen se studňovými háky. Tento pramen byl důvod, proč Novou Pláň navštěvovalo mnoho rekreantů.
Kromě zmíněného měděného hamru, pracovala v Nové Pláni pila a koželužna s lohstampfe.
